Djinn

Tak nakoniec sa Tobe Hooper so svetom filmu rozlúčil lepšie, než som čakal a Djinn, jeho posledný film, je oveľa lepší, než predposledný, béčko Márnica. Myslel som, že to bude niečo nesmierne zlé, zmätené a lacné á la Under the Shadow (tiež o džinoch), ale nakoniec sa z toho vykľul solídny, priemerný horor s dosť blbým scenárom (pracovník hotela si nevie spätne prehrať záznam z bezpečnostnej kamery?), ale tiež zaujímavým zlom (kopírujúce niektoré vlastnosti od ázijských duchov, čo je vždy pôsobivé), sympatickými postavami, nekompromisným záverom, niekoľkými príjemne nepríjemne strašidelnými scénami a parádnou výpravou v podobe luxusného mrakodrapu uprostred ničoho, večne ponoreného do hmly, postaveného z najdrahších materiálov, ale na veľmi nesprávnom mieste. Oproti Under the Shadow veľkofilm roka. (05.09.2017)

Film mi strašne pripomínal ženu v čiernom, ale tá je troška iná liga v porovnaní s týmto filmom. Je to predvídateľné, ale niektoré lakačky boli fešné a hlavne boli na správnom mieste. Temná stránka je ok, len toho tu bolo veľa, viac než si príbeh vyžadoval a tak tu bolo viacero rušivých častíc. Najväčšiu chybu by som pripísal spracovaniu, sršal z neho amaterizmus a príbeh bol neoriginálny. (02.02.2016)

Technická stránka věci nebyla vůbec špatná a přítomné Arabky jsou nádherné. Jenže co je to platné, když tu člověk nenajde ani špetku napětí a atmosféry? Notabene Hooper se vzhlédl v asijských duchařinách, takže jsem měl občas pocit, že džin chodil na pohybové hodiny k tokijským strašidlům. I přesto, že jsem moc chtěl, aby se mi Djinn líbil, to na víc jak 40% nevytáhnu. (20.08.2015)

Hooperův potenciál zůstal bohužel vězet v 70. a 80.letech minulého století. Průměrná duchařina, kde místo amerických nebo asijských bubáků straší džinové, vizáží jsou však se jmenovanými totožní. Khalid přesvědčí svou ženu s komickým jménem Salama, aby po smrti jejich novorozence odjeli z USA zpět do Spojených arabských emirátů. Kdesi na kraji pouště u moře se na místě rybářské vesnice tyčí nový mrakodrap - útočiště manželského páru. Původní obyvatelé zmizeli, na svědomí je měl údajně džin...Ač duchárny nemusím, nebylo to úplně zlé. Závěr se sice propadl do halucinací, více mi však vadily zvukové efekty. Neustálé bouchání do bubnů, hrnců, třískání poklic. K vyděšení přece stačí rozpláclý pták na okně, nemusí se k tomu jako doprovod řítit lavina balvanů. Snad lehká insiprace filmy Rosemary má děťátko, Hnus a Osvícení. (20.02.2017)

Mladý párik sa po čase vracia do svojho rodiska, kde sú nútení čeliť nadprirodzenému zlu, ktoré sa objavuje v ich novom obydlí... Len nedávno tu bola indická fantasy somarina "Jinn" a už tu je aj očakávanejší "Djinn" od hororovej kapacity Tobe Hoopera, ktorý je podobne nezáživnou arabskou somarinou. Prekypujúca nuda, dianie ktorému chýba výraznejší či dokonca hororovejší moment, ošuntelé spracovanie zameniteľné s ľubovoľným podobným hororom, obsahové vykrádačky, chabé triky i herecké výkony zúčastnených, otupný nádych; no proste full-time slabota. Tobe Hooperovi sa s Djinnom bohužiaľ podarilo rovnaké faux pas ako Dariovi Argentovi s Draculom a pozerať to bez znalosti mena režiséra, tak je moje hodnotenie ešte minimálne o hviezdu nižšie. (05.11.2014)