Hon na lišku

|| Scenár: E. Max Frye, Dan Futterman | Hudba: Rob Simonsen, West Dylan Thordson | Distribúcia: Sony Pictures Classics | Štúdio: Annapurna Pictures, Likely Story | Rozpočet: 24 miliónov $ | Tržby: 14,7 milióna $ | Ocenenia: Oscar - 5 nominácií (HR Steve Carell, VR Mark Ruffalo, Réžia, Scenár, Masky), Golden Globes - 3 nominácie (Drama, HR Steve Carell, VR Mark Ruffalo). Spolu - 13 výhier a 45 nominácií || Smutný, ponurý film od začiatku do konca. V zásade nemám v obľube filmy, ktoré stavajú na polutovaniu postáv, a ani u Foxcatcheru to nebolo inak. Je to však tak natočené a zahrané, že sa na to raz pozrieť a zamyslieť dá. Je otázne, koľko podobných príbehov na svete prebieha: Koľko talentov je uškrtených kôli egu iných a koľko dobrákov je zlikvidovaných kôli moci takých, ktorý by ju mať nemali... 4 hlavne kôli finále. 76% | HD, THX, EN DTS | (09.02.2015)

No, tak dobře, zájem o osobu Marka Schultze se ve vyhledávačích tak o necelé procento zvýší, víc toho však tvůrci tohohle příběhu čekat nemůžou. Divácky nesmírně málo vstřícný snímek, a ač jsem rád, že jsem ho před předáváním Zlatých glóbů stihnul, teď si jen říkám, že Bennett Miller to sice umí bezvadně s herci, ale jinak napotřetí vlastně „zklamal“. Nalijme si čistého vína – Capote, Moneyball i Millerův nejnovější kus patří přesně mezi ty filmy, na kterých recenzenti nešetří superlativy, ale i přes nespornou kvalitu jde o prchavé filmové události, které jsou jimi jen do té doby, než se rozdají nejrůznější filmové ceny daného období. Pak se na ně zapomene a všichni ti obdivovatelé a „odborníci“ si podobné kousky do své soukromé filmové sbírky jednoduše nepořídí. Foxcatcher přesně vyplňuje šablonu „nezávislého filmu s oscarovými ambicemi“, dokáže přitom sdělit i pár cenných životních pravd, možná místy donutí k zamyšlení, ale jinak jeho sledování docela „bolí“. Vůbec nejde o to, že nejsem příznivcem sportu, u kterého se dva upocení chlapi chytají za cokoliv je napadne (i když samozřejmě o zápasení tu ani nejde), jde spíš o to, že u filmů nemívám problém s aktivní spoluprací, ale Tatum čumící do zdi a pojídající konzervy a po přestěhování Tatum čumící do zdi a mlčící s Carellem pro mě asi není to pravé ořechové. Ten tu představuje poměrně komplikovanou postavu (a v závěru výrazně překvapí), která pochází z movité rodiny, která kdysi zbohatla na výrobě střeliva. Často mlčí, je nevyzpytatelný, má problematický vztah s matkou. A díky maskérům hůře rozpoznatelný Steve Carell mu dodal výtečný akcent a dikci. Divák si však hůř získá sympatie ke každému, jenž je na plátně (loutka dřevo Channing Tatum i znovu skvělý Mark Ruffalo). Pokřivený minimalistický svět, který tentokrát není jako pro diváka pro mě. Za mě spíš bronzová medaile. (11.01.2015)

Bennett Miller film vybrousil takřka k dokonalosti, působí uceleně a s jasným tahem na bránu. Nic zde není navíc a nestrhává pozornost stranou. Proč potom jenom tři hvězdy? Na rozdíl od Moneyballu je Foxcatcher bohužel místy tak trochu nuda a těch míst je bohužel víc než prstů na ruce. Hlavní herci jsou fajn, Carellovi Oscarová nominace určitě neunikne, ale ta příběhová strohost trochu mrzí. PS: Zajímalo by mě do jakého sportu Bennett Miller zabrousí příště. (07.01.2015)

Steve Carell oprávnená nominácia na oscara, často človek až neveril, že je to on. Nomináciu síce dostal aj Ruffalo, dobrý bol možno ale len tým, že bol netradične bradatý. Naopak, Tatum prekvapil, kto vie, či to môžeme nazvať hereckým výkonom, ale nasteroidovaný s chôdzou ľudoopa na mňa pôsobil dôveryhodne. Dojem zo skutočnej udalosti zlepšuje vcítenie sa do deja. V resumé ale tento režisér opäť neprekvapil a pritom točí len životopisáky. Emociálne to pojal dosť chladne a vyprahnuto, tak ako asi aj šport box sám o sebe je. Ale ak teda riešime vzťah bratov, mohlo to byť viac vyhrotené. Najväčším sklamaním bolo zákulisie vraždy, kde vlastne táto šokuje, no divák vlastne nemá úplne jasno, prečo sa tak stalo. A to je chybou. (26.12.2015)

Foxcatcher je presne ten typ filmu (spoločne napr. s Zero dark thirty), pri ktorom by vám nejaký letitý pedagóg na filmovej škole povedal: "No a teraz si predstavte, čo by s tým urobil Hollywood". Aha, lenže on to Hollywood aj urobil a nakoniec je asi správne, že ide skôr o výnimku potvrdzujúcu pravidlo (klasického Hollywoodu), pretože potom takéto odvážne experimenty na poli štúdiového filmu značne vyčnievajú a upútajú pozornosť. Miller sa rozhodol, že vo všetkých smeroch bude "anti" a výsledok je samozrejme antifilm. Emócie vyplávajú na povrch iba raz, v hotelovej scéne, inak je všetko správne pod povrchom. Foxcatcher sa nedá prvoplánovo precítiť, najskôr ho treba rozanalyzovať a až potom je šanca, že niečo pocítite. Ale na rozdiel od mainstreamu tie pocity budú skutočné. V súčasnosti letí nostalgia za osemdesiatkami, Miller to ale zobral z opačného konca, pričom je stále v zobrzení americkej spoločnosti výsostne nadčasový. V podstate by bol Foxcactcher v tejto podobe hardcore aj ako európsky festifalový art. (07.09.2018)