Mama

Dobrá atmosféra a napínavé momenty se solidními lekačkami, tím se film bezpochyby může pyšnit. To možná může stačit nějakýmu svátečnímu hororovýmu divákovi, ale ten kdo už nějaký ten horor viděl přece jenom očekává něco víc. Z mýho pohledu tomu nejvíc ubližuje jednak příběh, který bohužel nemá čím překvapit, jednak Mama, která je zpracováná dosti divně. Navíc ten konec byl prostě trapáckej. 60% (08.04.2013)

Závěrečný pokus o poetickou dojímavost Mamu sráží stejně jako celková mimóznost námětu, ze kterého s každou další minutou civí vypočítavý konstrukt (hlavně finále je spolu s flashbacky evidentním oslím můstkem z bezvýchodné situace). Jenže tahle mamina vaří atmošku jak se sluší a patří, což je potřeba ocenit hlavně ve světle nezvládnutých blábolů typu nového Evil Dead. Technicky mi vadí jediná věc: Prudce zářící reflektory do oken uprostřed hluboké noci. Čekal bych, že takovou školáčinu si minimálně Riestra pohlídá. (26.05.2013)

Můj sen byl mít ve stáří chatu na Orlíku a na chatě Orlíky, možná ale své přiblblé vize lehce zreviduji, neboť bych nemusel mít zajištěnou tolik vytouženou samotu. Jakožto stařičký, impotentní, skoro čtyřicátník, přece nebudu zvědavý na nějaké promenování a obtěžování strašidelnou Svatební košilí, brrrr. Kór když na světě poletují takové pekelné stvůry, které dokáží vyčmuchat po pěti letech i verbalovu odhozenou šprcku, chvílema jsem měl pocit, že ten bloodhound mohl kandidovat na prezidenta, neboť (kromě čichu) splňoval základní atributy tří nedávných rivalů, rypák jako kráva, trojitá brada a nebylo mu rozumět. No nic, pojďme k příjemnějším věcem, tedy k hororu. Od Sinisteru každopádně další milé překvápko, už úvodní titulky byly éňo ňéňo, respektive celý začátek filmu, až pak to lehounce stagnuje a začne mírně uvadat, my chytří lidé tomu říkáme "od deseti ke čtyřem", poslední desetiminutovka, koukám, nebyla k smíchu jen mně, ale zase to vyvážil výše zmíněný hund, okatá basačka, basistka, basmanka, čert to vem a nevypadat tak dobře, chtěl bych mít Nikolajův xicht (ne jméno). Takže odpuštěno, omalovánko. Navíc jsem až dnes konečně pochopil píseň Jsi moje táta od transportérů z Luny a slibuji, holkiii, že máte u mě schovaný použitý tanga. Takže velice slušný horůrek a i malá Hrzáňová (retardované bejby) skončila tak ...kurva, přece to nevybleju, ne?? P.S. Drahá Lil, už svou Svatební košili měnit nebudu :). (27.02.2013)

Nezbývá než uznale smeknout, protože Španělé se opět výrazně vytáhli a ještě více zatopili hollywwodské konkurenci, jejíž produkce kvalitních hororů v posledních letech značně stagnuje. Mama mě totiž opět dokázala přesvědčit o tom, jak je horor krásný a jedinečný žánr, když se ho chopí nějaký schopný tvůrce. Andres Muschietti odvádí opravdu skvělou práci, od prvních sekund se mu daří navodit velmi nepříjemnou atmosféru a při některých scénách mě zamrazilo tolik, jako už dlouho u žádného jiného snímku. Duchařiny sice moc nemusím, ale tady jsem byl po celou dobu napnutý jak struna od kytary a skutečně mi záleželo na tom, aby všichni hrdinové vyvázli živí a duševně zdraví. Velkou zásluhu lze připočíst i hercům, kteří jsou velmi sympatičtí a uvěřitelní. Škoda závěru, který to už celé hodně přepískl, ale tady s tím příběhem asi nic moc udělat nešlo. Jako celku dávám filmu 4*, ale kdybych měl ignorovat příběh a ohodnotit pouze zpracování a výsledný divácký efekt, bylo by to jasných 5*.. :) (13.03.2013)

Průměrný bubácký horror, o kterém se toho hodně namluvilo a napsalo, leč výsledek za pochvalnými komentáři notně pokulhává. Co je především špatně? Že není strašidelný! Lekačky umí každý, ale napětí nulové. Hudba je místy podařená, jenže v momentě, kdy má diváka napínat a děsit, jí dojde dech. Strašidlo nevídaně pixelové, což bych ale nakonec odpustil. Během sledování jsem si několikrát vybavil Truffautovo mistrovské Divoké dítě, které filmaře jistě inspirovalo. Chata v lesích, rozlehlý dům, děsivá historie nešťastné ženy...Dobré motivy, co dohromady dají, bohužel, průměrnou bubákovinu šmrncnutou Asií. Zatraceně, kam se poděla báječná monstra 60.-80.let? Jakoby nestačilo, že čínské už je snad úplně všechno! Ztracený večer to nebyl, na jedno podívání ale dostačující. p.s.chtěl bych vidět, jak najde pes po pěti letech stopu v lese... (01.05.2013)