Královský víkend

F.D Roosevelta mám zafixovaného jako respektovanou ikonu a vůdce amerického lidu. Ikonu, která po napadení USA Japonskem, vyhlásila Japonsku válku a která provedla USA prakticky celou válkou včetně vzdálených oblastí Tichomoří. Stejně tak mám zafixovaného britského krále Jiřího VI. I on provedl svůj lid válkou se ctí a neopustil Londýn ani v době, kdy jej ještě zle pustošila Luftwaffe. Samozřejmě tito muži na to nebyli sami, ale tíže některých závažných rozhodnutí na nich ležela... O Bertim už bylo lecos naznačeno v Králově řeči, která mi jej trošičku zlidštila. Vždy jsem jej měl zafixovaného hlavně jako velkou návštěvu na letištích v Anglii, když dekoroval naše chlapce v tmavomodrých battledressech. A najednou se mi do ruky dostal tento film. Film vonící Amerikou začínajících čtyřicátých let, vonící létem a klidem... Nikdo si zatím moc neuvědomoval do čeho se svět řítí i když v Evropě už hnědý mor začal bujet a rozpínat se. Obsadit Murraye jako F.D. Roosevelta byl zajímavý počin, byť ta podoba tam ani s brýlemi nebyla moc zřejmá, protože Roosevelt měl protáhlejší obličej. Ale Murraye mám rád a zahrál to dobře. Z čeho jsem byl v šoku, byly jeho pletky. Jenže tento film je vlastně celý o tom, že i nejposvěcenější hlavy jsou jen lidé se všemi potřebami a tužbami jako kdokoliv jiný. Ne, tento film mi rozhodně nijak nepoškodil moje ikony. Naopak jasněji mi je umožnil vnímat i jako lidi. Tenhle královský víkend byl hezký a čím dál více nad ním přemýšlím, líbí se mi víc a víc. Něco málo mi tam ale přeci jen chybělo. Ani nevím pořádně co. Dávám tři hotdogy a s hořčicí, jak to mají Američané rádi. * * * (06.04.2016)

Když se mi na obrazovce objevily titulky netušila jsem, co si o filmu mám myslet. Nevěděla jsem jestli se mi to líbilo nebo nelíbilo. Nakonec (po dlouhém rozvažování) se mi film nelíbil. Vlastně mě to dost nudilo. Franklin Roosevelt je opravdu velká osobnost, ale víc než kolem něho se to točí kolem Daisy, která není zajímavá vůbec, takže nuda. (16.06.2015)

Ono je rozdiel pozerať nenápadný film typu Kráľovského víkendu za 7 eur v prázdnom kine a zadara doma na pohovke. Kritériá sa tak trochu menia. Film, ktorý nám poskytne pohľad do prezidentskej americkej a britskej kráľovskej rodiny a vsádza na good feeling a kvalitných hercov. Dejový oblúk je nevýrazný a politika sa príliš nerieši, čo môže mnohých sklamať. Škoda, že sem na víkend neskočil aj Stalin, asi by film dostal väčšie grády. (24.11.2016)

Koktající anglický král na návštěvě u záletníka na vozíku, v předvečer II. světové války. Roger Michell, režisér skvělého Notting Hill, pravděpodobně začal hulit. Jinak si nedovedu vysvětlit, jak se mu povedlo natočit nejdivnější film roku, který vás svými znepokojivými výjevy a pseudouměleckými záběry bude děsit v nočních můrách. Už nikdy nechci vidět Billa Murrayho pod vodou v bazénu. Ani Lauru Linney, kterak navléká stařence punčochy. A už vůbec ne tancující indiány a obrovské hotdogy. (06.02.2013)

Já jsem nepochybně musel být asi ve velice nekritickém stavu veselosti, jelikož jsem si film velmi užil. Bill Murray je ve své prezidentské roli báječný. Navíc srážka dvou civilizací- amíků a anglánů je sama o sobě dost humorná, aby naplnila celý film. Roosevelt byl evidentně chlapík upřímný a otevřený, a se ženami neměl problém. A asi ani s jinými věcmi, když anglický král zblajznul pár hot dogů a ještě se tomu zasmáli společně. Řada fakt vtipných situací, chytře zakódovaný patriotismus a ten jemný humor s "lidským faktorem", opravdu odpočinek sám. 75% (20.06.2013)