Reklama

Reklama

Fetih 1453

  • USA Conquest 1453
Turecko, 2012, 160 min (Director's Cut: 165 min)

Obsahy(1)

Turecký historický film, který vypráví o dobytí města Konstantinopolis (Istanbul) tureckým sultánem Mehmedem II. zvaným "Dobyvatel". Po smrti svého otce Murada II. usedá na trůn Osmanské říše Mehmed II., který je díky proroctví, které vyřkl samotný prorok boží Mohamed, označen za vyvoleného vládce, který jednou dobude Konstantinopolis. V první polovině filmu jsou rozebírány skutečnosti, které samotnému útoku na Konstantinopolis předcházely. Sultán Mehmed řeší vnitřní konflikty Osmanské říše a společně se svými vizíry se zabývá diplomacií s ostatními zeměmi. V tichosti se přitom připravuje na útok proti Konstantinopoli. Na druhé straně řeší své vnitřní potíže a zároveň vymýšlí nekalé plány císař Konstantinopole Konstantin IX. Snaží se od sultána Mehmeda vylákat peníze, které by později použil na svůj plán - svrhnout jej a dosadit na trůn Osmanské říše prince Orhana. Když se situace konečně hodně vyhrotí, sultán Mehmed uvede své přípravy na útok do pohybu a film se pomalu přelije do druhé poloviny, která je pak celá věnována samotnému obléhání města Konstantinopolis, které trvalo necelé dva měsíce. Ve filmu se také objevuje menší příběhová linie mistra stavitele Urbana, který dokázal pro sultána postavit obří, tzv. Bazilický kanón, jenž byl jediným, který svou palebnou silou dokázal poškodit hradby města. (Bladesip)

(více)

Recenze (51)

misterz 

všechny recenze uživatele

Bitka, kde malo hlavné slovo obrovské delo a jeho ohrdnutý výrobca... Zmiešané pocity, ale prevládajú tie pozitívne. Myslím, že na turecký projekt ide o vydarený výpravný film, plný akcie, bitiek, romantiky a to všetko za účasti výbornej kamery a nádhernej vizuálnej stránky. Ani hudba nebola zlá. No na druhú stranu je aj plný priam až smiešneho hrdinstva a patriotizmu. Z filmu vlastenectvo priam až vytekalo, no takéto vlastenectvo sa samozrejme bez výdatnej pomoci pitvorenia dejín ale nezaobíde. Vlastne príbeh sa historických udalostí drží len v hrubých rysoch a dátumoch, celá romantická časť dejovej linky ako aj väčšina udalostí okolo postáv je dotvorená. Hlavne čo sa týka postavy hlavného obrancu mesta - janovského kapitána Giustinianiho. Napríklad jeho smrť nebola taká ako vo filme. A samozrejme ani patetická smrť jeho najväčšieho soka v láske... Na druhú stranu páčil sa mi casting - herci boli celkom sympatickí a ženy vo filme na turecké pomery veľmi pekné. Na slabší nadpriemer v rámci pukancovej zábavy to stačí. 70/100 ()

alchac 

všechny recenze uživatele

Pokud by se v patnáctém století konaly v Konstantinopoli svobodné a demokratické volby ve stylu, v jakém je máme teď u nás, tak by místní ODSce (= Osmanské demokratické straně) stačilo jen vypustit toto agitační videjko a dosavadní řecká vládní koalice by se pakovala do opozice. Neb každý uvědomělý občan Cařihradu by okamžitě pochopil, jak skvěle se mu bude za vlády těch ctnostných, milých, spravedlivých, moudrých a tolerantních musulmanů žít. Usměvavý a pohledný volební lídr Mehmed by jim totiž dvě a půl hodiny trpělivě vysvětloval, jak je rozšlapání posledních tlejících zbytků Římské říše naprosto nutné pro vybudování zbrusu nové, téměř tisícileté říše a jak je středoasijským pasákům ovcí Prozřetelností dáno svaté právo na životní prostor na západě, jelikož u nich doma jim nakopal prdel Timur a jeho parta. Takticky se samozřejmě už nezmíní o tom, že při cestě k hranicím Evropy si Oghuzové nepočínali o mnoho lépe a vesele mordovali, zotročovali a plenili, jak se jen dalo. Na závěr si pak předseda Mehmed dokonce pochoval a políbil nějaké to pravoslavné děťátko, v kteroužto chvíli už se má večeře snažila zdrhnout fakt intenzivně. Zkrátka ODS s Mehmedem v čele by i dneska udělala díru do sněmovny, na to vemte jed. No, ale pokud si člověk odmyslí Turky, kterým jen se nad hlavou rozsvítit svatozář (nebo co se rozsvěcuje mohamedánům), křesťany, kterým jen narůst rohy a kopyta a tak nějak celkové vytírání si prdele historií, tak je to cca půl filmu bitevní podívaná na celkem slušné úrovni. Byť místy nechutně turkopatetická. Mě to ovšem na víc než dvě hvězdy nestačí. ()

Reklama

majo25 

všechny recenze uživatele

Fu, silná jáva...či skôr silný fet? Čo sa týka historickej i ideologickej vieryhodnosti určite. Nemám problém sa pozrieť očami druhej strany, kde Križiaci sú oným nepriateľom, dokonca som sa na "rozšírenie" obzorov veľmi tešil. I padla mi sánka z toľkých historických kiksov, zmenených či pozmenených hist. skutočností. Ono, obhajovať agresorstvo (napadám cudziu ríšu, ktorá ma neohrozuje) ide ťažko-preťažko a akokoľvek sa scenáristi snažili, výsledok sa logicky nedostáva. Výsledok v podobe viacerých neznámych, ktorý musí byť aj laikovi hneď jasný, že rovnica nijakovsky nevychádza, čo potom, keď je divák viac zbehlý v histórii...stačí si o tom niečo prečítať a hneď bude jasné. Tolerancia inej ako hlavnoprúdovej viery v 15. storočí a ešte k tomu v moslimskom svete je ad absurdum. Balkánske krajiny by o tom vedeli rozprávať a rozprávať. V príbehu sa vyskytujú aj mnohé nehistorické nelogizmy, rozpisovať sa o nich je rovnako beh na dlhé trate. V druhej polke sa film dostáva do megalomanskej bitky, k čomu film smeruje od začiatku. A tá je parádna. Efekty vzhľadom na to, ako ďaleko sú Turci od kinematografií vyspelých krajín, sú pozoruhodné. Chválim, že sa dal dostatočný priestor aj druhej - romantickej - línii príbehu, ktorá to oživuje. Mužské oko poteší aj pár rozkošných tureckých herečiek (až na tie podprsenky v 15. stor - asi zasa ten fet). Zato chlapi vyzerajú rovnako turecky na osmanskej i byzantínskej strane. Keby sa tam vyskytli Vikingovia, asi aj tí by vyzerali ako čiernovlasí bradatí Turkovia. Suma-sumárum - film je určite hodnotnejší po remeselnej ako po historickej stránke. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Dějově samozřejmě sračkoidní a vyznívá to tak, že by jsme Jana Sobieského měli na věky zatratit za to, že Turky u Vídně rozdupal, ale na druhou stranu bych tu propagandistickou stránku neviděl tak hrozně. Plus mínus se to moc neliší od obecně tolerovaných hollywoodských projektů. No a u samotného konce jsem prskal smíchy. Co mě ale hodně bavilo bylo samotné obléhání Konstantinopole. Ačkoliv byli vidět markantní nedostatek financí a zjevná inspirace LoTRem či Královstvím nebeským, bitevní scény byly víc než dobré a v několika momentech mě zaujaly víc, než výše zmiňované velkofilmy. Ale to je taky jediné, co snese přísnější měřítko. 40% ()

Niktorius 

všechny recenze uživatele

No, tak řekněme, že Fetih 1453 nepatří zrovna k vrcholným dílům turecké kinematografie a že jsem vzhledem ke kontraproduktivnímu nadužívání digitálních pozadí měl častokrát pocit, že jej natáčel Václav Vorlíček, ale přeci jen jsem si tam našel nějaké zábavné momenty:___________1) Kolem císaře Konstantina neustále poskakovala nějaká polonahá děvčata a dokonce už v 15. století nosila podprsenky (navíc bez ramínek). ___________ 2) Scény, kde se všichni mlátili, sekali atp. nevypadali vůbec zle, což jistě potěší srdce patriota, neb tam podle titulků máchala meči slušná řádka Slováků a Čechů. ___________ 3) Film končí übervtipnou scénou, kdy Mehmet Fatih nakráčí do Chrámu Boží moudrosti, v němž se zřejmě ukrývá 100% civilního obyvatelstva Konstantinopole, usměje se a řekne něco jako "Nebojte, teď jsme všichni jedna rodina, můžete si dál praktikovat svoje náboženství", načež všem začnou láskyplně svítit oči a Mehmet se nakonec pomazlí s roztomilým blonďatým děťátkem. ___________ 50% ()

Galerie (10)

Zajímavosti (2)

  • Osmanský sultán Mehmed II. zvaný Dobyvateľ, ktorý je synom Murada II. vládol v rozmedzí rokov 1451 - 1481. Narodil sa 30. marca 1432 a zomrel 3. mája 1481 po dlhoročnom boji s viacerými vážnymi chorobami. Inteligentný a krutý vládca je pochovaný v Istanbule. (MikaelSVK)
  • V dobe obliehania Konštantínopolu v roku 1453, keď predstúpil maďarsky posol pred Mehmedom II., bol jeho kráľ označený ako maďarský kráľ Ladislav, pritom v tej dobe neexistovalo Maďarsko ale Uhorsko. (Danny88)

Reklama

Reklama