Čtyři dohody

Mám za to, že představení Čtyři dohody má obrovskou přidanou hodnotu. Nejenom, že představuje samotné "dohody", se kterými přišel autor knihy Don Miguel Ruiz, ale zachází i mnohem dál. Jaroslav Dušek z tématu dokázal vytěžit to nejlepší a z představení vytvořil doslova studnici moudrosti týkající se lidských vztahů, výchovy dítěte i odpuštění... A co víc - to vše v podstatě zábavnou metodou, kdy se člověk od srdce zasměje. Není vlastně divu, že se tohle představení drží v klubu Lávka dlouhé roky a stále si nachází své diváky. Nebo možná spíš především posluchače. Já samotná jsem se s tímto záznamem setkala nejdřív jako s audio záznamem, který mě velmi oslovil. Ostatně, slovo je na tom právě to nejdůležitější. Poté jsem se v roce 2016 představení přímo zúčastnila a udělalo mi radost, jak se očividně jeho obsah po letech stále proměňuje a není stejný. Důležitá tématika samozřejmě zůstává, ale je k nevíře, co všechno dokáže Jaroslav Dušek divákovi improvizovaně předat a jak stále přichází s novými příběhy a promluvami, které se tématiky týkají. Když divák přijde s otevřenou myslí a srdcem, nedokážu si představit, že by ho to vnitřně nezasáhlo. Mě to zasáhlo velmi a upřímně mě to dojalo. Nyní jsem měla možnost konečně vidět i původní záznam včetně videa, nejen audia. Jak říkám, vizuální stránka na tom sice není to nejdůležitější, ale ráda jsem to viděla jako celek. A co se týká obsahu, ten se neomrzí snad nikdy. Již zažité věty jako "okamžitě se uklidni" a "vrať se až budeš normální" (plus mnoho a mnoho dalšího - např. "ty jsi mé druhé já") se člověku zkrátka vryjí do paměti. Jsem hrdá na to, že takové představení vzniklo právě u nás. ~(4,5★)~ (07.08.2019)

Neskutocne zabavne a inspirativne predstavenie s filozofickym postojom k zivotu, ktory mi pripada strasne zaujimavy. Prilis ma nebavili len tie pesnickove vystupy a este duchovny uvod a zaver v ktorom hovori o Brahme a podobnych veciach. Nabozensko duchovne veci ma nezaujimaju a pre tu filozoficku cast nie su podla mna dôlezite. Rozhodne sa to oplati vidiet a kazdy kto povazuje Duska za blazna alebo sektara by mal zahodit predsudky. Najviac ma oslovila druha dohoda o tom, aby sme si nebrali osobne negativne nazory druhych z coho nakoniec vznikaju len hadky a clovek je potom z toho nervozny a nasraty. 8/10. (22.10.2018)

Za Duškovou genialitu plnou palbu :)Nejsem si jist zda ilustrační dokumenty podpořili sdělení.Myslím že dnešní záznam by diváky šetřil méně jsou totiž mnohem dál...(viděl jsme pátou dohodu v divadle) Je tam ten ON a je tam ONA, pak je tam ON jak ho vidí ONA a ONA jak ji vidí ON a pokračuje to tím jak ON si myslí že ho vidí ONA a jak ONA si myslí že ji vidí ON to už je šest lidí... A tahle ta parta většinu času řeší, kdo s kým vlastně mluví :-) Štěstí = счастье=být s časem...(2018) (29.03.2012)

Nejsem hipík a hlavně po ránu kolem sebe šířím úplný opak energií, než které nám v sobě pomáhá najít kniha Dona Migulea Ruize, ovšem toto pozastavení se nad směšnými hodnotami, které jsme tady za tu krátkou dobu stačily vytvořit, dokáže člověka neuvěřitelně zklidnit. Před návštěvou představení není potřeba přečtení knihy, protože Dušek všechny zásadní myšlenky interpretuje naprosto dokonale a celé to obohacuje svým osobitým humorem. Pro lidi s předsudky je však přečtení knihy nutností, aby věděli do čeho jdou, pak už je těžko může bosý Dušek šokovat se svou indiánskou košilí a značně alternativními hudebními čísly. Kniha ani představení z vás ze dne na den šťastného člověka neudělají a je na každém, jestli vůbec dokáže přijmout fakt, že se stejně jako předešlé generace snažil řídit uměle vytvořenými pravdami, které vlastně ani nemají žádný smysl a navíc nám ještě škodí. Viděl jsem pouze divadelní záznam, takže nedokážu posoudit, zda představení je skutečně zdlouhavé, ale záznam má tempo velmi svižné. K samotným dohodám můžu říct jen to, že hned první nedokážu dodržet ani pár hodin, ale třeba díky druhé jsem si po čase začal masochisticky užívat vyhrocené situace, protože ustát je se stoickým klidem a ještě si analyzovat velikost vnitřního problému protivníka, aniž by si to při ubohém kopání kolem sebe uvědomoval, to je vrcholně opojný pocit. (25.01.2015)

Zajímavé je, jak se to Duškovi podařilo namíchat způsobem, který mnohé zasáhl natolik, že si Čtyři Dohody získaly takovou popularitu. Vždyť je to jalová moudrost pro ezoterické blby, co si luští budoucnost z vlastní dlaně spojena s tragikomikou rodičovství. Asi proto to zaujalo tolik lidí. Mě sral i ten přednes. Dušek tak rozvláčně okecává myšlenku, aby tomu představení vtiskl humornou složku, přičemž mně těmi bezbřehý vtipy způsoboval úzkost, v níž jsem musel setrvat, aby se dozvěděl, že vlastně říká kravinu, která je napůl banální a napůl nepřesná. V komentářích pod záznamem na youtube lidi píší, že jim to dalo víc než kázání v kostele, humanismus a filosofie dohromady. Zajímalo by mě, jak moc se dotyčný seznámil s filosofií a humanismem. Podle mě vůbec, páč je nepříliš vnímavým hlupákem. Ono je totiž tohle představení postavený na stejnojmenný knize, která je určená těm, kteří chtějí přeskočit všechny ty moudré knihy, co byly v různých etapách napsány velkými mysliteli a vstřebat výtažek moudrosti v této jedné knížce, kteří čítá 136 stran. V té jejich duševní malosti, pomatenosti i neschopnosti kriticky uvažovat jim to zní strašně woke a pak tvrdí, že svět by byl přeci lepší, kdyby se tím lidi řídili třeba jen z poloviny. Když jsem vyjádřil svůj nesouhlas s nesmysly, které Dušek tvrdí, tak jsem byl odpálkován tím, že na takové "myšlenky" nemám kapacitu. Zajímavé jest, že jsem za uplynulý týden přečetl Sarteův "Existencialismus je Humanismus" a "Svět Vnímání" od Merleau-Pontyho a následně na to napsal seminárku. Spíš tedy soudím, že blbej nebudu. Naopak - myslím, že jsem natolik inteligentní, že dokážu prohlédnout strukturu toho, jak se může taková sračka uchytit u mnohých nepříliš vnímavých a pomatených. (24.01.2021)