Můj vysvlečenej deník

mno... na začátek bych napsal, že jsem od filmu ani nic moc neočekával. Česká kinematografie jde pomalu do kytek a tak jsem byl připraven na vše. Děj, který se předpovídal, sem tam vtipná scéna nebo hláška a pokus o psycho zápletky. Taktéž nezklamal režisér "nenápadnou" propagací výrobků. Všechny lahve nemají etiketu, ale lahev JARu na mne vykukuje po celý telefonát apod. To mě vám tak votráví ten film, že už to musím nahlas komentovat. To zase obtěžuje okolí a jsem za blbce a mnohdy i horší věci. Mno každopádně... koukatelné to je, o tom není pochyb. Unešen z toho také nejsem, ale v porovnání s jinýma českýma filmama je to průměr. Proto také odpovídá mé hodnocení. Budu milosrdný a uděluji 3 hvězdy (30.12.2013)

Příjemné překvapení a naprosto skvělý závěr, který ometá hromadu nánosů (třeba ten název), které zjevně spoustu "diváků" odrazují. Poté je tu výborná (ale fakt výborná) Veronika Kubařová, která s naprostou lehkostí táhne celý film. Jenže co s tím, i svým zaměřením to cílí někam dolu a taky to hodnocení musí nakonec vypadat. (29.12.2013)

Vysvlečený deník Martina Dolenského má dva problémy, bohužel asi dané i tím, jak vypadá svět jeho cílové skupiny - za prvé nemá o čem by byl, a díky tomu, za druhé, je o ničem. Půl hodiny čekáte, jestli se ty náhoďácké odnikud nikam se plácající záběry, v nichž mladí a obvykle celkem schopní adepti héreckého umění opovrhují city všech kromě svých vlastních, uberou k něčemu, co by jim dalo nějaký smysl, ale ne... a kupodivu to tak zůstane až do konce, kde je nám objasněno, že život nejsou sluníčkové happy endy atd. Problém je, že konfrontace zpovykané sobecké mládeže s vážnými věcmi je natočena tak, že vám dokáže být naprosto lhostejná, a když naskočí závěrečné titulky, zmůžete se jenom na myšlenky "Ehm, no, kde se stala chyba, že jsem nic z toho tenkrát takhle nevnímal, a když jsem se s tím setkal, chtěl jsem tomu dát pěstí?" a "No ty vogo, jak zařídit, aby z mých dětí tohle nevyrostlo?" Záměr byl možná dobrý, ale díky režii si z celého tohohle "zážitku", kterým byl zabit nedělní hlavní vysílací čas na veřejnoprávní televizi, pamatuju jen to, že když mají fiktivně bestsellerové (ne tak úplně jako Ultraviolet, která neznámo proč dělá, že je podle comicsu, když není, ale celá Johana Rubínová je jakýsi zvláštní sociální projekt Jana Hlaváče) týnejdžerky splín - pardon, deprese s naordinovanými prášky - tak jdou chlastat šáňo do fontány uprostřed nákupní galerie - hlavně ty z nich, které jsou těhotné a vědí o tom. Palec nahoru pro Petru Špalkovou a vlastně vůbec všechny dospělé herce... ale o nich to jaksi být nemělo, že?;) Z hlediska diváckého je tohle naprosto zbytečná záležitost - kdyby se tu deziluzivně fetovalo, poslouchala se Nirvana (opožděně přeju všechno nej k jubileu nalezení osvícení, Kurte;)), a páchaly se sebevraždy, chápal bych to líp, i když bych to svým dětem asi taky nepouštěl. Veronika Kubařová by měla brát rozmanitější role než štětkoidní sociální retardy - svým z některých úhlů hezkým ksichtíkem to totiž opravdu nezachrání. Ačkoliv otázka - přiznačná i pro celý Deník - zní, co vlastně tato mladá žena, nejprve neuvěřitelně zaláskovaná do o 17 let staršího rejžoproducenta Karla Janáka a poté do "jen" o devět let staršího režiséra Pavla Kheka (náhoda, že?;)) od života chce... 40% (14.04.2014)

Film nabízí na první pohled zajímavou premisu, která dokáže na počátku zaujmout, ale postupem času zjišťujete, že se příběh příliš zajímavým směrem nevydá a jakékoliv další naděje na kvalitní podívanou zazdívá velmi lacině, skoro až amatérsky vyhlížející vizuál, který mnohdy působí pro profesionální produkci až neuctivě. Ačkoliv je tedy Můj vysvlečenej deník nepříliš povedeným kouskem, má několik světlejších momentů, ve kterých solidně funguje a dokáže zaujmout, ale pak bohužel hned něčím potenciál zazdí. (16.03.2018)

Bavilo ma to, a čo viac môže človek od filmu čakať než 90 min pomíjivej radosti? Veronika Kubařová, fajn výkon, ale životná rola pre Jana Kurica, ktorý nám tu odprezentoval nový archetip Slováka :) Úprimne ma mrzí, že rozpad ČSR sa prejavuje aj v tom, že české filmy sa nie vždy dostanú do slovenských kín. A tak sa zrodil nový tip turistu. Filmový fanatik, ktorý prejde 120 km iba preto, aby si v brnenskom multiplexe pozrel český film. (19.11.2012)