A Fantastic Fear of Everything

Tak tímhle filmem to Simon Pegg vážně zabil :-) Aneb jeden takový docela normální den v životě člověka, který má ze strachu z vlastního stínu astmatické záchvaty (taky byste je měli, nechat vás jako malé dítě vaše matička samotné v prádelně). A Fantastic Fear of Everything není filmem pro každého a i ti, které osloví, na něj musí mít chuť a náladu. No a jelikož u mě se to tak nějak sešlo, jsem si tento především vizuálně vydařený snímek opravdu užil (i když za to může i má slabost pro komediální stránku věci Simona Pegga (kterej je jako krutopřísnej raper fakt bezkonkurenční)). Doporučuje devět z deseti paranoiků ;-) (17.09.2013)

A Fantastic fear of Everything nie je záležitosť pre každého. Žiadna prvoplánová komédia postavená na štandardných vtípkoch, ale skvele naplánovaný príbeh s prvkami Freuda, Junga, odkazmi na hororové klasiky žánru, Psycho z opačnej strany sprchy, vicious eye Edgara Allana Poea, zobrazujúca zároveň strach a paranoju, ktorú všetci pociťujeme alebo sme aspoň pociťovali, keď sme ako malí skákali do postele priamo z kúpeľne. Presný timing vtipov, ktorý utiahne iba Simon Pegg, dokonalá hororová atmosféra prvej polovice a Final Countdown, to je nástup masového vraha, ktorý v dejinách nemá obdobu. Briti kraľujú komediálnemu žánru. (29.10.2012)

Výmluvný příklad, jak pečlivě vystavěné základy podpoří vrchol. V prvních chvílích filmu jsem byl v rozpacích - i přes několik zajímavých momentů se film téměř nikam neubíral. Postupně se ale film rozjíždí trochu nečekaným, ale o to pozoruhodnějším směrem (a že pozoruhodný je už předtím). Nakonec jsem dostal ztřeštěnou i uhlazenou komedii s podkresem málem až sociálního dramatu. Při první famózní scéně jsem si říkal, že za ni ten film stál. Při poslední už si nepamatuju všechny předchozí. Ne často se film dostane z nějakých dvou až tří hvězd na pět (no, o malinko přes čtyři až pět). (25.03.2013)

Úprimne sa priznám, že do 62. minúty ( alebo tak nejak ) som sa nudil nahovado, pretože dívať sa na Simon Pegga ako pobehuje po kvartýre v slipoch mi ako mega prča neprišlo a navyše tie jungovsko-freudovské kecy ma neuveritľne ubíjali. Hlavou sa mi honili myšlienky ako, že SP zasa nemusí hrať v samých bombách a tak, no ale od scénky ''Mirror, signal, manoeuvre...'' až po záverečné titulky som sa fuckt išiel posrať od smiechu! Myslím ten taký úprimný smiech, kedy sa plieskate rukami do kolien a padáte z kresla... Pre mňa to bolo veľmi milé prekvapenie, pretože tento film mi ukázal svoje tromfy práve s blížiacim sa záverom oproti tým druhým, ktoré to rozpumpujú na začiatku a ku koncu už strácajú tempo a vy už len nervozne čumíte na hodinky na vašom zápästí. Chvalabohu! (24.11.2012)

Úvodní burtonovské titulky působily slibně, ale po nich přišla hodina nudy. Simon Pegg se bojí úplně všeho a snaží se, aby mu to divák uvěřil, ale v přinejmenším v mém případě mu to moc nešlo. A až na několik uchechtnutí se mu nepodařilo mě ani rozesmát. Trošku zajímavější začala být až poslední třetina, která dávala prostor pro nějakou tu hlášku či vtipnou slovní přestřelku, ale ani jedno z toho nepřišlo. Tedy ne v takové míře, v jaké mělo. Zklamání. 30% (01.09.2020)