Zločiny a poklesky

„Říkal jsi, že rok žijete platonicky. Jak je v háji sex, je konec.“ – „To je pravda, to je pravda. Naposled jsem byl v ženské při návštěvě Sochy Svobody.“ Když se pročítám některými (jistě ne všemi) komentáři, koukám, že jsem zas byl pro jednou naladěný na jinou vlnu. Film, který představuje 2 oddělené příběhy (sbíhající se až na konci), mě totiž dokázal zaujmout a docela dost pobavit romantickou tragikomikou (Allen), a naopak nechat chladným a skoro až unudit krimi dramatem (Landau). Zpracování vraždy milenky mi přišlo zoufale neoriginální, obyčejné (jak vystřižené z řadové televizní kriminálky) a svým důrazem na otázku svědomí postupně pořádně otravné (člověku, jenž zjevně tuneloval nemocnici a ještě se za to nechal veřejně a pokrytecky oslavovat, mám věřit, že ho najmutí zabijáka, který to vše vyřídil za něj, tak moc rozhodí?). Za to u druhé linie, i když v podstatě dost smutné, jsem se velmi bavil, jak všemi milovaným Aldovým chlubílkem, tak hlavně ksichtící se a ještě častěji trefně hláškující Allenovou troskou. Film však hodnotím jako celek, ne pouze jeho 1 (vydařenou) část, tudíž dávám jen průměr. „Šéfové chtějí pestrost a Lester je americký fenomén.“ – „Asi jako kyselý déšť.“ –„ Vy ho teda nesnášíte!“ – „Miluju ho jako bratra…jako Kain Ábela.“ (28.08.2014)

Ohňostroj fórů ani bůhvíjakých režijních nápadů se nekoná, zato jsou ale Zločiny a poklesky úžasně komorní a lidské, uvěřitelné a přímo z nich cítíte, co chtějí říct. Život prostě není vždycky sranda a dost často je to pěkně podlá mrcha, která nutí člověka dělat i to, o čem si nikdy nemyslel, že může provést. Tenhle film to ukazuje hlavně na dvou zcela odlišných mužích v odlišných situacích, přičemž jednoho z nich skvěle ztvárňuje Martin Landau, druhého sám scenárista/režisér. Výborný byl i Alan Alda, který si zahrál úplně opačnou postavu než v o tři roky starší Sladké svobodě, kde ho coby autora filmové předlohy deptal režisér Michael Caine. A zahrál si ji očividně s chutí. (06.06.2013)

Takové konce najdete v Hollywoodu, tohle je život. Hodnocení je spíš 85%, což by u jakéhokoli jiného režiséra znamenalo pamětihodné dílo, ale ve sbríce Allenových geniálních skvostů se Crimes and Misdemeanors bohužel lehce ztratí a to z jediného důvodu. Tentokrát se totiž trochu nešťastně rozhodl rozdělit vážnou a odlehčenou náladu do dvou lehkým vláknem propojených příběhů, kde ten humorný s klasickou Woodyho neuroticko-zamilovanou polohou sedí, kromě něj zde udává tempo klasická osudová žena, díky roku vzniku 1989 samozřejmě v podání Mii Farrow, a při první společné spolupráci také krásně rozšafný Alan Alda. Problémem tak zůstává vážná poloha, kde se pan režisér nečekaně seknul při výběru herce pro hlavní roli - Martin Landau je dobrý herec, ale tady mě těžce zklamal, protože přehrává a pokouší se až příliš doslovně ukázat Judahovy emoce. Spíše mě překvapilo, jak moc byl můj milovaný Match Point vykrádačkou oné thrillerové části a přitom je natočený o tolik lépe a daleko naléhavěji a důrazněji vyzní. Zločiny a poklesky pak v tomhle ohledu příliš nefungují. (03.03.2007)

Velice propracovaný film. Všiml jsem si několikrát, jak v jedné příběhové rovině zazní věta, která je poté realizována v druhé, nebo jejíž etický konflikt je ve druhé řešen. Stále se tam promítá nějaká naivita snílka (tady filmaře nezávislých dokumentů) se skutečnou realitou. Chvílemi jsem si dokonce nebyl jistý, jestli příběh s Martinem Landauem není dokonce jen film, na který se Allenova postava dívá. Jako by jeden příběh - právě snící, byl korumpován realitou a ten druhý, právě racionální, byl korumpován fikcí. (22.10.2016)

no neviem, ale ja som tam humor hľadal iba veľmi ťažko....oveľa viac som vnímal frustráciu a pocit zmätenosti zo sveta, kde by mala platiť "božsky dokonalá" spravodlivosť, no kde žiaľ platia iba ľudské slabosti, úbohosť a pokrytectvo....vynikajúca (retrospektívna) scéna Martina Landaua v rodnom dome, vidiac pri rodinnom prestretom stole rozpravu o Bohu medzi mnohými členmi jeho širokej židovskej rodiny....naozaj veľmi znepokojujúci a k premýšľaniu o morálke nútiaci film, pre mňa napodiv nie natočený z pozície nihilistického pesimistu, ale s realitou konfrontovaného morálne založeného idealistu....a ako čerešnička na torte bola pre mňa úžasná fiktívna postava mysliteľa-profesora Louisa Levyho....tajne som najprv dúfal že je to skutočný filozof, pretože jeho postrehy boli veľmi presné a vyrčené s takým pokojom a "neignorantským" nadhľadom, že som bol rozhodnutý si jeho dielo niekde zaobstarať :) (28.08.2008)