Režie:
Martin FričKamera:
Otto HellerHudba:
Jaroslav JežekHrají:
Jiří Voskovec, Jan Werich, Helena Bušová, Anna Švarcová, Josef Skřivan, Theodor Pištěk, Zvonimir Rogoz, Alois Dvorský, Václav Trégl, František Černý (více)Obsahy(1)
Legendárny predvojnový film kultovej dvojice komikov Jirího Voskovca a Jana Wericha. Filip je nezamestnaný robotník a Jakub zas mimoriadne bohatý továrnik. Teda, bývalý bohatý továrnik. Jeho konkurent Worst ho totiž priviedol na mizinu a teraz musí spolu s Filipom začať odznova. Čoskoro však pochopia, že sami nič nezmôžu a tak sa rozhodnú spojiť svoje sily v prospech celku. Tak vzniká družstvo "Hej rup", aby všetkým okolo seba dokázalo pravdu. Pravdu o hesle: V jednote je sila... (STV)
(více)Recenze (135)
....legendárny predvojnový film kultovej dvojice....možno, ale pokiaľ mňa pamäť neklame ani za socializmu to nemalo veľkú popularitu skoro sa to nehralo v tv a....teraz...asi tak isto....pre mňa to vtipu moc nemá a téma polopatisticko- socialistická akoby to bolo nafilmované v 50-tych rokoch a nie v r.1934. ()
Snaha o přebudování kapitalismu směrem vlevo nikdy nebyla tak zábavná jako když na pomezí mezi hospodářskou krizí a nástupem Říše Martin Frič dirigoval geniální duo V+W:) Humor, zpěv, satira všech stran (byť té cílené doleva je méně), u mě prostě klasika nejen kvůli "maslostroji" a gagu na plošině. 80% ()
„Teď je to jako když střelí!“ Tak tady mi to s očekáváním hrubě nevyšlo. Čekal jsem komedii ve stylu předchozích 2 snímků V + W. A protože ty jsem bral za „rozehřívací“, od Hej-rup! (navíc s dosazením Friče na místo Honzla) bych už čekal kopec zábavy…a na ten nedošlo. Až zoufale dlouho jsem čekal, kdy se poprvé od srdce zasměju. Postupně se mi podařilo najít i něco zábavného, ale především z filmu byla cítit satira, místy docela hořká. A ten silný sociální (až levicový) podtón by snad i mohl být bohulibý, ale min. z dnešního pohledu „smrdí“ něčím jiným...Až se mi zastesklo po triviálních zápletkách z předchozích 2 filmů. A hlavně mi chybělo víc nádherných dialogů a hrátek s češtinou, které zde sice byly, ale v podstatně menší míře. Takže některé repliky, všechny ty „plotostřižny“, „máslostroje“ a originální žehlení kalhot byly fajn, ale znovu to na 4* stačit nebude, dokonce k nim chybí víc než v minulých případech. Škoda, snad příště. „Jé, pane továrníku, vy jste se změnil!“ - „Já teď chodím ve sportovním, víte? To se moc nosí teďka.“ ()
Jedna z mála pamětnických komedií, která se veze na aktuální (nejen domácí vlně). Začátek je trochu zdlouhavý a těžko proniknutelný (příliš dlouhá Werichova exhibice v baru), ale pak děj začíná nabírat grády a přichází s neopakovatelnými gagy mezi nimiž obzvláště vyniká výborná scénka s parním válcem. Také mě dostalo pojetí "objeveného" stroje na máslo ve stylu montážní školy, opravdu trefa do černého. VaW si již zvykli na filmové plátno a jsou daleko přirozenější než v předchozích dvou filmech, blahodárný vliv na ně měl určitě profesionální Frič. A levicově-sociální myšlenky v českém předválečném filmu jsou tak řídké, že je je třeba brát s povděkem, protože co jiného by bylo s tehdejší dobou krize typičtějšího. ()
Galerie (11)
Photo © Meissnerfilm
Zajímavosti (25)
- Automobil, ktorý sa Filip (Jiří Voskovec) a Jakub (Jan Werich) snažia zachrániť pred neovládateľným parným valcom, bol AERO1000 - typ 20 HP. (Raccoon.city)
- Film byl uveden na III. MFF v Benátkách roku 1935. Zdroj: Český hraný film 1930-1945, NFA 1998. (ČSFD)
- Film bol poslaný na 1. filmový festival v Moskve, kde si ho do kina Úderník prišlo pozrieť 2 500 divákov, ale vtipom sa nikto nesmial, pretože nebol dabovaný ani tlmočený. (Raccoon.city)
Upraveno v květnu 2020. Film Hej-Rup! je politicky uměleckou reakcí Osvobozeného divadla na světovou hospodářskou krizi. Čtveřice mladé krve umělecko-kulturního prostředí Martin Frič, Václav Wasserman, Jiří Voskovec a Jan Werich, za přispění hudebního skladatele Jaroslava Ježka a kameramana Otto Hellera, zkonstruovala filmové dílo z rachotu sociálně kritického vartování levicových idejí, parodování filmových postupů i stereotypů, satirického škádlení ironie a groteskního zlehčování jako odznak charakteristického klaunského přístupu Osvobozeného divadla. Je to idealistická vize v nejčistší, i nejrozvernější, podobě myšlenky. O komunismu se netřeba obšírněji zmiňovat, neboť nejde o proklamaci komunistického řízení státu, které se již v tehdejší době v sousedním Sovětském svazku přetransformovalo do vytváření jakési pokrokové "lidové šlechty", soupeřící mezi sebou navzájem o podíly na moci. Jde o idealistické pojetí, jež vnímá nejslibnější potenciál v síle dělnické masy společnosti, která se naučí spolupracovat, vytvářet kladné společné hodnoty práce a života a díky té pílí a soudržností se dokáže stát účinnou, konkurenceschopnou, důstojnější a spravedlivější alternativou tradičního stavu kapitalistického kalkulování a diktátu peněz. Čistá myšlenka, na níž není lidstvo připraveno. Nadhled má základ v grotesce a přizpůsobivém souznění rytmu a nálady. Obraz skotačí z přemíry vášní, poeticky laškuje a krášlí svou pouť lehkonohou písní. Prvním hrdinou umělecko-politické teze je Jakub Simonides (dobrý Jan Werich), lehkomyslně velkodušný továrník a pálivý trn v oku jeho přímé ekonomické konkurence. Ale pro osobní nezkušenost s manuální prací, díky šťastné náhodě a klaunskému zaujetí se rozeznají možnosti vůle kolektivní soudržnosti, proto se stává ideálním řešením i nadějí na faktické problémy doby nejdemokratičtější řízení lidstva. Druhým hrdinou sociálně kritického pamfletu je Filip Kornet (zajímavý Jiří Voskovec), z hladu nespokojený nezaměstnaný dělník. U něj je sice nešikovnost s manuální prací na pováženou, ale jeho úkol je naštěstí někde jinde. Cirkusoví klauni kráčejí svorně ve dvojici, společný úder zbraní vykazuje spolehlivější úspěch. Z dalších rolí: barmanka z kolonie chudých pracujících s romantizujícím významem Marta (Helena Bušová), zkarikovaný všehoschopný nepřítel dělnického lidu a zákeřný prezident konzervárenského impéria Worst (Josef Skřivan), ten zbabělý zrádce přítele a zkorumpovaný ředitel Simonidesových závodů Brown (Theodor Pištěk), s úpravou živého plotu násilnicky nespokojený vášnivý filatelista (Alois Dvorský), bankéř s "čestným" řešením (Alexander Třebovský), z hladu k sebevraždě svolný nezaměstnaný (Václav Trégl), nešťastník a nezaměstnaný kuchař (František Černý), necitlivý rozhlasový reportér (Jaroslav Průcha), jadrná provozovatelka noclehárny pro chudé (Anna Švarcová), či na lístky akurátní vedoucí asfaltérů (Vladimír Smíchovský). Film Hej-Rup! je uměleckým dílem, které se nezříká odlehčeného skotačení a žonglování na poutí cirkusových klaunů, přidává k nim poezii, satiru a osobní politický postoj. Obdivuhodný filmový počin! () (méně) (více)