Král Králů

Vynikající Jiří Sovák v komedii Martina Friče. Proč by se montér z ČKD nemohl stát králem ? Martin Frič měl šťastnou ruku co se týče obsazení tohoto filmu, který v určitých scénách nabízel i humor skrytý mezi řádky. Např. když si Jiří Sovák musí přimontovat na svého "Pionýra" cedulku CD, nebo když Jiřina Bohdalová odjíždí s Milošem Kopeckým americkým Cadilakem a za nimi sviští Jiří Sovák na pionýru. Korunu celému filmu dává Vlastimil Brodský v roli spícího spolubydlícího. (28.02.2011)

Je to docela i vtipné, ale bohužel trošku přepolitizované... Co se taky dá čekat od filmu, kde hlavní hrdina řeší problémy revolučního a státovorného významu. Je to škoda, ale na druhou stranu je iluze docela věrohodná, myslím, že takhle nějak by to možná probíhalo. Přece jen, je tu možnost vyšachovat ten vykořisťovateslký "United Oils". (22.07.2006)

K ose dokonalého duelu ryzích představitelů dvou zcela odlišných světů se jako železné piliny k magnetu zákonitě přimykají ty nejcharakterističtější absurdity, které k nim (alespoň podle pravidel satiry) příslušejí, a nejednou neodolatelně vtipně artikulovány spoluutvářejí nový obraz Československa co pokročilé varianty středoevropského mostu mezi kulturami. V reálném socialismu se integrujícím prvkem mezi Západem a (Blízkým) Východem stává svrchovaně klidný král mezi pražskými montéry, který se shodou náhod stává tím nejuvědomělejším monarchou – na „svém“ souostroví v Rudém moři plánuje socialistickou revoluci. (21.02.2024)

Tovární dělník Lojza má štěstí, že se jmenuje Král. A na základě jeho příjmení se mu dostane neobvyklé pocty. Je to Čech jak poleno, ale přesto by měl vládnout jako islámský král. U nás řádil socialismus a monarchie je něco, s čím soudruzi snad ani nepočítali. Vzdáleně film připomíná svým "exotickým" motivem pohádku Lotrando a Zubejda. V ní na české území také dorazili sultánovi pověřenci, kteří sice měli jiné poslání, než vyslanec Tamánského souostroví Kopecký, ale jistá podobnost tady je. Zásadním problémem je režie Martina Friče. Ten film tlačí do komedie a satirickou složku, která měla dominovat, odsouvá do pozadí. Přitom to film není nijak extra vtipný, ale dovedně skrývá množství narážek na tehdejší režim. Většina provokace však skoro vůbec nevyzní. Samozřejmě přes bedlivé oko cenzura se nedostalo mnoho škodlivého, ale dopadlo to tak, že socialismus je chápán jako absolutně nedotknutelné zřízení, ve kterém vše bezvadně funguje, všichni jsou spokojení a nějaký ropný ráj, kdesi daleko od socialistického ráje, přece nemůže nikoho zajímat po stránce životních a lukrativních hodnot. Jiří Sovák dal svému montérovi českou uvěřitelnost i bodrost a jeho osobité herectví a nadhled by si zasloužilo nějakou tu peprnou hlášku navíc, ale vše je poměrně socialistickým hoblíkem uvědomělého cenzora uhlazeno do mírně povrchního výsledku, který je i určitým kompromisem. Filmu se zpočátku daří vzbudit divákův zájem, ale poté film začne stagnovat a nepůsobí kompaktně. Ve větší míře se do popředí dostane Sovákova schopnost pro improvizaci. Film sice jako celek nefunguje, jak by býval (ne)mohl, ale řada scén je přece jen dobře vystavěna a je z nich cítit solidní výsměch tehdejšímu vládnímu zřízení. Režisér vykazoval cit pro řemeslnost i originální pojetí. Nedokázal však satirickému tónu dát větší údernost a z filmu se mu podařilo udělat úsměvnou komedii bez přidané hodnoty. A ta tentokrát citelně chybí. Vše klouže po povrchu, ale větší odvahu zajít dá jsem z filmu necítil. Kdoví, kde zase soudruzi udělali chybu. Tentokrát dbali na to, aby jejich autorita nebyla podrývána lidmi od filmu. 60% (26.04.2015)

Velmi slušně ujetá komedie o chlapíkovi z továrny, který se má stát králem dalekého ostrovního království, což je samozřejmě pro socialistického pracovníka docela problém. Moc hezky se tu rozehrává parodie na socialismus, kapitalismus a lidskou touhu něco velkého dokázat. Sovák je báječný, skvěle mu sekunduje Bohdalová, některé hlášky by mohly i zkultovnět. Další známí herci už jen dohazují sem tam nějaký vtípek. Film je takovým malým klenotem mezi tradičně dělanými komediemi. Velmi povedené. Hudba: Julius Kalaš (24.09.2011)