The Poacher's Foster Daughter or Noble Millionaire
Režie:
Martin FričScénář:
František Vlček st.Kamera:
Karel DeglHudba:
Julius KalašHrají:
Hana Vítová, Oldřich Nový, Ella Nollová, Otomar Korbelář, Theodor Pištěk, Zdeněk Dítě, Bohumil Machník, Vítězslav Vejražka, Arnold Flögl, František Paul (více)Obsahy(1)
Slavná parodie na melodramatické kýče líčí, jak chudá schovanka ke štěstí přišla zásluhou šlechetného milionáře. Nápaditě jsou tu zveličeny jak dějové zápletky, tak herecké ztvárnění, záměrně a s nadsázkou umocňující obvyklá klišé. Pozoruhodné je to, že film nachystali právě tvůrci, kteří se parodovaným kýčům úspěšně věnovali. Pokud by snad někomu nedošlo, že se dívá na parodii, v závěrečné barevně natočené scéně se dočká vysvětlení, že tvůrci se chtěli vysmát všemu falešnému.
Dívka Elén žijící se svou matkou a otčímem na lesní samotě má velký pěvecký talent. V den svých dvacátých prvých narozenin utíká z domova a už ve vlaku se do ní zamiluje milionář René. Jejich cesty se brzy rozcházejí, aby se brzy mohly opět spojit. Do Elén se zamiluje houslista Pavel Sedloň a ačkoliv ho Elén nemiluje, je odhodlaná se za něj provdat. V té době René umírá vyčerpán z práce na operetě Srdce v deliriu. Je však v poslední chvíli zachráněn a vše spěje k šťastnému konci, kdy Oldřich Nový vysvětlí, jak to všechno autoři vlastně mysleli.
(oficiální text distributora)
Recenze (191)
Skoro se bojím napsat nějaké hodnocení, abych to nezkazil. Je málo českých filmů, kde by doslova nebyla nechána ani jedna skulinka pro přidání dalšího vtipu, vtípku, citace, odkazu, narážky. Po dvaceti shlédnutích tam pořád nacházím další a další momenty, které mě překvapí (a že některé z nich nemohli diváci v kinech vůbec stihnout, jak jsou tam krátce). Správná parodie má být na první (na druhý už ne) pohled nezkušeným okem téměř nerozeznatelná od originálu. Legenda dokonce praví, že na Pytlákovu schovanku chodili diváci si notně poplakat, a proto byl dotočen barevný vysvětlující závěr. Nevím, co je na tom pravdy, ale nedivil bych se. Jak Oldřich Nový, tak Hana Vítová věděli moc dobře, co hrají. A co navíc - nemusíte znát všechny Oči pod závojem, Krby bez ohně, Noční motýly, Světla jeho očí a Madly zpívající Evropě, abyste se královsky bavili. Stačí mít v pořádku smysl pro humor, ironii, nadsázku a sebereflexi. Proto si myslím, že pět hvězdiček je málo. ()
"Právě teď jsem se zamiloval. Boltne, zbytek cesty pojedu třetí třídou." Film, který se může po VŠECH stránkách směle rovnat i s tím nejlepším ze soudobého Hollywoodu. Ovšem i film, který se dá chápat jako velká a stylová rozlučka s památnou érou českého filmu... především v postavě Oldřicha Nového. V závěru, kdy tenhle (kapitalistický) černobílý skvost přejde do (socialisticky) barevného cirkusu, a člověk uslyší z úst Oldřicha Nového nastrčenou glosu o "konci s falešnou legračností a časem na pravdu a upřímnou zábavu"... uvědomí si, že právě tehdy jim všem zamrzl úsměv na rtech. ()
Spíše než o parodii jde o láskyplnou poctu milované minulosti, o dočasný věnec na hrob žánru, který nemůže zemřít - tedy dokud budou tento svět obývat ženy. Bohužel právě to mě brání prožít tento film, protože od parodie čekám nelaskavost a neúctu. Přesto dávám čtyři hvězdičky - ta láska k filmovým prvorepublikovým snům, které, ač falešné do morku kostí, pomáhaly přežít krizi i válku, sálá z každého políčka filmu a počet hlášek překročil plán socialistické kinematografie o tisíc procent. ()
Nebyl to Arnie, ani Stallone, byl to Oldřich Nový, který první svou ornou půdu postavil nahlavu, zparodoval všechnu látku, díky které byl do té doby slavný a nejlepší - lépe řečeno zahrál si v této parodii, jelikož není jen o něm. První velká česká parodie, z které čerpá i legendární Limonádový Joe, jež převrací žánr naruby pomocí všech jeho klišé. Je to podle mě geniální záležitost, u které se pokaždé trhám smíchy. Prostě to, co všichni herci předvádí spolu s režisérem, je neskutečné a maximálně trefné a celé to podtrhuje vymazlený scénář, ve kterém s chutí budete předvídat a bavit se jeho záměrnou stupidností, která ale musela stát úsilí, přesto se vše tváří naprosto nenuceně. Jak mohu jinak hodnotit než za 10/10? "A vy se moc nesmějte..., nebo půjdete na operaci!".... Vše vystihuje dodatečně nuceně dotočený barevný konec tzv. na pochopení. ()
Prabába české parodie, na kterou později navázal Fantom z Morrisvillu, Limonádník a další skvělé kousky. Doslov Oldřicha Nového, ale přiměje k zamyšlení, jaká nálada asi panovala v poválečném Československu. Tvůrci jsou místy až jízliví a často se spíš vysmívají, než že by chtěli pobavit. Nicméně činí tak s velkou kvalitou, takže i když jsem se s výjimkou jedné scény nesmál nahlas, nenudil jsem se. Je tam spousta dobrých nápadů, které by stálo za to oprášit třeba na divadle. Včera jsem viděl jiný film pro pamětníky, tentokrát z roku 1934 a nemohl jsem si nevšimnout, jak se změnil způsob mluvy. Jakoby čtyřicátá léta z filmu vytlačila noblesu a glanc, které jsem měl na filmech pro pamětníky rád. Tady si z toho tvůrci dokonce dělají legraci, přestože před válkou právě takové naivní a patetické příběhy plnily kina. To ale není kritika, spíš pozastavení se nad tím, že mnoho lidí vnímá tento film jen jako další komedii pro pamětníky, ale možná je to i jakási časová schránka pro další generace. Po dvou letech s covidem lze vysledovat změnu nálady ve společnosti, co asi udělala s lidmi válka... . PS: rukopis Františka Vlčka st. je zpětně poměrně snadno rozpoznatelný, evidentně mu nebylo nic svaté, což je mi hodně blízké a vzhledem k tomu, v jaké době tvořil je to i obdivuhodné. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (7)
- Hodně diváků v době promítání bralo film vážně, ženy u něj plakaly. Proto byl konec přetočen za nový, barevný, kde Oldřich Nový polopaticky vysvětluje, že šlo o parodii. (honajz)
- Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář je satirickým filmem, který se vysmívá prvorepublikovým milostným kýčům. (ČSFD)
- Herci se sjížděli na místě natáčení i tehdy, kdy neměli záběr, a sledovali, jak si se scénářem poradí jejich kolegové a snažili se odkoukat nové parodické prvky pro své postavy. (ČSFD)
Reklama