Koleje osudu

Tak neuveritelne sterilny film si taka silna tema rozhodne nezasluzila. Pritom hlavna myslienka filmu je chvalihodna a pacila sa mi a len vdaka nej davam aspon priemerne hodnotenie, ale musime sa k nej prepracovat cez mnozstvo scen pri ktorych som si hovoril, ze v rukach schopnejsich tvorcov mohli byt ovela pôsobivejsie a vdaka zavaznej teme z toho mohol byt nezabudnutelny film. Lenze v tomto prevedeni na neho zabudnem behom par dni. 5/10. (08.03.2015)

Když jsem v průběhu filmu kontroloval čas, abych zjistil, kolik ještě zbývá do konce, nedělal jsem to proto, že bych se nudil, ale že mi úvod přišel strašně obsáhlý. A opravdu tomu tak bylo. Nevím, jestli Teplitzky je tak neschopný režisér, nebo kinoverzi sestříhal někdo za něj, ale všechny emočně vypjaté momenty byly použity úplně nevhodně - rozplynuly se v tom, co jim předcházelo a v tom, co následovalo. Znova zopakuji, že to nebyla nuda, ale co mě štvalo, bylo mrhání potenciálem. Mohli jsme totiž zažít filmové vyprávění, které by nás doslova přikovalo ke křeslům v němém úžasu a hrůze z toho, jak strašně může válka ohnout všechna pravidla lidského chování. Nic takového se však nestalo, žádného velkého zvratu se nedočkáme - ano, film by se dal zřejmě předvídat i v případě, že by jej točil rozhodně zdatnější režisér, ale i tak může překvapit. A prostoru pro překvapení tady bylo opravdu hodně. Přesto jsem za ten snímek rád. 55%. (03.05.2014)

Napřed mi nepřišlo, že by byl film mým šalkem kávy, až když se začal pomalu rozjíždět, tak byl pro mě zajímavý hlavně z psychologického hlediska. To, že válka je krutá věc, která nechá v lidech velké stopy a změní je, že už mnohdy nebudou takoví, jako předtím, je všeobecně známo. Ale obdiv patří tomu, kdo je schopen odpustit nepříteli. Myslím si, že ten toho musí v sobě hodně zabít. To mi přišlo na tomhle příběhu (mimo to, že je podle skutečné události) dojemné, a za to si zaslouží vysoké hodnocení. Doporučuji. (26.12.2017)

O utrpení a odpustení. Japonsko vs Veľká Británia, chvíľu to bolo 1:0, nakoniec sa to ale obrátilo a svojím skutočným príbehom dáva Eric Lomax svedectvo, ako sa dá prekonať i to najhoršie. Film nie je silný na násilné situácie, ktoré tu mohli byť zobrazované plnou hrsťou, ani bitie palicou mi pankreas nezdvihlo, ale sleduje hlavný cieľ dať divákovi hlavnú myšlienku a posolstvo, ktoré si má zapamätať. Je naozaj zaujímavé, kým boli Japonci len pred nedávnom a kým sú dnes. Ideológia dokáže zatemniť aj tie najgeniálnejšie mozgy. (15.10.2023)

Jsou dva druhy filmů: první, kde hlavní roli hraje pomsta, a druhý, kde hlavní roli hraje odpuštění...A tento film je příkladem toho druhého...Odpuštění není snadné, a lidská touha po pomstě je zakořeněna hluboko v nás...Ač to filmy velmi zjednodušují, pomsta nepřináší zadostiučinění ani klid, naproti tomu odpuštění přináší svobodu mysli, ducha a duše...Film není po technické stránce nijak dokonalý, ale hlavní téma předává s grácií... (09.07.2014)