Kouzlo přítomného okamžiku

Jsem zklamaná a vlastně ani nevím proč. Film má všechny předpoklady k tomu, abych seděla na obláčku a přitom sedím normálně na chodníku. Mám ráda takové dvojice, filmy, náměty a přitom jsem se nudila, ústřední dvojka mi přišla trochu hloupá a dost nezajímavá. Aimee se hihňala, vadilo mi, že tam nebyl rozvinut, alespoň nepatrně její konflikt s mámou, když už to tam bylo několikrát řečeno, navíc by to přispělo ke změně její osobnosti, aby to nebylo hned ze dne na den a Sutter, no, vlastně se mi líbil přesně takový jaký byl. Mrzí mě to za mě, chtěla jsem být okouzlena.. (15.01.2014)

Pecka, za jejímž úspěchem stojí hlavně neskutečná přirozenost s jakou je příběh napsán a odehrán. Teller a Woodley jsou fantastický ústřední pár, jejichž sílu ukazuje především několik delších, střihem nerušených dialogových scén po vzoru trilogie Before. Ponsoldt má sice až moc rád nejasné poslední záběry (po Smashed nechybí ani zde), ale to jen malá osobní kaňka na jinak vynikající romantice. 90% (18.12.2013)

Film má rozhodně svoje kouzlo, které je cítit v určitých scénách a situacích. Moc se mi líbilo, jak byl příběh dospívající ústřední dvojice započat, nicméně v druhé polovině to na mě zapůsobilo tak nějak divně. Nějak mi nesedlo počínání hlavního hrdiny a jeho myšlenkové pochody a chování. Prostě to na mě nezapůsobilo tak jako na mnohé ostatní. PS: Nevím, proč ho to furt táhlo zpět ke Cassidy, Aimee byla lepší, i hezčí! :-) 65% (06.01.2014)

,,JSEM TAK RÁDA, ŽE JSEM TĚ POTKALA.“ … ,,I JÁ JSEM RÁD, ŽE JSEM TĚ POTKAL“… /// Když Sutter potkal Aimee… film o nalezení krásy uvnitř … (sundáme si trička? – dobrá, tak i zvenku)… láska visí ve vzduchu … drámíčko o bolístkách a poznáních … aby ve mně nakonec zbyl jen pocit, že jsem viděl (teenegerskej) příběh o náctiletým alkoholikovi, kterej by potřeboval profackovat. I když uznávám, že ta autenticita mládí tam je. Jen já žil jinej život… (bohužel? Bohudík?) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal Tim Tharp jsem nečetl. 2.) Jsem komplikovanej teeneger. 3.) Thx za titule ,,DoubleJo“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (16.01.2014)

Pri podobným malých kvalitných a relatívne neznámych amerických filmoch ma stále viac a viac napadá, že dnes žijeme už v skutočne inej dobe, kedy je mainstream proste už iba trikový veľkofilm, nakrútený pred zeleným plátnom. Jedine že sa americký film nakrútený v reálnom prostredí s pár hercami presadí na festivaloch alebo dostane ceny a potom má šancu dostať sa do európskych kín. Ale asi je to už každému jasné a točím zbytočne. Mne sa to proste nepáči a v takých deväťdesiatkách by sa asi niečo v štýle Okamžiku do kín dostalo. No ale teda k filmu, ktorý ma zaujal, čo by som po jeho prvej polovici asi nepovedal. Od telefonátu s fotríkom to ale vystrelilo dosť vysoko a nešlo iba o tuctovú stredoškolskú maškarádu, ambície tu sú trochu vyššie. Napriek tomu mi tu niečo málo chýbalo, len na záver doplním, že Teller mi vzdialene pripomínal veľmi mladého Paula Newmana. (26.05.2017)