Nebezpečné známosti

Narozdíl od Valmonta, který je adaptací knihy Les Liaisons dangereuses, je Dangerous Liaisons adaptací divadelní hry, která vychází z původní knihy, a přesto má, možná lehce paradoxně, k dílu Choderlose de Laclos mnohem blíže než dříve zmíněný Valmont v režii Miloše Formana. Děj je snad s výjimkou závěrečného duelu zachován tak věrně, jak to vzhledem k dopisové podobě předlohy jen lze, dialogy, včetně mého oblíbeného “Alright – war,” jsou skvostné a narozdíl od Valmonta tu nedochází k zbytečnému osekání zákulisních machinací nebo zjednodušení psychologického vývoje jednotlivých postav, za což si scénáristy Christophera Hamptona nesmírně cením. Mou jedinou, vysoce subjektivní výtkou je, že mi navzdory precizním výkonům všech zúčastněných úplně nesedlo obsazení – do role patnáctileté Cécile by se podle mě hodil někdo mladší a naivněji působící než Uma Thurman, Peter Capaldi má tak silný skotský přízvuk, že do této americké partičky oproštěné od výrazných regionálních akcentů vůbec nezapadá, a byť John Malkovich skvěle balancuje na hraně charismatu a zlověstnosti, člověk si může jen představit, jak by tato postava sedla Alanu Rickmanovi, který hrál Valmonta dva roky v původní divadelní hře a kterého prý producenti odmítli, protože nechtěli někoho, kdo je spojen s akčním filmem. (10.01.2017)

Historický žánr nepatří k mým nejoblíbenějším, ale tento film mě okouzlil. Nejdříve bych vyzdvihla excelentního "charizmaťáka" Johna Malkoviche, z něhož jsem nedokázala spustit oči, a který se pro role středověkých rytířů, záletníků a svůdníků žen snad narodil. Pak je zde také mnoho ženské krásy a hereckých kvalit v podání Glenn Close, Michelle Pfeiffer a mladinké a okouzlující Umy Thurman (kdo by v té době řekl, že tato nevinná, křehce vypadající, půvabná mladá dívka se o několik let později bude ohánět samurajským mečem, a potřísněná krví svých nepřátel, se bude zběsile hnát za svou pomstou:) Nakonec bych ještě uvedla jeden důležitý a velmi kvalitní prvek, jímž je chytrý a působivý scénář, který dodává příběhu jiskru a šmrnc. (10.11.2009)

70% nuda. Koukal jsem na to s holkou, která byla na závěr citově vyklepaná a neschopná komunikace, co hůř, neschopná čehokoli, takže jsem musel já, kterého to citově nechalo chladným, jít na jedno točený. Taková Královna od S. Frearse, to už je jiný aristokratický kafe, tady jsem se i přes nesporně skvělý herecký výkony jenom těšil na konec - a na to pivo. (20.02.2008)

Videl som tento film dvadsať rokov po jeho nakrútení, považujem ho za porovnateľný s Formanovým Valmontom (Formanovi nevyšiel chladný a vypočítavý Valmont a Frearsovi zvodná a intrigujúca markíza). Túto adaptáciu románu v listoch som vnímal ako kostýmovú, pomaly plynúcu, napudrovanú a oparochňovanú. To pri sledovaní Jeanne Moreau a Gérarda Philippa vo filme z roku 1959 som sa cítil omnoho príjemnejšie, aj keď sa táto verzia predlohy príliš nedržala. A poteší ma, keď sa mi podarí vidieť aj televíznu verziu s Kukurom a Vášáryovou. (07.09.2009)

Takřka současně s Formanovým Valmontem byl natočen tento skvělý film na stejné téma. John Malkovich tady předvádí (jako skoro pokaždé) naprosto precizní výkon, Glenn Close mi přijde na své obvyklé poměry taky skvěle sžitá s rolí, ale i další herci dokonale zapadají do celkového rámce. Zajímavé je vidět tehdy mladé a talentované herce Umu Thurman a Keanu Reavese v jejich snad prvních větších rolích. (30.07.2002)