Prodloužený víkend

Já jsem tenhle film děsně podcenil, myslel jsem si že se jedná o nějakej milostnej román o tom jak se nejdřív dva milujou, pak nemilujou a pak zase jaký to div, opět milujoua film bude čekat že si z toho sednu na prdel. Naštěstí se tady ukazuje jak je důležitý mít kvalitně sestavenou uživatelskou topku, protože moji lidi se v ní většinou u žádnýho filmu neshodnou, ale tady drtivá většina mých oblíbenců dala shodně 4* a tahle šokujcí shoda mě natolik zaujala, že jsem film prubnul a dobře jsem udělal. Ano, byla to romantika, ale upřimná, měla v sobě lidský city a byla moc hezky napsaná i zahraná, hlavně Kate je naprosto úžasná, málo kdy chápu ženskou a její myšlení, ale tady jsem s ní byl na jedný lodi od první minuty. Pokud jde o Joshe, tak ze začátku se mně moc sympaticky nejevil, ale postupně jsem si ho i já zamiloval. Film je takovej něžnej mazlíček, který romanticky založený jedinec nemůže nemít rád. (12.03.2015)

Film spíš pro dámské publikum, ale i já musím uznat, že Reitman je velmi nápaditý režisér. Dokázal napříč filmem vytvořit velmi zvláštní těžko popsatelnou atmosféra strachu, obav, ale i lásky a vzrušení. Samozřejmě tempo je místy docela pomalé, ale každý moment má svůj smysl a dokresluje jednotlivé postavy. Nadšení budou určitě hloubavější a citlivější diváci, ale zasáhnout či zaujmout to může kohokoli, kdo se dokáže přizpůsobit tempu a způsobu Reitmanova vyprávění. 75% (13.01.2015)

Ufňukaná, táhlá a neskutečně neinspirativní podívaná jak od Sparkse, kde jsem musel celou dobu myslet na to, jak mi zítra začíná dovolená, abych si nesežral ruku nudou. Potkávají se v ní prakticky všechny aspekty filmového zla - vina, fatalismus, nedůvěra lámající se v lásku, dospívání v muže, měkký světla a je to prakticky bez rozpočtu. Raději knihu. A raději jinou. (19.05.2014)

Rozhodně bych nedoporučila tento film mužům. A dokonce i mnohé ženy snadno podlehnou dojmu, že jde o nudnou, utahanou harlekýnku, jejíž jediné plus je podrobný recept na broskvový koláč. Netroufnu si kritizovat taková hodnocení, protože chápu, že přesně tenhle pocit film může vyvolat. Pokud si v něm někdo najde trochu víc, pak určitě alespoň díky skvělé Kate, která se mi s přibývajícími léty v melodramatech strašně líbí. A když přistoupíte na pomalejší tempo, neodsoudíte tu ženu jako zapšklou, osamělou a zklamanou myš, která se snaží starat o syna, ale díky prázdnotě a díře po něčem, o co přišla, jí to stojí hodně sil, tak zjistíte, že je to především film o neskutečné a nepřekonané ženské bolesti. Nic patetického jsem v tom neviděla. Cítila jsem s ní. A muž, který se objeví díky útěku z vězení a najednou jí polije živou vodou... Ano to je přesně ta pasáž z harlekýnky, případně to lze taky zaškatulkovat do kategorie stockholmského syndromu. Ale to je přeci úplně jedno, dokonce i kdyby se jí ten chlap jen zdál, jeho role v tom příběhu fungovala jako katalyzátor, on dal možnost té ženě k rozhodnutí, zda ještě cítí schopnost vrátit se k životu. A protože silnou bolest lze zmrazit jedině silnou vášní a vyléčit snad jedině silnou láskou, tohle léčení se nabízí samo, ačkoli to samozřejmě zavání klišé. No a co, klišé se stalo klišé, protože funguje, znáte-li nějaký lepší recept, neváhejte ho zveřejnit, ale domnívám se, že film o vracení se do života skrze zenbudhismus a celodenní meditace nebude pro širokou veřejnost atraktivní. Závěr mě trochu zklamal, větší nálož by to asi byla bez pohádkového happyendu, ale i přesto film hodnotím velmi kladně. (26.11.2014)

Rámec tří čtyř dnů vysílá otazník, zda to milostné vzplanutí není trošku nereálné. Jason Reitman několikrát výrazně potěšil cynickým dramatem, jenže teď přispěchal s kouskem, který je čistokrevnou červenou knihovnou. Zdeptaná Kate Winslet zůstala jen se svým dospívajícím synem, trpí úzkostí, třesou se jí ruce, na nákupy chodí ve velkém, hlavně, aby se vyhnula běžným sociálním situacím. Sotva se stihne vzpamatovat a přes práh ji přejde odsouzený uprchlý vrah Josh Brolin. Brzy samozřejmě pochopíme, že urostlý Josh je dobrák od kosti, a že Kate si v jeho přítomnosti češe vlasy tak trochu jinak. Světec navíc přichází s párem šikovných rukou, který starý dům potřeboval, Kate zase ocení, že synkovi nahrazuje chybějící mužský vzor. Výsledkem je milé retro, u kterého se člověku hrnou myšlenky, že snad Reitman slíbil nějaké své milé, že natočí citlivé rodinné drama (asi jako když jeho kolegové jednou vyskočí ze zaběhlých mantinelů a natočí třeba film nejen pro své děti). Jinak si to nedokážu vysvětlit. Svůj staromilský kousek pojal smrtelně vážně, a ono to funguje. Herecky očekávaně velmi dobré, Reitman ctí smysl pro detail, nahořklý humor nechal tentokrát pro svou další látku a představil nám venkovskou „rodinu“ z konce osmdesátých let, která ten broskvový koláč už z hlavy nikdy nedostane!! (20.04.2014)