Brooklyn

Můj bože, tohle bylo tak strašně předvídatelné... Nějaké velké napětí se tu nekoná, protože (*spoiler*) víte, že ctnostná hlavní hrdinka si vybere svůj nový (a nejistý) život v U, S and A, protože se holt musí trochu polaskat americký páreček. To klišé "Amerika - země neomezených možností" je prostě už hrozně ohrané. Knižní předloha údajně obsahuje i temnější témata jako rasismus (věděli jste, že s Irčany se jednalo prakticky jako s otroky?), ale tenhle film je prostě jenom pohádka. Přihlouplá a bezpečná. Navíc pro mě osobně nemá nic, proč bych se na ni dívala znovu. 50 % (31.08.2016)

Brooklyn je velmi jemný a emotivní snímek, který sice není ničím neviděným, ale působí velmi podmanivě a diváka k sobě těžkým příběhem Eilis velmi připoutá. Řekl bych, že z většiny se tu zakládá na opravdu Oscara hodném výkonu Saoirse Ronan, která celý film velmi dobře utáhla. Ale pár nudnějších hluchý míst se tu vyskytuje, jako celek však velmi schopně natočené a určitě bych tu čekal oscarové nominace. A musím vyzdvihnout ten plakát na šířku tady nahoře, protože ten se opravdu povedl jen samotným nápadem toho jak Eilis vnitřně rozervána mezi dvěma světy. (21.12.2015)

Málokedy sa dnes človeku podarí nájsť dobrý romantický film, no musím povedať, že "Brooklyn" by som si pokojne mohol niekedy pozrieť znovu. Je to príjemný, pekný film, ktorý netlačí na emócie, no nechá nás, aby sme sa do pocitov našich hrdinov vžili sami. Musím povedať, že jeho výhodou je veľmi sympatické herecké obsadenie, ktoré budeme počas celého filmu veľmi radi sledovať a rovnako aj zachytenie obdobia 50-tych rokov. Mne sa to veľmi páči. Saoirse Ronan je mi maximálne sympatická, je pekná a okrem toho pôsobí aj ako milá dievčina. A preto sa na ňu človek aj rád pozerá. Plus musím povedať, že je super, že sa musí tiež niečo naučiť a pochopiť. Pretože hoci domov je domov, tak nakoniec si človek uvedomí, že doma je tam, kde sa človek cítit najlepšie, a kde je osoba, s ktorou sa človek cíti najlepšie. Príjemný film, ku ktorému sa určite ešte niekedy vrátim. Hodnotenie: B+ (01.03.2016)

Brooklyn je skrátka skvostná snímka. Krásna, príjemná a miestami naozaj vtipná, ale beznádejne romantická a odtrhnutá od reality. A nakoniec možno práve preto na mnohých pôsobí tak očarujúco. Vďaka trom oscarovým nomináciám a nadšeným ohlasom ste o snímku Brooklyn už určite zavadili. Je to príbeh mladučkej Írky, ktorá v 50. rokoch prichádza s prázdnymi rukami a hlavou plnou snov do New Yorku. Chystá sa tu, ako inak, prežiť svoj americký sen. Brooklyn si vyslúžil ovácie ako jeden z najpríjemnejších, najoptimistickejších a oku najlahodiacejších filmov posledného roka. Ťažko s tým nesúhlasiť. Dobová štylizácia je tu naozaj dokonalá a obzvlášť vyniká vo vzťahu obraz a zvuk. Obsadenie je nemenej krásne a ladne zohrané, kraľuje mu, samozrejme, hlavná hrdinka. (11.06.2019)

Příběh z dob, kdy minimálně Spojené státy vítaly ekonomické migranty takřka s otevřenou náručí a ke zdárnému absolvování vstupní kontroly se stačilo decentně nalíčit a mile usmát. Návratem do minulých časů ale Brooklyn není jenom svými reáliemi, ale také přímočarým vyprávěním. Oproti knize je sentimentálnější, doslovnější a tematicky méně rozvětvený (chybí obsluhování Afroameričanů nebo náznak lesbické lásky). Zároveň si ale z větší části zachovává sympaticky nenucený vývoj událostí a svou vyprávěcí strukturou důsledněji rozvíjí motiv dvou domovů. Ve druhé polovině Eilis zažívá podobné situace jako v první, pouze je mnohem zkušenější, z žačky se stává učitelkou (proměna je dovršena druhou scénou na lodi, kdy radí nezkušené dívce). Trvalou připomínkou domova je zelená, ke které se postupně přidávají další barvy, podobně jako se ke smutku v hrdinčině tváři přidávají další emoce (spíše než aby jednu emoci zcela nahradila jiná). Neschopnost přestřihnout pouto k domovině přidává protagonistčině cestě za snem na ambivalenci – během první hodiny vytěsňuje stesk nejprve soustředěnou prací, poté budováním nového domova, aby si následně bolestivě připomněla, že její jediný a skutečný domov se nachází v Irsku. Odstěhování do USA tak oproti jiným přistěhovaleckým příběhům není koncem, nýbrž začátkem trápení. Nejvýraznější odchylku od předlohy představuje výrazné zredukování úvodní části příběhu. V knize na několika desítkách stran poznáváme prostředí a osoby, které bude muset Eilis opustit. Ve filmu dívka krátce po začátku oznámí, že odcestuje do Ameriky, což vzápětí také udělá. Nemáme tak možnost lépe poznat starší a protřelejší sestru Rose, jejíž odkaz Eilis rozvíjí a nevzniká tudíž napětí mezi tím, která ze sester si úspěch zaslouží a tím, která ho nakonec dosáhne. Eilis lze bez problému přijmout jako tradiční romantickou hrdinku. Film je tak ve vztahu ke konvencím idealistických vyprávění o naplnění amerického snu méně podvratný než kniha. Zachovává si ale její vypravěčskou přímočarost a věcný, nesentimentální tón, kdy nám slovy a hudbou polopaticky nesděluje, co hrdinka prožívá, ale nechává nás, abychom si tím prošli společně s ní. 80% (27.02.2016)