Jessabelle

Horor bez hlavy a päty s absolútne nesympatickou hrdinkou. Nerozumel som spúšťaču toho všetkého, ani jej iracionálne konania. V dome ostať za každú cenu, aj keď je tam zopár slušne napínavých scén, to už dnešného diváka nepresvedčí. A čím sa to viac snažia tvorcovia zauzliť a prekvapiť nečakanou pointou, tým viac sú nechcene smiešnejší. Akoby každú stránku napísal iný tvorca nezávisle od toho druhého. (30.05.2015)

Klasická duchařina z odporného baráku s handikapovanou holčinou. Jak už to tak bývá, tempo filmu je doslova mrtvolné a straší tu standartní černovlasá obluda. Nicméně těch pár hororových scén je opravdu povedených a celá ta příběhová linie kolem je dostatečně zajímavá a v rámci možností i slušně vypointovaná, aby to udrželo moji pozornost. Na jedno shlédnutí slušné, při druhém a zapojení mozku bych asi šel o hvězdičku níž. (05.01.2017)

Na Jessabelle jsem neslyšel zrovna lichotivé ohlasy, ale ani to mě neodradilo, abych se na ní nepodíval. Poslední roky se s „duchařinami“ roztrhl doslova pytel a každé druhé je vyčítána podobnost s jejími předchůdkyněmi. Takže ani tohle jsem nebral moc v potaz, protože to bych si snad nemohl pustit žádný novodobý film. Bohužel se vyplnily mé nejhorší obavy z toho, že se budu nudit. Začátek vypadal slibně, herečka mi byla celkem sympatická stejně jako prostředí starého domu. Atmosféra sice lehce stagnovala (zlepšilo se to až od scény ve vaně), ale díky postupnému poodhalování rodinného tajemství z videonahrávek se to dalo přežít. Jenže ve chvíli kdy se měl divák bát (tedy podle tvůrců), jsem se jen netrpělivě poohlížel po časomíře. Dneska už skoro nikoho nevyděsí dlouhovlasá holka, která se znenadání objeví na obrazovce. Divím se, že tohle ohrané „klišé“ které fungovalo tak před deseti roky ještě dnes používá spousta režisérů. I z tohoto důvodu u mě japonské filmy ztratili na oblíbenosti (ti je strkají do svých filmů pořád). Rádoby lekací scény byly předvídatelné až běda a úplný závěr raději nebudu komentovat vůbec. Pořád jsem tak nějak doufal, že se dočkám alespoň dobrého voodoo, leč marně. 40% (05.02.2015)

Naozaj je to také zlé, ako sa na základe komentov a hodnotení dalo tušiť. Dejová linka je mdlá, uspávajúca, žiadna atmosféra, žiadne napätie. Našla sa tu len jedna scénka, ktorá zaváňala aspoň hororovým priemerom, a to je na celý film hrozne málo. Navyše koniec, aspoň podľa môjho názoru, skĺzol do typického, žánrového klišé, čo ma znechutilo ešte viac. Nedokážem si predstaviť, že by som na toto išiel do kina, ťažká pohroma. 30/100 (13.11.2014)

Ochrnutá holčina nájde videokazety svojej matky, v ktorých ju varuje pred smrťou, navyše v dome má očividne nejakého ducha, začne trpieť nočnými morami a tradične jej neostáva nič iné, len pátrať po minulosti svojej rodiny. Koľkokrát to tu už bolo? Nechce sa mi to rátať. Takže scenár nestojí za nič, lebo to bolo tak obrovské klišé, že som rád, že som na to nešiel do kina. Robert Ben Garant by sa mal vrátiť ku komédiám a horory nechať na svojprávnych. Síce sa dočkáme nejakého malého zvratu, ale či to ten horor zachraňuje... neviem, neviem. Film je námetom porovnateľný s Beneath, prípadne s The Uninvited, voodoo tématiku zase vykráda z The Skeleton Key, takže keď si tieto 3 horory skombinujeme, vyjde z toho práve Jessabelle. Ináč, zlé to nebolo, pár pekných výjavov sa tu našlo (aj keď som sa nezľakol ani raz), vzhľad ducha znesiteľný, nakrútené je to pekne (aj keď od komerčného hororu ani amatérizmus nečakám) a hlavná hrdinka sympatická. Ináč až príliš obyčajné a pre modernú duchársku tvorbu absolútne žiadny prínos. (07.11.2014)