Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sudety, traumatický bod moderních českých dějin, místo, kde se po staletí utvářely vztahy Čechů a Němců, prostor, který se vinou 2. světové války stal bojištěm druhých proti prvním a naopak. Český lesník Jan Olšan v pohnutých květnových dnech roku 1945 zoufale hledá svou německou ženu Agnes, která záhadně zmizela. Olšan netuší, že se Agnes stala nepohodlnou svědkyní, která ohrožuje mocenské zájmy určité skupiny lidí. Fašisté prchají a v kraji pod Kralickým Sněžníkem hledají především jídlo. Češi pořádají zlatokopecké výpravy za hmotným majetkem a kolonizují opuštěné německé domy. Násilí je každodenní samozřejmostí, divoký odsun přehlíženým faktem a vražda nejúčinnějším řešením jakéhokoliv problému. Hoteliér Brachtl, který celou válku hostil fašisty, stojí v čele Revoluční gardy, Olšanův bratranec Přikryl ve funkci předsedy Okresního národního výboru kličkuje, jak se dá, a válkou unavený major Uvarov striktně trvá na spravedlnosti a lidských právech, ať jde o kohokoliv. Lze si v těchto hektických dnech, během nichž se vzedmula všechna lidská špína, uchovat čest a čisté svědomí? A lze zachránit jedno bezdětné manželství, které už bylo beztak v troskách? (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (199)

zdenny 

všechny recenze uživatele

Toto je faktické dvojče „Habbermannova mlýna“ s tím rozdílem, že tento film se mi líbil víc. Pro mě osobně ještě víc než ostatní filmy s tématikou odsunu sudetských Němců obnažuje nejen povahy jednotlivých postav, obnažuje také charakter českého národa jako celku. Tato národní faleš, bosáctví a kolaborace se ještě hlouběji umocnila ve čtyřicetiletém období komunismu a, bohužel, trvá dodnes. Co se oné doby týče, chápu, že Češi právem Němce nenáviděli. Ale myslím si (a věřím tomu), že největší kopáči do německých zadnic byli ti, kteří s nimi za války spolupracovali. Co se filmu týče, je to jedna velká honička po jesenických lesích – podobně jako v horrorech s tématikou lovení lidských obětí v lese. Jenže, pokud je divák dostatečně citlivý, zde se nejedná o samoúčelnost. Zde je dokonale vyobrazen totální zmar člověka, který nikdy nikomu nějak zvlášť neublížil. Jen přijal německé občanství proto, aby mohl dál žít a pracovat tam, kde to měl nejraději. Teď mě budou mít čeští rádoby vlastenci také za kolaboranta. Jenže titíž vlastenci si nasazovali červené pásky revoluční gardy, aby mohli vyrabovávat a poté vypalovat domy, znásilňovat ženy a ponižovat muže. Titíž na konci války udělali na samotném konci války tzv. pražské povstání. Ti, kteří jsou po bitvě nejvíc slyšet, zatímco v průběhu stejné bitvy byli zalezlí jako krysy. Velicí nacionalisté, kteří se dobrovolně vydali z německý rukou do rukou sovětských. Náš národ toto pohunkovství v sobě má hluboko zakořeněné a já nevidím šanci, že by se to někdy změnilo. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Škoda, škoda, škoda. Tohle je pětihvězdičkový potenciál, zazděný technickým zpracováním a některými detaily, všechno může jít na vrub pana režiséra. Tak předně, jestli tohle někdo nominoval na cenu za kameru.... Kamera je příšerná, pokazila technický dojem. Kde byl polodetail, měl být polocelek, kde byl záběr přes rameno, měla být nasnímána postava. Už první záběr s nájezdem jeřábu napoví, že tudy cesta nepovede. No a pak ty detaily (díry ve scénáři). Hlavně to, že puška namířená od těla nemůže nikdy střelit do člověka, který jí u toho těla drží. V okamžiku, kdy revolucionáři organizovaně odvádí Němce za hranice, asi nikdo s puškou v ruce nebude běhat po horách, aby chytal někoho, kdo možná někde dvacet kilometrů daleko utekl. Sice mám ve znalosti Zdivočelou zemi, ale tam příběh začíná až osidlováním, takže přiznávám, že o násilném stěhování toho zase tolik nevím, všechno mi to ale přišlo dost přehnané, přehnaně informované, a až moc dobře organizované. Pokud se pohybujeme po časové ose jednoho týdne, těžko by obě strany měly takový přehled. Vůbec jsem nepochopil motivaci postavy Jiřího Schmitzera na konci, ale naštěstí to nebylo zásadní. S kulisami jsem spokojený, ale asi jsem z dějepisu dost zapomněl, fakt bylo v roce 1938 na sever od Hanušovic a Ostružné Německo? Čekal jsem, jestli Vicu zase svlíknou, a vono jo - sice zbytečný, ale krásný záběr. Hrozně těžké hodnocení, kolísá to od dvou do pěti. ()

Reklama

Gogen odpad!

všechny recenze uživatele

...každý režisér by měl mít povinný profesní řidičák a za každý prohřešek body dolů ... po tomto filmu by se p.Chlumský musel hodně snažit, aby se nevybodoval ... chování postav je tak nesmyslné a účelné snímku, že mi z toho ještě teď běhá mráz po zádech ... atmosféra veškerá žádná, jediné co se snaží jakouž tvořit je hudba ... dialogy hloupé až stupidní ... a tak jediné co by stálo za povšimnutí je kamera, ovšem záběry na úly si raději prohlédnu v přírodopisném dokumentu ... a historická výpověď .... bez motivů, příčin a následků je prakticky nulová ... jediná motivace je lidská zkaženost ... ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Dobrý pokus o sondu do českej spoločnosti tesne po vojne, kedy odrazu bol každý revolucionár, pritom sa choval horšie než tí fašisti, proti ktorým údajne začal bojovať. Bojovať až po funuse, keď už bolo po všetkom. Film je však naozaj len pokusom o tú sondu, chýba mu silnejšia atmosféra a v podstate hlavný námet hľadania stratenej ženy vôbec nie je divácky lákavý, oveľa lepšie boli tie okrajové sprievodné scény, ktoré poukazovali na ľudský "charakter". Vica Kerekes herecky ukázala zase to, čo vždy, teda kozy. Ju už fakt nasadzujú len kvôli tomu (pritom tá scénka bola plne účelová a keby ju vystrihli tak sa nič nestane), ale že sa k nej pridá aj matróna Šišková tak to som nečakal. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Že se v některých historických obdobích nehezky obnažily lidské charaktery, na to je potřeba zvát matku Moudrosti, leč Chlumského boj s Urbanovým materiálem skončil smutnou prohrou diváka a já doteď nevím, jestli ty kozy byly české, německé a nebo slovenské.. Ondřeje Vetchého mám celkem rád, ale jeho nepříliš bohatý herecký rejstřík je pro podobné role překážkou (obzvláště když mu scénář hází docela tlusté větve pod nohy).. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (14)

  • Jelikož se až při dokončení veškerých prací rozhodlo o nadabování Vici Kerekes a Anny Šiškové, existují dvě verze filmu. V první mluví herečky svými hlasy a v té druhé jim je propůjčily Hana Kusnjerová a Helena Dvořáková. V obou verzích však jsou nadabování i další herci, a to Attila Mokos Martinem Zahálkou, Katarína Kolajová Ljubou Krbovou, Karel Hlušička Karlem Gultem a Luděk Jičínský Zbyškem Horákem. (funhouse)
  • Tvůrcům při produkci filmu dle skutečných událostí posloužila i svědectví několika starousedlíků. Jedním takovým byl i pan Karel Cvrk, který se ale bohužel premiéry nedožil. Bylo mu 96 let. (blackrain)
  • Fjodora Bondarčuka (Uvarov) navrhl do jeho role čtrnáctiletý syn scenáristy Josefa Urbana, a to po zhlédnutí filmu 9. rota (2005), načež mu Josef Urban řekl: "To si myslíš, že mu zavolám a on přijede?. Po vcelku složitém jednání Bondarčuk opravdu nabídku přijal. (JoranProvenzano)

Související novinky

Best Film Fest 2012

Best Film Fest 2012

08.12.2012

Volné seskupení čtyř klasických artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a Mat pořádá od 13. do 19. prosince tohoto rokuBEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů… (více)

Reklama

Reklama