Donšajni

Když si po dvaceti minutách filmu začnete říkat, že Babovřesky byly lepší, tak je něco špatně... V kině jsem vlastně vydržela jen díky tomu, že mám ráda operu a velkou část děje (naštěstí) vyplňují party z Mozartova Dona Giovanniho. Linka příběhu je nanejvýš předvidatelná, takže vás to téměř nutí k soutěžení, kdo odhadne následující scénu či vývoj postavy dříve. S Menzelem je to jako se Schumacherem - v nejlepším měl skončit a nevracet se. Místo toho si ale hraje na Woody Allena, nicméně vztahy, ironie, ani přímé promluvy do kamery, rádoby uvolněně pronášené hlavním hrdinou, nejsou zdaleka jeho šálkem čaje. [kino Vysočina Žďár nad Sázavou, 28.9.2013 - s rainman93] (28.09.2013)

Proč mám pocit, že jediným důvodem pro vznik filmu byla režisérova touha vidět na place spoustu krásných mladých živých nahých holek..? Proč mám pocit, že Donšajni mají být režisérovou masturbační inspirací, podobnou té "Rusalkové" Menzelova filmového alter ega v podání Jana Hartla..? Jiný smysl ne a ne nalézti. Celý námět na mě působí jen jako vata, která má ospravedlnit právě tu samoúčelnou nahotu pro režisérovo potěšení. Je to žánrově roztříštěná směsice frašky, 15 let opožděné morality (kritizující dravý kapitalismus a neschopnost úřadů), operní variace na Americkou noc a sentimentální tragikomedie s vyloženě trapnými prvky a průhlednými pointami. Když začne být film v nějakém okamžiku zajímavý (z 99% zásluhou geniální hudby), Menzel to okamžitě srazí nějakou "humornou" vsuvkou na úrovni... ano, na úrovni "lidového" Trošky (přirovnání k Mistru T. jsem zaznamenal několikrát už před zhlédnutím filmu a musím ho s hlubokým politováním potvrdit). V pasážích, které mají mít nějaký praktický charakter (např. jednání s policií), se film vzdaluje realitě světelnými roky a ve výsledku ta odtrženost není už ani směšná, je spíše politováníhodná. Některé herecké výkony (zejména představitelů policajtů) jsou vyloženě špatné a film je koukatelný opravdu jen díky Šofrově kameře a nádherné hudbě. Donšajni nejsou omyl, to je umělecké harakiri. (30.09.2013)

Nehledě vůbec na to, že je to operní film, je to taky docela nuda. Milovník opery si nejspíš přijde na svý, milovník českýho filmu a obecně filmu zapláče. Byl problém to vůbec dokoukat po dlouhý době. Na plakátu Eva Josefíková, ale tam dostala sotva půl minutovou roli. Tohle je i na Trošku extrém. Vyhnout se obloukem, pokud zrovna nemáte 102 minut přebytečnýho času. (24.02.2020)

Tak především - ta jedna hvězdička je z úcty k dřívější tvorbě pana Menzela, která s "tímhle" nemá společného ani "ň". Musím přiznat, že jsem byl opravdu nepříjemně zaskočen, jak film vůbec o ničem není. Pan Menzel patrně nepochopil, že očumovat nahatý ženský v kabinkách letního koupaliště je vzrušující ve dvanácti. Z filmu však mám dojem, že se pan Menzel na koupaliště vrátil a z nějakého mě neznámho důvodu se rozhodl, že nás seznámi se závěry svého šmírování. A protože si u toho patrně poslintal triko, dospěl k přesvědčení, že ostatní chlapi jsou stejní plavajzníci, a že se jim film určitě bude líbit. Nelíbí. Pan Menzel by měl začít brát nějaké hormóny nebo nás čekají opravdu hrůzné zážitky. (16.11.2014)

Jednu hvězdičku z úcty k hercům, kteří hrají, ačkoliv nevědí, co mají hrát. Scénář je děravý jak moje rok staré ponožky, o příběhu se nedá mluvit, pokud nebereme v potaz tu historku o svobodných matkách, jež by sotva stačila na půlku nějaké televizní inscenace ve stylu Nevinných lží, ty operní vložky jsou otravné (mělo to snad evokovat seriál Náhrdelník?) a nudné a paralelu mezi zpívaným a hraným aby jeden hledal s baterkou v ruce. Navíc není jasné, zda má jít celou dobu o nadsázku, nebo se to snad chvílemi snaží o psychologii, těch pár ojedinělých vtipů pak je spíše jako pěst na oko, i když pobaví. Pobaví asi podobně, jako když po němkolikahodinovém pochodu v horách přijdete k horské boudě a na ní je nápis: Zavřeno, šli jsme na výlet do nížin. Navíc jsem nepochopil, proč je na začátku ten citát, když... ale to bych spoileroval. (16.11.2014)