Nedotknutelní

Francouzská kinematografie rozhodně není mým šálkem čaje. Jejich humor obecně mi nikdy nepřišel moc vtipný a že by mě někdy francouzský film upřímně dojal, to si taky zrovna nevzpomínám. Intouchables jsou ale trefa do černého (NE, nenarážím na afroameričana v hlavní roli) a pro mě alespoň nástinem znovuobjevené důvěry ve francouzský film. Neskutečně příjemný snímek o nevyzpytatelné cestě životem v doprovodu vskutku lahodných melodií - 90%. (01.05.2012)

Moja pani manželka má tento film veľmi rada, ale ja som si k nemu cestu nikdy nenašiel. Nepáči sa mi absencia poriadneho scenára. Vinou toho ide skôr o zlepenec, než o film s plnohodnotným dejom. Herecké výkony mi pripadali zaliečavé, prízemné, jednoduché a priemerné. Musím dať len 3*, pretože mi tej povrchnosti, dobroty a zjednodušovania pripadalo predsa len priveľa na jeden film. Mám rád feel good filmy, ale toto pripadalo prehnané už aj mne. Nechcem povedať, že sa všetky snímky o ochrnutých ľuďoch musia niesť vo vyložene vážnom duchu (ako napr. Volanie mora s Bardemom alebo Skafander a motýľ s Amalricom), ale toto bola miestami predsa len rozprávka. Vlastne som sa čudoval, keď som zistil, že scenár nenapísal Luc Besson. Diváci boli každopádne nadšení, snímka s rozpočtom necelých 10 miliónov eur zarobila celosvetovo 426 (!). (06.02.2017)

Můj vztah k Nedotknutelným (přesněji TĚMTO Nedotknutelným, protože s názvem Intouchables budu mít navždy spojenou De Palmovu gangsterku) by se dal popsat asi takto: "Na počátku byl hype." I z toho důvodu jsem si dal se zhlédnutím hodně na čas (film jsem viděl až v televizi cca před půl rokem), a dokonce se věci sešly tak, že jsem stihl vidět i zatím poslední film z dílny dua Nakache-Toledano, Dokud Nás Svatba Nerozdělí. A kupodivu když mi pak prošli "rukama" Nedotknutelní, měl jsem z nich v řadě ohledů velmi podobné pocity. Ano, je to velmi dobře zahrané, po řemeslné stránce velmi dobře vedené, ale zcela průhledné a nepřekvapivé, sestavené z očekávatelných figur a očekávatelných situací (jistě, obvykle v nich není k vidění kvadruplegik), a že by mělo jít o bůhvíjak přelomový film nebo i "jen" film roku, to bych neřekl. Na moji "první signální" to zkrátka a dobře nezapůsobilo a v hlavě mi tato záležitost zůstává už jen díky tomu přeceňování, které se jí dostalo a stále dostává. 8. nejlepší film? Ale prosím Vás... 70% (06.10.2018)

[imdb: 8.5/10] | me: Film, ktorý sa celý čas pohybuje na hrane medzi ťažkými životnými témami a optimizmom a humorom s neuveriteľnou prirodzenou ľahkosťou. Je to dokonalá súhra viacerých filmových faktorov spomedzi ktorých jednoznačne vyčnievajú herecké výkony Françoisa Cluzeta a výborne napísaný scenár. Je to kvalitný film, ktorý nevyužíva ľudské utrpenie ako zdroj silených emócii, ale stavia sa k tomu z úplne iného pohľadu, čím vzbudzuje prirodzený rešpekt veselým a ľudským spôsobom. (31.05.2012)

Příjemná humorná dramatická komedie se sympatickými hlavními hrdiny, která sem tam zaperlí nějakým černým/nekorektním vtípkem, ale ve výsledku je to stejně jen klasická dobrosrdečná lidská pohádka s humanistickým poselstvím. Aneb film, který není VŮBEC ničím výjimečný. A právě proto se mu tu dostává až přílišné pozornosti, neboť svou výjimečností nemůže nikoho srát. Je to zkrátka takové všeobecně líbivé. 7/10 (09.03.2012)