Režie:
Matteo GarroneKamera:
Marco OnoratoHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Aniello Arena, Loredana Simioli, Claudia Gerini, Nando Paone, Nunzia Schiano, Giuseppina Cervizzi, Raffaele FerranteVOD (1)
Obsahy(1)
Luciano je majitelem prosperující rybárny v srdci staré Neapole, má hezkou ženu a spoustu příbuzných, je oblíbený, dobře tančí a rád se předvádí. Když ho děti přemluví, aby se přihlásil do konkurzu populární televizní reality show Velký bratr, a on postoupí do dalšího kola, upne se k představě, že bude slavný a bohatý, tak silně, až pozbude smysl pro skutečnost. Matteo Garrone už předem hlásil, že jeho nový film nebude o neapolské mafii, že dostal chuť natočit komedii. Jeho obraz malého světa lidové Neapole má nesporně společné rysy s filmy slavného období italské komedie, ale nová je tu přítomnost televize, formující vkus a myšlení lidí a ovlivňující jejich představu o úspěšnosti a štěstí. V úvodních záběrech svatebního kočáru a obludně kýčovité slavnosti, ale i v Lucianově postupném propadání magické přitažlivosti dryáčnických manýr komerční televize je přítomen duch Federika Felliniho. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (4)
Recenze (35)
47. MFF KV] Film balancující na hraně mezi lidovou komedií a sociálním dramatem. Zároveň zde lze pozorovat určitý pokus o průnik poetiky Felliniho pozdního díla GINGER A FRED se Scorseseho KRÁLEM KOMEDIE. Fellini si bral ve svém filmu pod drobnohled pokleslost televizní zábavy spojenou s neúctou ke člověku. Scorsese zase výborně vystihl nebezpečí chorobné závislosti na potřebě využít televizi jako jedinou „samospásnou“ cestu ke zviditelnění se a osobní realizaci. Snímek REALITY SHOW obsahuje prvky obojího. Režisér Matteo Garrone zasadil děj do italského maloměsta, které se nevyhne celosvětové mánii Big Brothera. Když v jednom místním obchodním centru běží na soutěž konkurz, stane se z původního dětského hecu prokletí. Lucianeho lidský úpadek se stane realitou. Pro spořádaného otce od rodiny se touha dostat se do domu Velkého Bratra stane existenciální podstatou. Vše je podáno s klasickým italským temperamentem a vtipem. ____ První film, který jsem shlédl na 47. festivalu a musím říct, že šlo o dobrou volbu. 75% ()
Paranoiu vyvolávajú nie reality show, ale skôr bežne spoločenské mechanizmy, ako je práca, štruktúry riadenia a vedenia podriadených, mediálne pokrytie udalostí, internetové spravodjastvo, spamy a správanie sa bezpečnostných zložiek štátu. Pop-kultúrne udalosti v štýle dnes už odoznievajúceho Veľkého brata majú slúžiť k zmiereniu sa s životom v kontrole a zároveň k docieleniu emócií u tých, ktorí tieto súťaže pravidelne sledujú a nedokážu si ich zabezpečiť z vlastných vzťahov či zážitkov. Čiže k bežnému oblbnutiu. Garrone ponúka pomerne prvoplánovú satiru o zblbnutí konkurzom do prehnane absurdných rozmerov. Alebo ako úspešný predavač rýb k virtuálnej realite prešiel a zmysel pre realitu dňa opustil. Zdanie silného príbehu bežného človeka z ulice satirickosť z príbehu nevyhnala. Natoľko sa to snaží byť realistické, až je to také nemastné-neslané. Film postráda silné emócie, ponúkne síce zopár obstojných záberov, ale okrem nich je to len sivý priemer, ktorý s Felliniho dielom má spoločné hádam len to, že je to talianske. ()
Reality show vychádza z talianskeho neorealizmu, i keď sa ale dá skonštatovať, že ak zasadíte svoj film do takéhoto prostredia a s takýmito postavičkami, tak sa z toho neorealizmus stáva automaticky. Máme tu Neapol, lenže z neho vidíme iba jedno námestíčko so svojráznymi figúrkami ako z Felliniho filmov. K tomu všetko je oproti 40. a 50. rokom pestrofarebné, gýčové, ale stále husto uveriteľné. Až sa človeku prediera na myseľ, aj vďaka polodokumentárnemu štýlu a dlhým záberom s prepracovanou mizanscénou, že samotný film je reality show konkrétnej skupinky ľudí a kamera a divák v kine spoločne s ňou sa stáva jej stalkerským pozorovateľom. Škoda, že Big Brother je už fenoménom nedávnej minulosti a tak film z roku 2012 bude pôsobiť dnes v slovenských kinách akoby už trochu po sezóne. 70% ()
Truman Show naruby, a po italsku. A Garroneho odpoveď na Rockyho :-) Režisérov odosobnený pozorovateľský štýl, kedy hraným filmom plní skôr účel dokumentu, mi v Gomorre k srdci neprirástol. Gomorru uznávam iba pre tvorcovu odvahu a zásluhy. Reality Show je ale iná. Ľudskejšia, milejšia, svoje postavy má rada a hlavnému hrdinovi by rada pomohla... keby to šlo. Scéna pri bazéne fantasticky zinscenovaná do jedného záberu. Záver geniálny. Garrone je pán umelec. ()
47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - HORIZONS - Horizonty (Reality / REALITY SHOW / Reality Show) - Ani ve filmu jsem takhle člověka mimo realitu dlouho neviděl. Od první chvíle byl totálně mimo, štval mě tím v každém záběru, prostě ideální člověk pro nějakou stupidní Reality Show. Škoda, že to ostatní neviděli... - 5. 7. 2012 - kino Městské divadlo - Karlovy Vary - 35% ()
Galerie (34)
Photo © 47. MFF Karlovy Vary
Zajímavosti (1)
- Téměr všechny záběry ve filmu jsou dlouhé a bez střihu. Tímto stylem se režisér Matteo Garrone ve svých filmech vyznačuje. (Punisher)
Reklama