Černá díra

Před prvním odvysílání Černé díry na obrazovkách, které znamenají svět, se zde vyhřívalo pouze deset pětihvězdičkových hodnocení uživatelů, kteří měli tu čest zhlédnout divadelní představení Dejvického divadla na vlastní oči. Příslovečný den poté už zde nemáme řečeno školním nářečím samé výborné, a i když je hodnocení převážně kladné, několik osamocených hvězdiček vypovídá o současné komedii více než tisíc komentářů. Crazy absurdní humor se silným nádechem sci-fi nemusí každému tak úplně sednout a bizarnost událostí na benzínové pumpě někde na americkém středozápadě se může stát nejen hlavní devízou, ale i Achilovou patou celé hry. (22.09.2011)

V prvním momentě mě napadlo, že by titul Černá díra mohl být jevištním zpracováním atmosférického autorského komiksového hororu Charlese Burnse, ale ve skutečnosti je to zábava z úplně jiného soudku a žánrový protipól. Tohle je střelená komedie, která si pohrává s myšlenkou zpracovat na první pohled banální setkání několika náhodných cestujících u čerpací stanice a v nespočtu variant je nechá prožívat stále tutéž situaci, jen s drobnými modifikacemi. Absurdní humor vyplývá jednak z toho, že se herci ve svých rolích prohazují a posléze i zdvojují a násobí a zatímco v první variantě bylo obsazení typové, tedy odpovídající naturelu herců, poté můžeme vidět v policejní uniformě Simonu Babčákovou, zatímco Trojan hraje nevyzrálého puberťáka. Zároveň se tempo změn a proměn neustále zrychluje, podobně jako když předmět vlétá do černé díry a gravitace ho stále rychleji deformuje. S podobným nápadem přišel ve svých Příbězích pilota Pirxe už význačný polský spisovatel Stanislav Lem. Pokud přijmete autorovu hru, můžete se skvěle bavit, ale hra není vhodná pro ty, kteří u divadelní hry vyžadují nějaké hlubokomyslné poselství, protože cílem téhle hry je jednoduše pobavit, a zároveň nebude sedět těm, kteří nemají smysl pro absurditu a šílenou nadsázku. Celkový dojem: 90 %. (29.09.2011)

Pro mě dnes premiéra, bohužel pouze na televizní obrazovce. Absurdní humor podle mého gusta, vynikající výkony všech herců, nelze vypíchnout někoho konkrétně. Posledních dvacet minut, to je smršť záměn jednotlivých postav. Na divadelních prknech musí příběh vyznít ještě daleko lépe, atmosféra je jedinečná. (19.07.2020)

Tentokrát v podání DD zklamání. Možná je to ale jenom tím, že je hra určená intelektuálnějším divákům a já jsem na ni prostě jenom moc blbej. Je teda fakt, že mi první půlhodinu nějak ani nedošlo, že má jít o časovou smyčku a myslel jsem, že to jsou prostě další dny, během nichž se lidé chovají pořád stejně nebo aspoň hodně podobně. Potom mi to nějak došlo, jenže ani pak se mi nezdařilo v tom najít nějakou zásadní myšlenku nebo příběh. Možná by se to vyrovnalo, kdyby mi to přišlo vtipný. Jenomže mně to vtipný nepřišlo. Tak snad příště to bude lepší. Jinak mám DD rád, i jsem tam párkrát živě byl a líbilo se mi to... (23.03.2020)

Pro mě je to taková těžko pochopitelná fantasmagorie, která nemá (až na dílčí komický prvky) nic moc co říct. Spíš divadelní experiment než moderní činohra. Byl jsem tedy celkem zklamanej a to přestože tam hrají moji oblíbenci. K uzoufání nudný totiž pro mě byly ty pasáže, co se do nekonečna (nebo s drobnou obměnou) opakovaly znovu a znovu až do zblbnutí. A závěrečná taškařice, ve kterou se celý to dívadlo zvrhlo, už to fakt nezachránila. (15.11.2012)