Dva nula

Už dlouho mi žádný film neudělal takovou radost, už dlouho mě žádný film nenutil smíchem a napětím kousat se do ruky. Film o fotbale - pro snobské intelektuály. Atraktivní obrazové kompozice, helikoptéra jak od Coppoly, prostřihy jak od Hanekeho, průzračná práce s výběrem materiálu. Je mi úplně fuk, jestli jsou návštěvníci a pořadatelé fotbalových zápasů opravdu takoví idioti, jak by se podle tohoto filmu mohlo zdát, protože já jsem se nesmála jim samotným, ale způsobu, jakým Dva nula s jejich postavami pracuje. Navíc mi tento film dokázal kvalitně zprostředkovat pocit z takové události, energii masy lidí, která společně něco prožívá. Teď už si dokážu představit, že s vypnutým mozkem by mě takový zápas mohl i hodně bavit. A úplně nejlepší je Jiří Peňás, takový můj objekt identifikace: "To mi přijde docela fotbalové, že nerozlišíš hrneček na čaj od hrnečku na kávu." (01.03.2013)

Film krásně ukazuje, že fotbal je sport s největší koncentrací buranů mezi fanoušky. S výjimkou dvou intelektuálů ve VIP lóži, kteří na zápas přišli zřejmě omylem, jsou totiž v tomto filmu burani úplně všichni (včetně šestiletých dětí nebo Čapouna a dalších hostů v TV studiu). I když je zde spousta krásného absurdního humoru a kouzel nechtěného, délka filmu je asi 2x delší, než by bylo vhodné (dokonce delší než fotbalový zápas!) a obsahuje i takové chuťovky jako tříminutový záběr na letenské stromy nebo tříminutový záběr na rohový praporek. (04.07.2012)

Dokument, který je vtipnější než 90 % komedií posledních let. Při zpětném hlubším pohledu je ale vlastně strašně nelítostný a smutný. Definitivně se v něm totiž potvrdilo, že fotbalové tribuny jsou domovem sprostých slov, přetvářky a nezdravého jídla. A bohužel také to, že to zdaleka neplatí jen na tribunách, ale i mimo ně. Prostě čecháčkovství na plné pecky. (29.10.2012)

Výchozí premisa filmu jako sociologického experimentu velmi dobrá, bohužel centrální část, která dává celému filmu tvar, je svou repetetivností ubíjející. Chápu, že se chtěli tvůrci na nejdůležitější pasáž zápasu (dva góly Lea Kweukeho mezi 10. a 12. minutou zápasu) zaměřit a prezentovat reakce na tu samou událost z více stran, ale nechápu, proč v podstatě ode všech a vždy úplně celou. Tu deklarovanou autentičnost bych se taky nebál rozporovat - i když zazní ve filmu nemálo jadrných výrazů a "nenávist" mezi oběma tábory je cítit z mnoha záběrů, tak nejedna reakce mi přišla hraná včetně častých pohledů do kamery atd. Takže nápad za 4*, výsledný sestřih mnohahodinového materiálu tak za 2,5*. Jo a Čapoun na Hrad. Jo, ne, hovno, vlastně do Senátu, to je až v druhym punktu. (21.11.2014)

Několik vtipných momentů se tu jistě najde, ale je to bohužel hledání jehel v kupce sena. Jednat se o krátkometrážní dokument, vyšla by mi tahle sonda do české společnosti v konečném hodnocení jistě lépe. Hluchá místa typu tříminutového nezáživného záběru na stromořadí poblíž stadionu nutno přeskakovat rychloposuvem. (05.03.2013)