Když utichly trumpety

Příjemné překvapení. Válečný film, který popisuje jeden z výseků bitvy o Ardeny... Žádný heroismus, patos ani neohrožený hrdina. Manning Rona Eldarda je sobec, kterému nejde o nic jiného než o vlastní přežití. Za tu cenu je ochoten vykonat i bláhový hrdinský skutek... Dobrý dojem z filmu poněkud kazí podivná hudba a také fakt, že příběh postrádá gradaci... I přesto je tenhle snímek zajímavý svým tématem (téma bitvy o Ardeny zase není tak časté) a zejména hereckými výkony. Dobré válečné drama bez velkých efektů a masových scén... A také bez zbytečně klišovitých ikonizací spojeneckého hrdinství. Jen válka a její špína. (11.02.2004)

Tak tohle skoro není film, to je skoro válka. Z plátna je cítit spáleninu, pach kovu, zaschlé krve, emoce jsou tak uvěřitelné, že máte pocit, že se válíte v blátě spolu s těmi vojáky. Člověk při tom musí přemýšlet, jak tenká je hranice mezi zbabělostí a normálním pudem sebezáchovy, mezi hrdinstvím a pomateností, co ještě člověk může snést, a co už je za jeho hranicemi. (24.06.2011)

,, Nejlepší je, když přestaneš přemýšlet. Celá rota je na cestě do pekla.'' Na TV film skvělá záležitost. Sice bych měl pár výhrad k bojovým scénám (zejména k té poslední), to je však hluboce vyváženo celkovou atmosférou a syrovostí filmu. Kulky tu působí téměř reálná zranění. Tady nečekejte žádná červená kolečka na olivovejch mundůrech. Když někomu vletí kulka zátylkem, vyletí obličejem ven a vezme si sebou i kus čelisti... To chladné bahno lesů v Ardenách roku 1944 jsem úplně cítil. V těch mrazivejch hvozdech se člověk cejtil pod psa jen v té provlhlé výstroji, bez kuřiva a o studenejch konzervách. Natož ještě aby útočil na flaky 88 a dobře zakopané tanky s pěchotou. Když vám velení dalo teplý žrádlo, nafasovaly se cigára a rations, bylo jedno jisté. Už brzo se půjde do útoku za Sigfriedovu linii... --- Jsem spokojen, tohle dílo se může směle zařadit do řady těch lepších válečných filmů. Žádný patriotismus, jen prostá touha přežít. 4 zásobníky do thompsonu. * * * * (07.01.2015)

"Jak víte, že zaútočíme? Horké žrádlo, kafe, cigára........Zaútočíme, to je jistý". Asi jsem moc válečných filmů neviděla a ani nejsem kompetentní posuzovat dění na takových bojištích, ale já těm klukům věřila úplně všechno, tu hrůzu a děs v očích Sandyho, jeho nechuť k jídlu. Davidovi jeho rebelii a chuť vypadnout a místo toho chudák získával raketovým tempem vyšší a vyšší hodnost. Od první minuty jsem měla strach a nervy nadranc snad větší než oni a už vůbec si nedovedu představit reál. Ačkoliv se tady kdekdo ohání televizním zpracováním, tak mně je to úplně jedno, protože tak výborný válečný film, který jsem oproti jiným prožívala naopak velmi intenzivně, si z mé strany určitě zaslouží plné hodnocení. (26.10.2013)

Velké zklamání. Ani mi nevadí, že to není nijak Ryanovsky bombastické, ale spíš reálnější a psychologičtější, ale vůbec jsem si nedokázal vytvořit vztah k hlavnímu hrdinovi, který byl tedy neobyčejný kretén a ještě nesympatický. Olyphantova role se dá nazvat štěkem, protože on má ksicht na víc, než jen na to, aby se v zákopu zhroutil. Necelistvý příběh bez jakéhokoli pevnějšího cíle. Děj prostě jenom plyne a já se dívám, co se děje, aniž by mě zajímalo, jak se věci vyvinou. Předvídatelný zacyklený konec (viz. první scéna) byl opravdu slabý, čekal jsem od tlouštíka Sandersona víc. Knihu jsem nečetl, ale mám z filmu dojem, že se adaptace totálně nepovedla. Charaktery vykreslené jen opravdu povrchově a dost černobíle, vztahy v četě nedostaly skoro prostor a celkové vyznění šlo úplně mimo. Věřím, že knížka je solidní psychologický příběh chlapa, který se díky bezradnosti velení musí vypořádat sám se sebou v roli poručíka a vztahu k nováčkům, ale tento film se nepovedl. Ne ne. Škoda. Slabé tři hvězdičky. A to nemluvím o té mizerné hudbě, která místy působila až groteskně. WTF? (14.07.2010)