Největší showman

Narozdíl od většiny zdejších filmových amatérů je mi dobře známo, že okolní postavy kolem Hugha nebyly rozvinuty zcela záměrně. Nebyl to totiž snímek o nich. Tvůrci se zcela evidentně chtěli zaměřit na hlavního hrdinu - snílka a vizionáře, který své okolí používal pouze jako rekvizity usnadňující mu cestu za svým snem. Z písní mám rozporuplné pocity. Zazněla jedna úžasná píseň, do které jsem se zamiloval na první poslech a poté obrovská hromada dalších, které jsem již druhý den zapomněl. Zac Efron je evidentně vynikající zpěvák, ale stále v něm bohužel vidím toho homosexuála z HSM, což mě neskutečně iritovalo a znepříjemňovalo mi sledování. S nabývající stopáží jsem si přál, aby to co nejdříve skončilo. Ve výsledku jsem tedy viděl pár pěkných energických momentů zasazených do děje, který byl naskrz protkaný úmorně nudnou vatou. Lepší dvě hvězdy. (30.03.2018)

Mělčina. Emocionální mělčina s tak bolestně předvídatelným dějem. Další sobecký snílek, který si buduje svou karieru na úkor lásky své ženy a dětí. Otřesné písničky, rádoby probouzející American dream. Otřesné herecké výkony. No...pomoc. Je to klišé, vystavené na odiv na pódiu, které se má blýskat a třpytit, jenže se tak neděje. (26.07.2018)

Podprůměrný muzikál se sterilními songy jak přes kopírák a s choreografií jak z osmdesátek. Rádoby nosná myšlenka filmu: I jinak vypadající lidé si zaslouží respekt a slušné zacházení - tak o té se jen mluví, nicméně v ději se téměř neukáže. Protože vše je soustředěno na vzestup jednoho umanutce. Z nelítostného vydřiducha Barnuma, kterému šlo vždy jen o prachy a na ostatní kašlal, muzikál dělá lidumila se zlatým srdcem. Za to bych dala max. dvě hvězdy. _____ Odpad však dávám za to, že z reálné postavy, švédské operní divy Jenny Lindové dělá chladnokrevnou a zlou mrchu, zatímco skutečnost byla jiná. Reálná Jenny Lindová opravdu velkou část svých honorářů věnovala na charitu, a to nejenom v rodném Švédsku, ale i v Americe. Zatímco zde v muzikálu to vyzní, jakoby se tím jen chlubila a lhala. Takže muzikál dělá z bezcitného vykořisťovatele hrdinu a ze slušné ženy potvoru. SHRNUTÍ: Američani mají rádi jednoduché pohádky. Ostatně, všichni je mají rádi. Pohádky by však neměly ubližovat, a to ani lidem, kteří už nežijí. P. P. S. Mělo mě varovat už to, že při jednom z prvních muzikálových výstupů novomanželka o svatební noci téměř skočí ze střechy domu, nejspíš v marném pokusu o sebevraždu, což se dá pochopit vzhledem k tomu, koho si vzala. (01.11.2020)

105 minut stopáže a přesto jsem měla dojem, že se příběh nestihl pořádně rozvinout a jít víc do hloubky. Sledujeme sice život P.T. Barnuma v podání Hugha Jackmana a to, s jakým elánem a nadšením propaguje své nápady na grandiózní cirkus plný kuriozit, ale z nějakého důvodu to celou dobu brousí jen po povrchu. To, že se film nevěnuje blíže vztahům hlavní postavy s jeho manželkou a rodinou, by se snad dalo ještě odpustit, ale je zvláštní, že nám nedává nahlédnout ani do procesu tvorby všech těch famózních představení a hlouběji do vztahů s oněmi kuriózními lidmi, kteří jeho „show“ tvoří… Barnum jakožto hlavní postava působí většinu času jaksi odtrženě od ostatních postav a některé důležité prvky příběhu (jako například právě tvorba jeho cirkusu a nábor účinkujících) si odbydeme v rychlém sledu během jedné písně. Většina věcí, včetně tématiky odlišnosti ve zkostnatělé odsuzující společnosti, je jen tak načrtnutá a větší prostor ve filmu nedostane. Nakonec je z toho prostě jen muzikál, který povrchně zobrazuje život P.T.Barnuma a pár vedlejších postav, ale moc víc toho nabídnout nedokáže. Některé písničky jsou hezké, ale většina zas tak chytlavá ani zajímavá není. Navíc mi trochu vadilo, že děj filmu někdy přejde do písně takovým tím umělým nepřirozeným způsobem (což se u některých muzikálů děje a osobně to nemám ráda… preferuju muzikály, co mají větší cit pro rovnováhu mezi písněmi a zbytkem vyprávění). Nakonec tedy musím konstatovat, že na to, jak grandiózně se film tváří, to pro mě až taková podívaná nebyla. Herecké výkony fajn, ale provedení a obsah pokulhávají. Nedotažené dílo, které selhává na půl cesty v tom, co chce (nejspíš) divákovi ukázat a předvést. ~(3,1★)~ (02.11.2022)

Muzeum lidských kuriozit a dráždivé překračování obecného vkusu. Pokud se divák tak nějak nepovznese nad zmatečnou charakterizací hlavního hrdiny a diskutabilní sociální rovinou, bude rýpat až do konce. Je zřejmé, že někdo s tváří charismatického kořena Hugh Jackmana nebude hrát chlapíka, který podle všeho rozhodně nebyl žádný lidumil. Všelijak orientovaný byznysmen vydělávající na posměchu na jednu stranu stvořil bezpečné zázemí pro ty, kterými společnost opovrhuje, na druhou stranu se sám dopustil řady morálních přešlapů, se kterými se ovšem pracuje velmi zkratkovitě, stejně jako s dalšími motivy, které jen velice povrchně naťukneme, ale necháme je tak nějak vyprchat. Určitě by se čtvrthodinka navrch hodila. Pomohla by i hlubší psychologii postav. Takhle je to pocitově slátané a místy odfláknuté, zabalené do líbivého popíku, který je razantní a lehce nakažlivý. Což je na druhou stranu dobře. Obecně z toho všeho cáká neuvěřitelná pozitivní nálada, každý tak asi pochopí, že k sofistikovanosti Moulin Rouge to má zatraceně daleko. Už jenom proto, že se na konci všichni obejmou a zapějí song o sounáležitosti, jedinečnosti každého z nás a odhodlání změnit svůj osud. Jackman si vydupal muzikál, ve kterém se cítí velmi jistě. A znovu dokázal, že prostě umí. (16.03.2018)