Nevěrníci

Tohle vůbec není špatný film. Ovšem jako komedie mi moc nepřipadá. Je v něm hodně pravdy, a proto se tomu nemůžu smát. Miniepizodku s prasátkem bych vynechala, protože to už bylo příliš i na můj vkus, a díky ní film dostal o jednu hvězdu méně. Ale je to francouzský film, tady můžeme čekat opravdu všechno a musíme být na to připraveni. I z toho důvodu jsem v Nevěrnících našla hloubku. Nejvíc mě oslovila příhoda manželského páru, který si jednou večer přizná svá skrytá tajemství - z toho by mohlo být klidně divadelní představení, zároveň oceňuji i styl zpracování povídek, nevadí mi, že nanavazovaly, nemyslím si, že to měl být účel. Konec filmu mě až zas tak nepřekvapil, tak nějak jsem to celou dobu tušila. 42% rozhodně není určující ukazatel pro tento film, dejte mu proto šanci. (22.07.2013)

Pásmo francouzských eroticky laděných " Bakalářů" na téma nevěrníků ( přičemž nejvtipnější jsou ty dva mezipříběhy na jednu minutu ). Ikdyž ten film není nic famózního, tak se mi zaryl do paměti, protože 1) celkem otevřené dialogy a scény 2) herectví mého oblíbence Dujardina na x způsobů 3) nahá kráska Clara Ponsot 4) finální homoprcanice ( to mám doteď před očima, nevím zda se dusit zvratky nebo smíchem ) (28.04.2018)

Jean Dujardin a Gilles Lellouche si napsali scénáře k několika povídkám o mužské straně nevěry a jejímu dopadu, ve kterých si také mimo jiné i zahrály ty nejdůležitější postavy, a některé segmenty si i sami zrežírovali. Pravej nářez začíná už v prologu, kdy se objevují dva charismatičtí francouzští záletníci, kteří sice mají své vlastní rodiny, ale vyloženě si libují v sexu s jinými ženami, ale pouze maximálně několik metrů od sebe. Poté nastává lehký šok v první delší epizodě o ženatém zoufalci se srostlým obočím, kterému se vyloženě nedaří sbalit jakoukoliv jinou ženu, následně příběh o padesátiletém zubaři, jenž trpí generačním rozdílem mezi ním a jeho teenagerskou milenkou. Následují dva manželské páry, kterým po patnácti letech vyprchala z manželství láska v posteli, proto je čeká u své milované polovičky nemilé překvapení. Čtvrtou povídkou je sezení anonymních nevěrníků, které je tou jednoznačně nejvtipnější anekdotou, aby nakonec poslední částí bylo pokračování situace z prologu, které mělo dosti nečekaný závěr. Kdyby snad nebylo humoru málo, tak jsou ještě jednotlivé části prokládány vtipnými scénkami ze stejného tématu. (27.05.2014)

Začátek = reálný náhled do mužských poklopců, pardon mozkoven = aneb jak pravil doktor Plzák = zatloukat, zatloukat , zatloukat. Pokračování = po krásným opojení, bolestný vystřízlivění... přiznání je polehčující okolnost = jak kdy a jedna (ne)veselá momentka z natáčení = "tati, můžu na houpačku, až se paní dohoupe? " Konec = tak ten jsem opravdu (ne)čekala. Nevěrníci byli úžasní, takže jim přihazuju pár hvězdiček. :-) (05.10.2014)

Vtipná i vážná oddechovka, v níž Dujardin stihne dokázat, že je skutečně vynikající herec mnoha tváří, který ač velmi atraktivní vzhledem, což ocení především ženské publikum, se nebojí ze sebe udělat odpudivého škemrajícího losera. Tahle hotelová kreace patří společně s komorním dramatem s Alexandrou Lamy k nejpovedenějším povídkám. Jediné, co mě trochu vyvedlo z míry, byla hororově sadomasochistická kreace Mélanie Doutey. Že by to byl jejich společný nápad s Lellouchem? (30.08.2014)