Režie:
Otakar FukaKamera:
Jiří HošekHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jan Kanyza, Eva Jakoubková, Karel Houska, Jiří Bruder, Vladimír Salač, Zdeněk Matouš, Václav Kotva, Miloslav Štibich, Dana Homolová, Jana Altmannová (více)Obsahy(1)
Do Prahy přijíždí tajuplný pan Jones, který tvrdí, že chce najít nějaké záznamy o svých předcích. Seznámí se s Marcelou, u níž začne bydlet a oba naváží milostný vztah. Jonese však zajímají spíše než genealogické věci sci-fi filmy a staré záznamy o neobvyklých a nevysvětlitelných jevech v Praze. (oficiální text distributora)
Recenze (59)
Mě tento film mile překvapil. Díky němu vím, že mám dost velké mezery týkající se největších českých sci-fi filmů. Materiál ukázek sice byl možná delší, než samotné scény filmu, ale to mi vůbec nevadilo - pěkně to všechno pasovalo. Chvilkami by se dal tento film přirovnat k takové české Šifře mistra Leonarda. ()
Myslel jsem si že střihové filmy jsou doménou začínajících režisérů a kovaných céčkařů. Zpětně se mi ale rozhodnutí zdálo pochopitelné, protože scénář by vystačil sotva na ambicióznější kraťas. Otakar Fuka ho vycpal dlouhými ukázkami z pěti různých - a vesměs lepších snímků, ale ani tak hodinu a půl stopáže adekvátně nezaplnil. Je to škoda, protože si film udržuje lehce mysteriózní atmosféru, podporovanou slušnou hudbou a neproniknutelným Kanyzou. Na socialistický K-PAX to ale není, to by museli být oba jmenovaní jinačí borci. ()
Střihový film je žánr, o kterém jsem, pracku na srdce, nikdy v životě neslyšela. A musím uznat, že první rande u sklenky velkoryse namíchaného drinku mezihvězdných chutí nedopadlo vůbec špatně. Zajímavý námět se podle mne v době svého vzniku rozhodně neměl za co stydět a dostatečně poutavý zůstává i pro dnešního diváka, který tak rád luští šifry renesančních mistrů a dumá nad poselstvím Santiniho rozevlátých kostelů. Je pravda, že filmové ukázky zakomponované do děje mohly být o něco kratší, ale v žádném případě mne nerušily. A Jana Kanyzu jsem měla vždycky ráda… :o) ()
Režisérská sebevražda. Otakar Fuka vykrádá sám sebe a taky další významné scény ze skvělých českých scifi. To by vůbec nevadilo, kdyby jeho Kurýr měl alespoň nějaké nosné téma. Nijak nevysvětlená báchorka o člověku z jiné galaxie je ale motivem na půl odstavce předposlední strany předrevolučních Květů, nemá vůbec žádnou atmosféru a nabízí jediné zajímavé (pochopitelně, jak jinak) pouze prostřednictvím ukázek z významných čs sci-fi. Film, u něhož ztratíte čas. ()
K-Pax počesku, chtělo by se říct. Film je velmi zajímavý v oblasti námětu, realizace trošku pokulhává. Je to v principu zajímavá koláž českých sci-fi filmů a knih, která hledá společné motivy a jejich prostřednictvím rozehrává příběh o mimozemském cestovateli. Bohužel jde film v tomhle spíše po povrchu, hledá příběhové podobnosti, nikoli tématické podobnosti. Průměrnost filmu je podtržena přehnaně explicitním závěrem. Ale jak píšou jiní - mohlo to být skvělé. ()
Galerie (4)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jan Kuděla
Zajímavosti (4)
- V předsíni bytu spisovatelky Vosecké visí plakáty k těmto vědecko-fantastickým filmům: Gappa (1967), Kozoroh jedna (1977), Mlčení doktora Evanse (1973), Ostrov doktora Moreaua (1977), Planeta opic (1968) a Velká kosmická cesta (1975). (Všežrout)
- Původní filmový námět je dílem spisovatele Josefa Nesvadby a Drahoslava Makovičky. (NinadeL)
- Film je sestavený z velké většiny z ukázek českých sci-fi filmů. Postupně jak jdou za sebou Baron Prášil (1961), Akce Bororo (1972), Vynález zkázy (1958), Ikarie XB 1 (1963) a Muž z prvního století (1961), přičemž snímek Akce Bororo (1972) je režisérův film. (formelin)
Reklama