Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Londýn, válka. Prezident v emigraci Beneš a jeho šéf špionáže plukovník Moravec. Atentát na Heydricha aneb k čemu je dobrá vražda tyrana. Hlavní postavou tohoto dílu je spolu s prezidentem Benešem šéf československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec. Jeho rozhodnutí zlikvidovat Heydricha rozbouří hladinu adrenalinu londýnského odboje, orientovaného především na vyjednávání a politicko-strategické cíle přímo v Británii (v Čechách se válka nerozhodne, říkají). Moravec touží po činu, k čemuž je však prezident Beneš hluchý; na výzvy prostě neodpovídá, jako by je neslyšel. Vraždy nepatří do jeho myšlenkového světa, jakkoli cynický dokáže být k lidským osudům. Krok za krokem pak sledujeme zrod Benešova klíčového rozhodnutí z dob druhé světové války. Aby se nemohl opakovat Mnichov, je nutné „zjednodušit" národnostní strukturu obyvatelstva vyhnáním (ještě neví přesně kolika) milionů sudetských Němců. Aby toto bylo možné (tedy aby s tím nakonec souhlasily velmoci), je třeba vytvořit situaci, která z Československa jasně vytvoří nikoli jen oběť nacismu, ale spolubojovníka v boji proti němu. Vražda tyrana tento propagandistický záměr splňuje. (Česká televize)

(více)

Recenze (52)

crozet 

všechny recenze uživatele

V rámci žánru TV inscenace a dialogického dramatu jsem plně spokojen - výborná příprava (scénář vytvořen ve spolupráci s historikem, který jasně formuluje své postoje), skvělé masky a dobré herecké výkony (klasicky včele s perfekcionistou Trojanem, který Moravce s odstupem více než 70 let vyloženě zkopíroval (alespoň vycházeje z dostupné dokumentace). Na tuto inscenaci je jinak samozřejmě potřeba pohlížet jako na epizodu seriálu České století, který má jako celek svůj definovaný rukopis a žánr vyprávění. Občasnou strnulost a statičnost dialogů, které formu posouvají až někam k divadlu, nepovažuju za zásadní problém, protože primární cíle tohoto díla (interpretovaná historická dokumentace) jsou někde jinde a plnit se je daří obdivuhodným způsobem. ()

kajas 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

O Martinu Fingerovi jsem doposud spíše jenom slyšela, byla jsem tedy velice mile překvapena jeho skvělým výkonem v roli prezidenta Beneše. Trojan také nezklamal (samozřejmost). Ač mám výhrady k samotnému názvu (o atentátu jsme se příliš informací nedozvěděli), jedná se asi zatím o nejpropracovanější epizodu cyklu "České století". ()

Reklama

Ozzy2

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Strašně jsem se na tenhle díl těšil, každý básnil o Fingerovi, jak skvěle zahrál Beneše.....Zklamání veliké.Finger byl toporný, nevěrohodný, chvílemi mi přišel, že text čte ze čtečky a jen ho odříkává.To samé představitel Jaksche, který neustále čuměl do stolu,jakoby tam hledal slova...Finger je velice špatný herec,jeho .Hraje naprosto stejně v Ulici otce Adriany, jako tady Beneše.Jediné plus tu je, že si někdo dovolil Beneše vykreslit tak, jaký byl doopravdy.Mocichtivý zbabělec, který nás nejprve předhodil Hitlerovi a potom i Stalinovi.Nechápu, že se po té svini jmenují ulice a náměstí. ()

gombarix 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Jedna hvězdička za skvělého Trojana a druhá za scény s Jakschem - pozadí odsunu Němců je ve zkratce představeno relativně výstižně. Naopak z Jana Masaryka zbyl jen jakýsi doprovodný kašpárek poulící očima - mimochodem ve skutečnosti byl tak o hlavu vyšší než prcek Beneš (ostatně i Churchill byl vyšší než Beneš). Možná je to prkotina, ale mně toto zkreslení vadilo. ()

Cheeter 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

V britském exilu se setkáváme spíše s politikou a diplomacií, než s nějakou akcí. Akci konec konců nevidíme ani v jiných částech. Lze ovšem dobře pozorovat rozchod Čechů a Němců na příkladu Beneše a Jaksche. V jedné chvíli je naznačeno, že Beneš je Stalinovým spojencem. A to ještě poměrně brzo před podepsáním smlouvy v roce 1943. Je škoda, že se tento moment nepovedlo více rozpracovat, schizofrenii odboje, západního a východního. Dále mohlo být více rozpracován proces oduznání Mnichova. ()

Galerie (52)

Zajímavosti (1)

  • Natáčení probíhalo částečně v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě a v Písku. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama