Mama

Mama působí jako film někoho, kdo má vedle nesporného talentu nulové zkušenosti. Andrés Muschietti celovečerně adaptoval svou tříminutovou prvotinu a kvalitativně se rozstřelil ve dví. První půle filmu je atmosférická, napínavá a do jisté míry nevyzpytatelná žánrová pecka, která ví, kdy zasadit úder v podobě standartní lekačky, kdy zasadit lekačku podpásovou a kdy děsivou scénu nechat zcela apaticky plynout v pozadí. V momentě, kdy začne titulní zlo infiltrovat plátno, sice pořád není nic ztraceno, jelikož je panímáma dostatečně škaredá svině, avšak v závěrečné třetině je už fantasmagorie příliš a střídá v objasňování jedno klišé za druhým (stará léčebna, pomatená ženská, duchové, varování/nápovědy zemřelých ve snu apod.), přičemž digitální bubák z plátna téměř nesleze. Nuda. (17.02.2013)

V podstate pekná žánrová prácička. Na tajomno sa tu príliš nehrá, titulnú mátohu na nás tvorcovia vytasia hneď v prológu. Má tu ale niekoľko parádnych scén, z ktorých budú mať slabšie povahy blato v teplákoch. Herci bez problémov. Len je to všetko až príliš predvídateľné, bez náznaku prekvapenia či zaujímavého zvratu a poloblbý usmoklený koniec chcel byť v duchu del Tora, ale nakoniec vyzeral ako niečo od Burtona. Od toho mizerného súčasného Burtona. 7/10 (27.02.2013)

Senzační nápad využít divoké vlčí děti a zkombinovat je s duchařinou. Z několika scén opravdu běhal mráz po zádech a dílo si bylo schopno udržet kvalitní strašidelnou atmosféru, při níž byly nejděsivějším prvkem bezkonkurenčně ty malé holky, co ve tmě běhaly po všech čtyřech. Nicméně scény s Mamá byly také skvělé a to její zkroucené tělo mne bude strašit ještě dlouho. Naopak připomínky bych měl k příběhu doktora, jehož účást mi připadala trochu uspěchaná a jeho motivy nebyly takřka vysvětleny. K tomu jsem ještě nebyl nejspokojenější s finální scénou na skále a kdyby konec proběhl jinak a tím nemyslím nutně happy end, možná bych dal i pět hvězd. 84% (10.06.2021)

Jen houšť, chtělo by se zvolat! Jenže otázkou zůstává, s kým bych potom chodil do kina? Páju jsem po filmu našel smotanou pod sedačkou v prázdném kelímku od ledové kávy a Jirka se objevil o řadu výš, kde týden starým rohlíkem neúnavně mlátil dvě puberťačky, které si spletly kino s dámským klubem na Frekvenci 1. Vážně, děcka, nechoďte nám na horory, když ještě nosíte plenky. Začíná jaro, tak vyrazte s rodiči třeba na kolotoče. Pak vám ještě všem můžu říct, že se docela bojím dalšího setkání s mojí mámou... Nebylo to to nejlepší, u čeho jsem se kdy bál, ale dovolte, abych si tu veřejně obhájil svoje čtyři růžence. Atmosféra - efekty - hudba - holčičky - Jessica. To je dohromady sice pět, ale Jess bych si s dovolením nechal pro sebe. No, a teď jdu zavolat mámě, abychom si ujasnili náš vztah. (26.03.2013)

Průměrný bubácký horror, o kterém se toho hodně namluvilo a napsalo, leč výsledek za pochvalnými komentáři notně pokulhává. Co je především špatně? Že není strašidelný! Lekačky umí každý, ale napětí nulové. Hudba je místy podařená, jenže v momentě, kdy má diváka napínat a děsit, jí dojde dech. Strašidlo nevídaně pixelové, což bych ale nakonec odpustil. Během sledování jsem si několikrát vybavil Truffautovo mistrovské Divoké dítě, které filmaře jistě inspirovalo. Chata v lesích, rozlehlý dům, děsivá historie nešťastné ženy...Dobré motivy, co dohromady dají, bohužel, průměrnou bubákovinu šmrncnutou Asií. Zatraceně, kam se poděla báječná monstra 60.-80.let? Jakoby nestačilo, že čínské už je snad úplně všechno! Ztracený večer to nebyl, na jedno podívání ale dostačující. p.s.chtěl bych vidět, jak najde pes po pěti letech stopu v lese... (01.05.2013)