Lilja

Lukas Moodysson se v tomto snímku pohybuje opravdu po hodně tenkém ledu. Ba co víc, místy se až po kotníky namočí do vody. Po filmové stránce je zde vidět snaha udělat co nejdepresivnější a nejpůsobivější film, bohužel je třeba se ještě učit, některé věci ve filmu působí poněkud nevěrohodně, respektive jsou v něm na efekt a je to vidět. Doporučuji při sledování vypnout mozkové závity a nechat se jen unášet. Vidina lepší budoucnosti, srážka s realitou, křivda, nezájem, chudoba, bída, samota, zoufalství, nová vidina lepší budoucnosti, a poté o to větší náraz, výčitky, touha vše vrátit, ale je pozdě. Cokoli nabude se po chvíli zhroutí.. Opravdu velmi pěkný temný snímek o síle přátelství a tvrdém, nelítostném světě okolo. Okouzlující Oksana Akinshina, výborná hudba a především neuvěřitelně depresivní atmosféra - a na té hlavně film staví, bohužel ve scénáři byla atmosféra místy upřednostněna před vším ostatním, což malinko kazí celkový dojem, ale já mám pro takto laděné filmy a postavy jako je Lilja slabost. S těžkým srdcem a přivřenýma očima 8/10. ONE OF MY TOP10 MOVIES. (28.04.2008)

Až na pár momentů by to mohl být film podle skutečné události. Bylo vcelku předvídatelné jak šestnáctiletá a zranitelná Lilja skončí. Smutné drama, o to smutnější, že svět takový je a mnozí mladí také. "Každý člověk zkraje mládí ví, jaký je jeho Osobní příběh. V té době je všechno jasné a možné a lidé se nebojí snít a přát si všechno to, co by v životě rádi dělali. Jak čas plyne, jakási tajemná síla se snaží dokázat, že Osobní příběh uskutečnit nelze." (23.02.2012)

Uz dlho som nevidel tak kruty film, ktory by vo mne zanechal niekolko hodin po filme skutocne zly alebo neprijemny pocit z toho, ze toto sa naozaj deje a podobne kruty sposob zivota preziva aj v tejto chvili vela ludi. Reziser Lukas Moodyson natocil skvelu dramu presne vystihujucu kruty zivot bez nadeje, bez ziadnej sance do buducnosti a aj hudba Nathana Larsona to vystihla velmi dobre. Oksana Akinshina, ktora si zahrala Lilju je tiez velmi talentovana herecka a v mensej ulohe sa objavila aj v akcnom BOURNOVOM MYTUSE (2004). Nemam tomuto filmu co vytknut, vobec som nepoznal scenar, takze nevedel som, co sa bude diat a nevadili mi ani tie anjelske kridla. Tym chcel reziser ukazat, ze prave ten maly chlapec bol jediny clovek na svete, ktory ju mal rad, inac nemala nikoho. Skvely film... 19.09.2009 ____ Oksana Akinshina - (Lilja) +++ Artyom Bogucharsky - (Voloďa) +++ Lyubov Agapova - (Liljina matka) +++ Liliya Shinkaryova - (Teta Anna) +++ Elina Benenson - (Nataša) +++ Pavel Ponomaryov - (Andrei) +++ Tomasz Neuman - (Witek) +++ Hudba: Nathan Larson +++ (19.09.2009)

Drsné, pravdivé. Švédský režisér Lukas Moodysson si vydobyl renomé slibného talentu hned svým celovečerním debutem Láska je láska, kdy si divák užil poměrně sympatickou atmosféru i otázky křehkého dospívání bez přikrášlování. A právě žádnou idylku nelze očekávat ani od tohohle depresivního dramatu. Představuje (zejména ruční kamerou) dívku žijící v nižších třídách v Rusku. Když matčin nový přítel oznámí, že odjíždějí do Spojených států, Lilyu přepadnou vize světlé budoucnosti. Záhy se ovšem dozví, že hodlají vycestovat bez ní. Jakmile si začne vydělávat vlastním tělem, z obrazovky ještě víc dýchne patřičná šeď a deprese. I tak se dočkáme občasného nevěrohodného chování postav i několika příběhových škobrtnutí. Tři až čtyři hvězdy. (10.09.2022)

Lucas Moodysson se režijně snaží o vyprávění naturalistického příběhu, který by dokázal diváka patřičně šokovat, ovšem to se mu nedaří zejména z několika důvodů. Tím prvním je zcela jasně scénář, který si napsal sám. Zatím co ve snímku samotném tlačí na pilu - ne však nijak výjimečně -, ve scénáři se spíše drží pozadu, čímž vzniká nepěkná inverze. Příběh začíná vcelku slušně, nechává diváka naskakovat do rozjetého vlaku a snaží se zapůsobit vykreslením života v chudých částech Ruska. To se mu daří jen do chvíle, než Moodysson ve svém scénáři začne vršit jeden nekonstruktivní prvek za druhým (obvinění kamarádky z prostituce a následné jednání zbytku obyvatel) a díky některým nevěrehodným částem též značně podlamovat uvěřitelnost příběhu. Chvíli se až nepříjemně dlouho zaměřuje na detaily, zatímco za okamžik vypráví některé části zkratkovitě. Lilja je až příliš pasivní hrdinka a nechává se vláčet životem do všech jeho temných zákoutí, aniž by projevila byť malou snahu logicky zauvažovat a něco s tím udělat. Po přemostění do druhé části děje, odehrávající se ve Švédsku přichází na řadu to, na co jsme dlouho čekali. Lilja se dostane tam, kde by nikdo skončit určitě nechtěl. Mimořádně drsná část je však oprostěna od veškerých emocí a působí tak nějak všelijak... Z Moodyssonovi režie je až příliš cítit snaha o uměleckou působivost, která celku vůbec nesvědčí. Z příběhového hlediska je tento snímek velmi dobrý, mladá Lilja zůstane sama v Rusku, matka se jí - nejspíše vlivem současného přítele - vzdá a ona je tak nucena starat se o sebe sama. Jedinou společností jí je mladík, vyhozen z bytu, který čichá lepidlo a marně se snaží někam zapadnout. Z témné situace ji vytáhne movitý přítel, který se zád být splněním snu. Lilja podlehne svým touhám a představuje si svého nového přítele jako anděla, který ji pomůže stanout na vrcholu. Je jím odeslána do Švédska - příčemž stejně jako jí matka i ona opouští toho jediného koho má -, kde by si měla vytrháváním zeleniny vydělat mnohem více než lékař v Rusku za rok. Jenže ouha, ve Švédsku na ni sice čeká nový zaměstnavatel, jenže se ukáže, že místo bohatého zelináře se jedná spíše o pasáka, který to s ní rozhodně nemyslí dobře. Nakonec ještě tvůrci přidali symbolické poselství z andělíčky, které bohužel působí spíše směšně, než aby dokázalo dojmout. Můžeme jen doufat, že se panu Moodyssonovi ještě někdy podaří natočit natolik dobrý film, jakým byl i u nás uvedený Fucking Amal. (16.02.2008)