Pád

První a druhá série jsou skvostné a opravdu hodně zajímavé. Pět hvězd bez debat. Když se do seriálu ponoříte, uhrane vás. Je velice zvláštní. Sledujete kroky psychopatického vraha - a ten se vám tak dostane pod kůži, že mu vlastně (ke svému úžasu) fandíte a vlastně ani nechcete, aby byl dopaden. Rozhodující měrou je to samozřejmě zásluha Jamieho Dornana, ale ta jeho figura je i výborně a nečernobíle napsaná. Na jeho protihráčku „Scullyovou", jsem si musela chvíli zvykat, až jsem si na ni stejně nezvykla - nemám tu herečku ráda, připadá mi, že je všude stejná - studená a prkenná. Všechny klady seriálu ale pohřbila zcela zbytečná třetí série. Už první díl se nesmyslně táhl - a nedělo se v něm skutečně nic. Pak se o něco "divného" ještě pokusili, a rozředili to úplně. A to zoufalství nakonec... škoda mluvit. Celkově proto snižuji na 4. (19.02.2017)

Sledovat vysílání Prima Krimi znamená počínat si jako prospektor v časech zlaté horečky. Trpělivě prosíváte nekonečné haldy hlušiny v naději, že objevíte zlaté zrnko. Ejhle, v podobě Pádu se na mě usmálo štěstí. Tohle není zrno, ale pořádný valoun, který je v tak ryzí podobě velkou vzácností. Pravda, jásat nebudou všichni. Tam, kde by běžnému tvůrci standardních kriminálek stačilo ke zpracování případu stopáž celovečerního filmu, volí Allan Cubitt cestu pomalého, až hypnotického vyprávění se zaměřením na každý detail a s důkladným mapováním pachatelovy osobnosti. Ten, kdo je zvyklý na rychlý střih a akci, se musí poohlédnout jinde. O napětí ale nouze nebude, vyplývá ze způsobu snímání a z vědomí, že obvykle víte víc, než postavy v probíhající scéně (vraha ostatně znáte od samého počátku), v seriálu se hraje o to, jak zločince dopadnout, usvědčit a dobrat se motivů v jeho zvrácené mysli, které ho přivedly k tak temným koncům. Světová kinematografie sériové vrahy využívala často a s oblibou i v minulosti, ale obvykle jen jako povrchní atrakci z "pouťového zámku hrůzy". Výsledky šetření skutečných kriminálních kauz zase vypovídají, že pachatelé většinou nejsou nadáni vyšší inteligencí a nadprůměrnými schopnostmi. O Paulu Spectorovi neplatí ani jedno, ani druhé. Je to chladnokrevný hráč, manipulátor a lovec nadaný racionálním uvažováním - při všech šokujících rysech jeho charakteru jde ale o realisticky napsanou postavu, nikoliv o dalšího zvráceně zábavného Hannibala Lectera. Zabijákovi čelí neméně silná a komplikovaná osobnost v podobě vyšetřovatelky Stelly Gibson. Navenek chladná, cílevědomá profesionálka s výjimečnými analytickými schopnostmi představuje ve filmografii Gillian Anderson dosavadní vrchol - ctitelé Akt X nechť se nezlobí. Pád je rafinovaně vystavěný, zneklidňující seriál o pekle, které si někteří nosí v sobě, a o zlu, které jsou schopni dále šířit. Špičkově natočené, skvěle napsané a fantasticky zahrané. Pro žánrového fanouška povinnost. Celkový dojem: 95 %. (22.02.2019)

Pomaličku rozehraný hon na sériový vraha, který je se svým charismatem, rodinným zázemím, snad i chvilkovými sympatiemi a sex-appealem (co si budeme..) zdatnou konkurencí Dexterovi. The Fall začíná pozvolna, proto chvíli trvá, než si omotá diváka kolem prstu. Čím více však atraktivní Gillian Anderson utahuje pomyslnou smyčku nad Jamiem Dornanem, tím oddanější seriálu jsem. Psychologické hrátky na kočku a na myš v miliontém podání s tak výraznými a zajímavými herci tedy nenudí. Hutnou atmosférou lehce připomíná Hannibala, přičemž The Fall má naštěstí vyvážený poměr dialogů a akce a ví, kdy psychologické řečičky utnout. Druhá série se vyvrbila skvěle, přestože zamrzí absence dalších Specterových útoků. Na druhou stranu je nahradilo pouto mezi šestnáctiletou Katie a Specterem, podobně zvláštní vztah a unikátní nápad jsem dosud nikde neviděla. A konfrontace a konečné setkání tváří v tvář s agentkou Gibsonovou bylo zkrátka třešničkou na dortu, za které si The Fall jednoznačně zaslouží plný počet. (22.01.2015)

Tak to mám za sebou... Budu muset přehodnotit svůj přístup k seriálům, které mě dosud, až na výjimky, svou roztahaností jen zdržovaly od pořádných filmů, neboť jsem osoba (nejen) pointově nedočkavá. Tady mně čekání víc než zpříjemňovala skvělá Gillian Anderson, která stárne do krásy stejně, jako vyzrává herecky, až jsem pochopila, že obsazování do seriálů pro ni není handycapem, ale výhodou... pro film je Gillian vysloveně škoda, aby její charisma opravdu vyniklo, musí mít čas do vás proniknout, pak se stává milým hostem, na jehož další návštěvu se těšíte už ve chvíli, kdy si ještě užíváte jeho přítomnost... Oduševnělý výraz a lahodný zvuk jejího hlasu vyvolává mix obdivu a respektu, kouzlem své osobnosti vás chytne a nepustí - a přesně to dává svojí Stelle, ať už si o jejích charakterových vlastnostech myslíte, co chcete (ta si, sakra, dokázala vzít co chtěla)... A Jamie Dornan? Už filmové jméno jeho záporného hrdiny vzbuzuje odpor, ale nečekejte žádného úchyláckého netvora s ujetou parukou, s tím si fakt nemusel vypomáhat, stačily změny ve tváři, předklon zátylku s číhavým podhledem a řeč těla, jinak normální mladý vysportovaný muž s pevným stiskem, o kterého můžete zavadit klidně i v botanické zahradě... přesto se mi blíž ke konci chtělo řvát: "Pusťte mě na něj!!" Jinak mě hodně bavilo, jak Stelle rostlo sebevědomí úměrně s vodou ve Spectorových botách, aby bylo vzápětí vystřídáno bezmocí v modelu - čím drzejší vrah, tím zranitelnější Stella, až k přerodu z chladné profesionálky v citlivou lidskou bytost. Přídomek fascinující zaslouží i ukázka rutinní práce policie s detaily vyšetřovacích postupů v přehlídce odbornosti, protože i když vždy o krok zaostává, přece jde kupředu a krom uspokojení smyslu pro spravedlnost vyděsí i skutečnost, kolik lidí zaměstná jedna zrůda, než se ji podaří separovat, a to má na starosti ještě debila Jimmyho, jehož angažovanost bych v příběhu s radostí oželela, což se odráží i v mém konečném hodnocení. Jinak finále napínavé podívané bylo naprostým vyvrcholením, u předposledního dílu jsem dech místy jen tajila, konečný mě doslova přiškrtil ... Paul Spector by ze mě měl radost. (16.02.2015)

Vynikající kriminálka, která navzdory (nebo spíš díky) poctivé snaze o realismus, chladné atmosféře a pomalému tempu zaujme víc než leckterá vypulírovaná a přechytralá audiovizuální zběsilost. A Gillian Anderson sice začíná podezřele připomínat Kateřinu Brožovou, jinak je ale naprosto skvělá a její Stella vyvolává respekt, u slabších jedincǔ možná i strach. (15.07.2013)