Prohnilí

Komédia s trpkým podtónom o tom, že vzájomný finančne prospešný modus vivendi (spôsob spolužitia založený reálnym spolužitím rôznych subjektov, nie základe písaného práva) medzi políciou a podsvetím je žiadaný a tolerovaný. Dnes viac komické ako parodické, pretože predsa len sa nesiaha (až na výnimku) na veľké ryby. S dávkou zhovievavej účasti je ukázaný bežný svet drobných zlodejov, prostitútok, priekupníkov. Kokaínový rauš šéfa polície nemá chybu. Podvádzajúci policajti sú sympatickými antihrdinami. Poznámka: Ak by sa svet prehnitých porovnal so slovenskou politicko-mocenskou špičkou rokov 2010-2020, tak to máme riadne posunuté: s exfrajerkou taliana spojeného s mafiánskou N´dranghetou nechodí nejaký policajný dôstojník, ale rovno predseda slovenskej vlády. Zamestná ju ako vyššiu štátnu úradníčku na Úrade vlády. Následne ju berie na návštevy, kde sa preberajú dôverné a utajované skutočnosti, napríklad k Angele Merkelovej. Kokaín tu nefúkajú len nejakí vyšetrovatelia, ale slovenský exminister vnútra a jeho parťák v pochybnom biznise: exminister financií. Úplatky a výpalné od malých predavačov kradnutého tovaru, či malých nepoctivých príštipkárov bez potrebných povolení tu nikoho nezaujímajú. Predmetom biznisu sú najväčšie štátne zakázky a najmä provízie z nich v sume od 10% do 50% obstarávacej ceny projektu. Ďalším výnosným podnikaním sú daňové vratky. No a v neposlednom rade roky fungujúce kupovania si výhodných rozsudkov v majetkových i trestných sporoch. V týchto súvislostiach sú francúzsky Prehnití milou a neškodnou komédiou. (03.08.2020)

Tohle je vskutku filmová lahůdka. Má přesně to, co na fimech mám rád, je to něco jiného, než je v ostatních filmech. Od začátku by nejspíš každý čekal, že se mladičký začínající policista bude snažit něco změnit a tím pádem bude hrdina, ale ono ne! Právě naopak! Nechá se zvyklat svým zkorumpovaným kolegou a co víc, stane se z něj ještě větší padouch, než jeho učitel. A co na tomto snímku je nejvíc půvabné? Že celý film skončí dobře :-) (18.09.2008)

Během promítání jsem cítila skutečně přenádhernou radost tam uvnitř, u srdce. Právě jsem se vrátila z romantického dostaveníčka s Filipem zpátky do reality. Jeho šarm, harmonika, francouzské uličky, lidé venku, v obchůdcích a hlavně komediální nádech celého příběhu mě skutečně zahřály. (přesto přiložím polínko do krbu čistě jen pro udržení dojmu.) Líbil se mi jeho, léty vychytaný, styl policejní práce, dostat se postupně přes malé rybky k těm velkým parybám. Rozesmíval mě jeho zpočátku marný boj naučit Mirka Dušína, jak se dostat k informacím. Sem tam přivřít očko, sem tam se nedívat vůbec, ale hlavně! ty jeho geniální nápady jak ze všeho vyváznout se zdravou kůží. Skoro. Ale ten konec! ... no, i slza se drala ven, přátelé. (01.04.2015)

Dělají všechno, jen ne svoji práci. Kdo? Prohnilí. Policejní odznak se dá přece využívat i ku vlastnímu prospěchu, nejen pro zajišťování bezpečnosti občanů, jak by si mohl začátečník v řadách policie myslet. Výborná krimi komedie se sympatickou ústřední dvojicí a několika vynikajícími situacemi. Claude Zidi připravil divákům skvělou podívanou pro oddech a zábavu. Pro mě příjemné překvapení a těším se na Prohnilé proti prohnilým. (26.02.2011)

Tenhle film je jako Beaujolais – nelze jej jen pasivně nasávat, je třeba ho aktivně vychutnat. A pak si člověk uvědomí, do jakých hlubin trapnosti a nevkusu jsou někteří dnešní tvůrci „komedií“ schopni klesnout, aby vyrobili vtip, k jakým klišé jsou ochotni zajít, aby vyrobili myšlenku, a že úsloví „staré zlaté časy“ a nostalgie po nich má ve filmovém světě své opodstatnění. (24.05.2012)