Jackpot

Když Rudá hvězda Oslo náhodou zremizuje s Baníkem Bergen a blbý, blbější, nejblbější a nějaký Thor Heyerdahl s půlkou mozku tak pustí norskému Horáčkovi trochu žilou, zvrhne se to v celku roztomilou a dynamickou vybíjenou. Scénář z Nesbøva zaprášeného šuplíku z dob, kdy ještě míval malé péro a servilně obrážel s Netopýrem nakladatele sice kdovíjakou originalitou neoplývá, nicméně několikrát jsem si poprskal rozžvýkanou treskou televizi a to se mi při mé naprosté absenci syslu pro tumor jen tak nestává! (11.09.2013)

Na severu se točí dobré filmy všech možných krevních skupin. A většinou velmi dobře. Jackpot je zástupce ztřeštěné komedie, která pojednává o pár retardech, kteří přijdou k penězům a následně se o ně logicky poperou. Je to takový Mělký hrob akorát braný z pohledu humoru a ne drtivé psychologie. Ale prdel slušná. 85% (25.04.2017)

Chcete-li jízdu na tobogánu absurdních nahodilostí, při které se vycákáte v bazénku krve a navíc získáte trvalý důvod k pochichtávání nad umělohmotnými vánočními stromky, tak je to film pro Vás. Na severu jsou dlouhé zimy a dlouhé dny bez slunce, na jejich humoru je to poznat. Na závěr rozpitého večera nebo po nedělním obědě, kdy potřebuje mozek vypnout. Já dal tu druhou variantu a sedlo mi to dokonale. 78% (24.02.2013)

V dnešní době už to nebude znít tak cool, jako kdysi ale norské "Arme Riddere" je typická Tarantinovka, bez Tarantina. Alespoň na mě film po celou dobu tak působil. Ať už stylem vyprávění, úvodními titulky, násilím i některými dialogy. Každopádně Tarantino je pouze jeden a tento snímek se po celou dobu drží při zemi a ani jednou nepřijde s ničím výraznějším nebo odvážnějším. Přesto pobaví. (14.04.2013)

Táto málo známa nórska "ritchieovka", ktorú Jo Nesbø - obrazne povedané - vytiahol zo šuflíka, ma svojim spôsobom zaujala. Netreba v tom síce hľadať žiaden hlboký zmysel, ideu či napríklad, dajme tomu, nejaké tie prevratné filmárske metódy, no aj tak ma to relatívne slušne pobavilo. Jasné, s tými pôvodnými britskými ritchieovkami (nemyslím všetky, ale tie konkrétne od Ritchieho, ktoré spomínaný subžáner sformovali :-)) sa to rovnať nemôže, keďže príbeh nie je až tak prekombinovaný a prepletený rôznymi inými vychytávkami či detailmi, no a sem-tam mi dokonca pripadalo, že zbytočne až moc tlačia na pílu a skĺzajú do akejsi nepríjemnej parodujúcej a trápnej polohy, avšak na druhej strane, tieto svoje nedostatky príjemne vyvažuje typickým severským čiernym humorom, ktorý miestami fakt stál za to. Škoda len už spomínaných faktorov, za ktoré som musel nejaký ten bodík ubrať - to by bol ten jeden, no a druhý som strhol za slabučký záver, ktorý sa mi zdal príšerne odfláknutý a tým pádom aj do značnej miery skazil celkový dojem, aký vo mne tento film zanechal. Napriek tomu som sa však pri pozeraní nenudil ani chvíľku - stopáž našťastie prepísknutá nebola (tá bežná severská hodinka a pol mi začína vyhovovať stále viac a viac), a tak Arme Riddere môžem s kľudným svedomím zaradiť medzi akési solídne "jednohubky", ktorými viacmenej nie je čo pokaziť. 3/5 (16.01.2015)