The Poacher's Foster Daughter or Noble Millionaire
Režie:
Martin FričScénář:
František Vlček st.Kamera:
Karel DeglHudba:
Julius KalašHrají:
Hana Vítová, Oldřich Nový, Ella Nollová, Otomar Korbelář, Theodor Pištěk, Zdeněk Dítě, Bohumil Machník, Vítězslav Vejražka, Arnold Flögl, František Paul (více)Obsahy(1)
Slavná parodie na melodramatické kýče líčí, jak chudá schovanka ke štěstí přišla zásluhou šlechetného milionáře. Nápaditě jsou tu zveličeny jak dějové zápletky, tak herecké ztvárnění, záměrně a s nadsázkou umocňující obvyklá klišé. Pozoruhodné je to, že film nachystali právě tvůrci, kteří se parodovaným kýčům úspěšně věnovali. Pokud by snad někomu nedošlo, že se dívá na parodii, v závěrečné barevně natočené scéně se dočká vysvětlení, že tvůrci se chtěli vysmát všemu falešnému.
Dívka Elén žijící se svou matkou a otčímem na lesní samotě má velký pěvecký talent. V den svých dvacátých prvých narozenin utíká z domova a už ve vlaku se do ní zamiluje milionář René. Jejich cesty se brzy rozcházejí, aby se brzy mohly opět spojit. Do Elén se zamiluje houslista Pavel Sedloň a ačkoliv ho Elén nemiluje, je odhodlaná se za něj provdat. V té době René umírá vyčerpán z práce na operetě Srdce v deliriu. Je však v poslední chvíli zachráněn a vše spěje k šťastnému konci, kdy Oldřich Nový vysvětlí, jak to všechno autoři vlastně mysleli.
(oficiální text distributora)
Recenze (191)
Prabába české parodie, na kterou později navázal Fantom z Morrisvillu, Limonádník a další skvělé kousky. Doslov Oldřicha Nového, ale přiměje k zamyšlení, jaká nálada asi panovala v poválečném Československu. Tvůrci jsou místy až jízliví a často se spíš vysmívají, než že by chtěli pobavit. Nicméně činí tak s velkou kvalitou, takže i když jsem se s výjimkou jedné scény nesmál nahlas, nenudil jsem se. Je tam spousta dobrých nápadů, které by stálo za to oprášit třeba na divadle. Včera jsem viděl jiný film pro pamětníky, tentokrát z roku 1934 a nemohl jsem si nevšimnout, jak se změnil způsob mluvy. Jakoby čtyřicátá léta z filmu vytlačila noblesu a glanc, které jsem měl na filmech pro pamětníky rád. Tady si z toho tvůrci dokonce dělají legraci, přestože před válkou právě takové naivní a patetické příběhy plnily kina. To ale není kritika, spíš pozastavení se nad tím, že mnoho lidí vnímá tento film jen jako další komedii pro pamětníky, ale možná je to i jakási časová schránka pro další generace. Po dvou letech s covidem lze vysledovat změnu nálady ve společnosti, co asi udělala s lidmi válka... . PS: rukopis Františka Vlčka st. je zpětně poměrně snadno rozpoznatelný, evidentně mu nebylo nic svaté, což je mi hodně blízké a vzhledem k tomu, v jaké době tvořil je to i obdivuhodné. ()
Naprosto neodolatelná záležitost a dnes už legendární součást kinematografické historie - a filmového vzdělání, protože zcela trefně shrnuje nejenom všechny ty veselohry a dramatičtěji pojaté kusy, které jsme mohli vidět, ale také ty, které jsme už vidět nemohli, ale kterých československá filmová studia vychrlila za první republiky neskutečné množství. Sice je jasné, že je to zadání "strany a vlády", z něhož mám setrvalý pocit pistole u hlavy, ale to nemění nic na tom, že je to kýč a parodie jakým není rovno, a velká a velmi stylová zábava, ve které se později zhlédl třeba Limonádový Joe. Jsem tak rozerván(a)... 80% ()
Tak jestli tohle byla parodie, tak možná leda autoparodie, která se navíc strašlivě vlekla. Hrozně moc by mě zajímalo, jestli takovéto filmy komukoli pod třicet let věku (psáno v roce 2022) něco dávají, protože jsem přesvědčený, že to hodnocení je tady od lidí minimálně 40+, jinak si to vysvětlit neumím. 15% ()
Prvú hodinku som bol trochu rozorvaný. Aj napriek niekorým smrtiacim hláškam (nemý film) a gagom (maľovanie) sa mi to totiž viac páčilo ako červená knižnica než paródia na ňu (som divný, ja viem). Potom sa však prehodí na ďalší prevodový stupeň a graduje to až do úžasného záverečného aktu, ktorý som sa komplet prerehotal nahlas. Jediná škoda je tá dĺžka. Predsa len to mohlo byť kratšie a údernejšie. Ale na druhej strane by som sa asi nedostal, kam som mal. Skvelá paródia a rozhodne jedna z českých najlepších. 9/10 ()
Krásný český film, který ukazuje, že jsme skutečně byli schopni natáčet skvělé komediální a parodické filmy, jen jsme na to pořádně zapomněli. Martin Frič byl neskutečně jistý a sebejistý režisér, který tady vede skvěle mluvené i těch pár němých scén. Do toho výteční herci, kteří se nebojí přehrávat. A účinek je dokonalý. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (7)
- Hodně diváků v době promítání bralo film vážně, ženy u něj plakaly. Proto byl konec přetočen za nový, barevný, kde Oldřich Nový polopaticky vysvětluje, že šlo o parodii. (honajz)
- Filmovalo se v obci Rokoš u Průhonic. (M.B)
- Parodický žánr byl v době natáčení filmu něčím novým. Dle pozdějších vzpomínek představitele houslisty Michala Sedloňe, Zdeňka Dítěte, se v době natáčení na Barrandově stalo něco do té doby nevídaného. (ČSFD)
Reklama