Křidýlko nebo stehýnko

Bohužel většina ne Funésovských ale řekněme francouzských komedií té doby notně zestárla. Nebo možná jsme jen zestárli my. Těžko říct. Možná jako puberťáci jsme byli shovívavější no a taky moc nebyla konkurence. Dneska už je a velká a staré francouzské komedie už neobstojí. Hodnoceno dnešníma očima, jen pár Funésovských komedií je ještě koukatelných. Tahle k nim ale nepatří. Funés není moc vtipný a všichni kolem jsou tak trochu pitomci (ostatně jako ve většině jeho komedií) a celé je to vlastně hrozná nezábavná hovadina. Odpad nedám jen z úcty k Funésovi. Nebo spíš Filipovskému? (14.11.2022)

Louis De Funés se vrátil po třech letech k filmu a po deseti letech do kuchyně (kdyby někdo nevěděl, narážím na "Grand restaurant pana Septima"). Pohublý, infarktem oslabený, ovšem s velkou vervou se vrátil vynikající komedií o degustátorovi a dobrém jídle se spoustou komických scének (světlo na schodech do sklepa a kufry nemají chybu) a nejen tím. Poselství filmu nabývá na intenzitě především v dnešní době různých fastfoodů a mekáčů. Louis sice tolik nevyšiluje a neřádí, ale jde mu to skvěle. Coluche mu výtečně sekunduje. Jinak i v malých rolích zde objevíte několik hvězd Francouzského filmu (Julien Guiomar, Claude Gensac, Raymond Bussiéres). "Křidýlko nebo stehýnko" je film pro labužníky filmového humoru. (17.02.2008)

Film s tisícem a jedním odkazem. Film, který vnese poselství do jakékoliv doby. Film u kterého se probudím, uvolním a u kterého dokážu i vypnout - dokonce i usnout. Nesmrtelná komedie, která mi tolikrát pomohla. Vidím v něm víc, než jen obsah. Nahlížím pod povrch, zkoumám ho ze všech stran, znám ho nazpaměť…Nikdy se mi neomrzí. (25.07.2019)

Louis de Funès sa vo filmoch často zameriava na gastronómiu a tu chce obhájiť poctivú francúzsku kuchyňu. Boj proti priemyselnej veľkovýrobe polotovarov bol krutý a dnes už vidíme, že márny. Možno nie je film treskúco vtipný, ale nápadov je tam dosť, len nie sú všetky dokonalé. V závere sa už dopracoval k tomu, o čom chcel byť, čo sa nedá povedať o začiatku, keď som rozmýšľal, či to bude až také blbé. Pri požiadavke na iné pivo som mal pocit, že zle počujem, ale naozaj to tam bolo. –––– Stop! Ještě jednu a obrátím se na odbory. –––– Jídlo je nejedlé s výjimkou neděle, to tam mají zavřeno. (22.12.2016)

Funès jakoby byl hercem, který film ovládá víc než režisér. Jeho rozmáchlá gestika a pitvorná mimika se zmocňuje dění (byť tentokrát možná o malinko méně než jindy), tvoří fóry a lehce odsouvá do pozadí fabuli. Zásadní je, že jeho Duchemin je Michelinem bez slitování, Michelinem panovačným, sebestředným, Michelinem, jehož je okamžitě všude plno. Ale s Coluchem dokáží vytvořit na poměry lehce bláznivé komedie věrný odraz jednoho z typů otcovsko-synovského vztahu. Duchemin starší nechápající, co by tak syn mohl dělat důležitějšího, než co on pro něj naplánoval... nu, zažil jsem to nejednou :) Silné ***. (10.11.2014)