84. Annual Academy Awards

Jako show parádní, ale výsledky nic než ostuda. Jinak podívaná to byla jak jinak než velkolepá, Billy je zkrátka profík, kterej umí vybruslit ze všeho a ještě vtipně. Viděla jsem spoustu nádhernejch šatů (nejvíc jsem slintala u Penelope Cruz a Natálky Portman) a chlapů v oblecích:), dál kapitolu samu o sobě s názvem Jennifer Lopez a Cameron Diaz, smrtku Angelinu Jolie, navátou Emmu Stone, dokonalý vystoupení Cirque du Soleil a spoustu spoustu dalšího. Překladatelé z HBO nám poslali pozdrav do Světozoru (zážitek jak prase:D) a až na ty puberťáky, co seděli před náma, jsem si to nesmírně užila. Díky a zase za rok!! (27.02.2012)

Klasický rozjezd v podobě klipu, kde se objevují nominované filmy a hlavně moderátor večera. Hm, nebylo to tady už? Ano, loňští moderátoři Hugh Jackman a Anne Hathaway to měli stejně. Jinak mi ale tahle civilní forma s Billy Crystalem docela vyhovuje. Atmosféra amerických Oscarů a Českých lvů se prostě nedá srovnávat. Nejen kvůli krásným šatům, ale zejména celá show je koncipována úplně jinak. Z Oscarů je cítit láska k řemeslu. Snad proto je tento pořad každoročně tak bedlivě sledován. Koukala jsem na streamu (s francouzkým komentářem, takže jsem si u toho procvičila jak anglinu, tak fráninu. Ženiální zážitek) a musím říct, že český překlad jsem nepostrádala. Co mi chybělo, byla atmosféra světozoráckého kina. Jenže vzhledem k množství reklam a proklatě dlouhých hbo bloků, se příští rok asi opět uchýlím ke streamu. (27.02.2012)

Co vám na to mám říct? Já se s triem moderujících bambulů nesetkal poprvé, čímž mi odpadá desetiřádkový průjem zaměřený na kritiku toho, že večer zasvětili přesýpacím hodinám nebo bradavce Jennifer Lopez. Je zajímavé, že v přenosu to údajně nikoho z vás nezajímalo, ale tady to asi naopak zajímá všechny nebo co... No nic, věnujme se Oscarové noci. Billy Crystal ji po dvou slabších ročnících navrátil důstojnost, eleganci a šmrnc, navíc všechno zvládl sám a bez trapných scének ve stylu Svěceného s Bernatským. Díky loňským výsledkům se jako předávající na pódiu střídalo jedno eso za druhým, a z vítězů se většině podařilo ustát proslov bez toho, aniž bych usnul. Je pravda, že hlavně zpočátku to všechno letělo tak, jak po divadle létali cirkusáci ze Soleil, především když specialista na rozlepování obálek už cestou ze zákulisí (tedy Tom Hanks) vyhlásil během prvních dvou minut dvě důležité kategorie. Na druhou stranu - i tak přenos trval čtyři hodiny. K dobru budiž tomuto ročníku i samotné výsledky. Ocenění The Artist prý není progresivní cesta, ale akademie tu přeci není proto, aby určovala budoucnost (to je práce režisérů), nýbrž aby hodnotila přítomnost. A vzhledem k umělecky uvadající době, ve kterém žijeme, se mi zatraceně líbí, že téměř všechny hlavní kategorie vyhrál klasický černobílý němý film. Plešouna si navíc odnesly veličiny jako Plummer a Streep, a tak jedinou kontroverzi u mě vyvolávají Mupeti a Děti moje. Vybrat za celý rok jen dvě usmrkané písničky z animáků je výsměch, a scénář Děckám v takové konkurenci? Ale jděte... To jsou však jen dvě malé kaňky, které hravě stírá celkový slavnostní dojem. A celkový dojem naštěstí rozmáznul i ty dvě slepice sedící za mnou, co za celý večer nezavřely zobák. (28.02.2012)

Toto bol môj prvý priamy prenos. Doteraz som nesledoval ani jeden, takže so staršími ročníkmi ho nemôžem porovnávať. Najprv prišlo zopár rozhovorov na červenom koberci a to bolo možno až príliš zdĺhavé. Pokiaľ ide o odovzdávanie, to si myslím prebehlo dôstojne, vtipy sa raz vydarili, inokedy nie, bolo vidieť, že pre Billyho Crystala to už nie je nič nové (jeho 9-te moderovanie). Pokiaľ ide o výsledky som nadmieru spokojný. Filmu The Artist som veľmi držal palce a som rád, že si ceny s Hugom rozdelil tak ako si ich rozdelil (Hugo - technické ceny, Artist - hlavné kategórie). Výhrady môžem mať len k spomínanému českému komentáru. Pozeral som to na HBO a asi naposledy. Teším sa na budúci ročník. (29.02.2012)

Počtvrté v řadě jsem probděl oscarovou noc, počtvrté v řadě jsem si vychutnal to neopakovatelné kouzlo nedělní noci zasvěcené oslavě filmu. Ta atmosféra, to strhující kouzlo přímého přenosu na HBO mě asi nikdy neomrzí. A nyní k samotnému ceremoniálu. Billy Crystal byl příjemně decentním moderátorem, který na sebe nechtěl za každou cenu strhávat pozornost a tak to má u ceremoniálu být. Jednotliví předávající byli taktéž příjemní a zajímaví, obzvláště Chris Rock zaujal bezvadnou glosou na téma animáky. Potěšila také tradiční vzpomínka na zesnulé umělce a udělení čestného Oscara Jamesovi Earlu Jonesovi. Co se týče výsledků, tak jsem žádné favority neměl, prognózy jsem ignoroval a do ceremoniálu jsem šel tzv. naslepo, takže jsem se skvěle pobavil, občas jsem byl překvapený více, občas méně, a občas jsem byl vyloženě zklamaný (to když Harry Potter vyšel naprázdno). A co se mi vůbec nelíbilo, to byl český komentář, kdy pánové komentátoři divákům vnucovali vlastní názory, nebo dokonce zesměšňovali oceněné umělce (kafrat do řeči oceněného Jeana Dujardina něco o tom, aby se naučil anglicky, to byl opravdu vrchol buranství). A trapná vsuvka, kdy pokojně a v poklidu sleduji po páté hodině ráno televizi a najednou se z televize ozve hlasitý výkřik "zdravíme Světozor", díky kterému mi úplně poskočilo srdce leknutím, byla opravdu tou definitivně poslední kapkou. To by se opravdu nenašli nějací normální komentátoři? Mně by se například líbila dvojice Dana Hábová a Libor Bouček, což jsou mí dva oblíbení televizní překladatelé přímých přenosů, ale toho se asi nedočkám. No nic, to byla jen malá odbočka. Celkově jsem s ceremoniálem spokojen, ale z těch čtyř Oscarů, které jsem dosud viděl, nebyl tento ceremoniál nejkvalitnější, a tak uděluji čtyři hvězdy. (06.03.2012)