Neviditelná válka

V první řadě nejsem ztotožněna ani s filozofií armády, natož se vstupem žen do tohoto odvětví. To ovšem není omluvou pro zločiny, které se v armádě dějí. To, že se hromada úchylných samovládců rozhodne, že bude páchat zločiny, které nejen utlutlají, ale budou si za ně vzájemně gratulovat, je zrůdný příklad absence práva v armádě. Nechápu tu bandu idiotů, která ozbrojeným zeleným mozkům, beze strachu zabít, natož znásilnit, dává možnost si sami vládnout. Dopručuji ke shlédnutí zejména ženám, co si přejí vstoupit do armády. (07.01.2014)

Tento dokument opravdu nestál za moc. Věnuje se jen jedné straně konfliktu a po hodině a půl začnou být pořád stejné výpovědi poněkud únavné. A oč vlastně jde? Jedná se o zpověď několika mužatek či babochlapů, které se pro záchranu Ameriky rozhodly jít do armády. A protože jsou tak šeredné, že by si o ně normální chlap ani kolo neopřel, zvyšují si sebevědomí báchorkami o tom, že byly znásilněny. No a jako bonus se z toho snaží vysoudit nějaké prachy, chytré. :) (28.01.2013)

Zvláštny ukecaný dokument o znásilneniach v americkej armáde. Obetí je na stotísíce. Páchatelia sú v prevažnej väčšine nepotrestaní. Nie je to len byrokraciou, ale najmä karierizmom, rodinkárstvom a kvôli mnohým dôvodom, na ktoré sa v dokumente poukáže. Ten tiež ukazuje všetky možné traumy, ktoré obete prežívajú. Štýl dokumentu je, že všetko počujeme od zväčša od obetí a je v ňom aj mnoho zbytočných scénok. Po čase však začne otravovať a môže to byť umením pre ľudí dopozerať s plným vnímaním, nemusíte mať navyše z toho nejaký ucelený pohľad z vecí, čo robiť v prípade ak vás niekto bude chcieť znásilniť, ako tomu predísť, čo robiť v prípade ak sa to stane, ako to prijať a vysporiadať sa s tým, príde mi to len také vzbudzovanie svedomia u nadriadených aj keď práve tam nejak často nepochodia. Inak mi je zle z toho ako vidím ako stále kvetnato ospevujú svoju Ameriku, službu vlasti v armáde a pritom si neuvedomujú samú podstatu armády. (26.01.2013)

,,ZNÁSILNĚNÍ JE RIZIKO VAŠEHO POVOLÁNÍ“..... /// …. ,,nikdo mi nepřišel na pomoc a kdybych něco řekla, zabijou mě“… Je třeba si položit otázku: Co se chci dozvědět? Fakta, příklady z minulosti (současnosti), pohled do zákulisí americký armády, jasný závěry a optimistický konce? Bohužel. Jen tak trochu vod všeho, bez těch optimistickejch konců. Hodně se tu vypovídá o traumatech (bez nějakejch ironickejch poznámek – vono bejt přejetá rotou nadrženejch bigošů asi nějakou šmouhu na duši zanechá…), o složitý cestě k léčení následků a taky o systému, kterej tohle všechno toleruje. Bohužel dlouho a vlastně furt vo tom samým. DOPADENO JE MÉNĚ JAK 5% PACHATELŮ …tohle už asi nebude problém jen armády. A tak předpokládám, že smyslem dokumentu bylo upozornit na neúnosnej stav sexuálního obtěžování v armádě a dát do povědomí internetový stránky. Všichni (včetně Baracka) můžou jen doufat, že neznáborujou další sexuální devianty (páč to by pak mohla třeba i nejedna generálská prdel poznat středověk. Ale třeba právě tohle by jim ty holky přály…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hodně diskutuju na www.notinvisible.org. 2.) Když se řekne Tailhoock, chce se mi zvracet. 3.) Jsem tvůrce kampaně: ,,Počkej, až bude střízlivá“. 4.) Thx za titule ,,reqiuem“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (23.01.2013)

Vážné nepříjemné téma zpracováno ne úplně vysloveně špatným, ale trochu chladným způsobem, a samozřejmě z amerického pohledu (nejvíce prolog a epilog). O něco kratší by to neškodilo, ke konci začne docházet dech a celkově to není (možná i díky velké rozmělněnosti do spousty hodně si podobných příběhů) tak úderné, jak by si to zasloužilo. Samotné příběhy jsou pochopitelně silné, smutné, ovšem jen obsah vždy nestačí. [50%] (08.02.2013)