Pád Bílého domu

První polovina, lépe řečeno samotný atak na Bílý dům, je vážně něco. Strhující akční podívaná. Představte si, že by se něco takovýho skutečně událo... Potom už to je jen klasická americká hrdinovka s velmi pravděpodobým výsledkem, takže to už víceméně nestojí za moc, nicméně jako celek je to podle mě velmi zdařilý akční snímek, který těží především ze slušných efektů a právě z oné myšlenky, že by se něco takýho vlastně mohlo klidně stát (nevím, jestli si Amíci popř. "zbytek světa" podobnými filmy trochu nekoleduje). PS: Obrovská škoda, že tam nebyl McClane, tohle by mu naprosto sedělo a určitě bych ho ocenil víc jak Butlera. To by potom bylo krásná pětka Smrtonosné pasti, ne jako ten blábol z východní Evropy. 75% (01.07.2013)

Sobotní večer, tedy ideální příležitost popít a pustit si k tomu nějakou peachovinu. A ejhle, povedlo se (oboje : ) Tipuju, že scénář k tomuhle filmu nebylo potřeba nijak složitě vymýšlet, možná jen stačilo uplatit někoho vlivného z lidí, kteří mají na starosti obranu Bílého domu, protože tohle vypadá jako jedno z těch nejnaivnějších cvičení v případě teroristického útoku na tuto budovu. Ale čert to vem, mé alkoholem zmatené buňky neprohlédly, že se až k prezidentovi dostal nejhledanější terorista světa, že se kódy k čemukoliv důležitému nemění ani po roce a půl nebo že si v nejvypjatější chvíli poručil Morgan Freeman pořádné kafe s umělým sladidlem. Tenhle film je prostě patos na entou a výplach mozku zároveň, naštěstí s pořádným mothefuckerem jménem Gerard Butler, kopírákem to jistého Bruce Willise z úplně jiné Smrtonosné pasti .. (04.08.2013)

To byl teda nightwork, to ti povím. Potemnělé kino nabídlo první záběry, které místo vyvážené ostrosti a jasu ukázalo jen takové velké šedočerné nic prošpikované několika sněhovými vločkami. To jsem totiž ještě netušil, že zhruba od poloviny filmu upadne Bílý dům do tmy. To asi chtěli poukázat na ten kontrast, rozumíš, ne? Bílý dům ve tmě. Jako fajn nápad, ale já nic neviděl. Tolik k báječnému pocitu z kina. Film mě, v těch místech, kde něco vidět bylo, drtil už od začátku. Hned po té nehodě, kdy prezidentova limuzína sletěla z mostu jako shnilá hruška, začal prezident ve zpomaleném záběru křičet: Nééééééé... a za chvíli i jeho synek: Máááááámiiiiiii..., jsem poznal, že to bude něco extra, fakt. A bylo. Celé dvě třetiny filmu byly natočené tak, že jsem z toho měl dojem, jako by to točili výhradně pro Kim Čong-una k narozeninám nebo co. Úplně vidím, jak si pořád dokolečka sjíždí kinorip tohoto snímku do té fáze přepadení Bílého domu a strašně se u toho chechce. Mně ale do smíchu moc nebylo. Vlastně jednou jsem se usmál, to když Buttler měl nějaký hlody na toho severokorejského teroristu. Každopádně to bylo mnohem lepší, než poslední verze Red Dawn, co do ztvárnění představy útoku na USA. Celkově mi to ale přišlo takové splácané, že k tomu termínu nightwork přidávám ještě patchwork.                                                                                                                                                                                                                                                    Nakonec jsem pochopil, proč jsem v celém kině v podstatě sám. Byla to fakt ptákovina, pomyslel jsem si, ale jak jsem opouštěl kino, všiml jsem si, že kdesi v rohu se mačkali dva Vietnamci. Odcházeli zamlklí a vyhýbali se cizím pohledům. Šel jsem v jejich stopách a vidím, že nasedli do neoznačené dodávky a odjeli směrem do centra města, někam tam, kde je naše radnice. Celou noc jsem nespal pronásledován výčitkami, zda jsem neměl upozornit starostu na možný útok. Ráno jsem jel centrum očíhnout. Objevil jsem tam opuštěnou dodávku. Jinak všude klid. Situaci budu nadále sledovat. Když by se něco dělo, budu vaše oči i uši, platí? Tak, žádný vylomeniny, Segruš je na místě. (18.04.2013)

Aaron Eckhart si pozve do baráku Korejské "diplomaty" a pak se jen nestačí divit, co za nepěkné věci začnou vyvádět. Vše se zdá být ztraceno, naštěstí přichází hrdina v podobě Gerryho Butlera, který obětuje vše pro záchranu hlavy státu. Sám se vydá přes půlku města až do Bílého domu, prezidentovi na pomoc. Sám se dokáže bez problémů prostřílet až do interiérů Bílého paláce a na své cestě likviduje nelítostně každého, kdo se mu postaví do cesty. Tak trochu to zavání kousky, kterých je schopen snad pouze Chuck Norris:) První věc, kterou Pád Bílého domu upoutá, jsou neskutečně špatné efekty a kamera, které jakoby byly vystřiženy z nějakého špatného katastrofického filmu Kanadské produkce. Ale co, snímek má spád, děj rychle uběhne a závěr je až (ne)překvapivě americký. Sice jsem čekala, že by třeba pro tentokrát zámořská velmoc byla stižena apokalypsou jaderných rozměrů, ale to se opět neuskutečnilo. (30.03.2014)

Když jsem viděl, jak se Žérárd choval v Bílém domě, tak upřímně doufám, že nikdy nepřijde na návštěvu k nám. Toto je přesně ten typ filmu, při kterém je zapotřebí především nedávat moc velký pozor, jinak byste ho totiž museli vypnout už po třetím z třistadvaašedesáti leteckých záběrů Obamovy chaloupky. (08.01.2015)