Slova

Rorymu Jansenovi leží literárny svet pri nohách. Napíše prvú knihu a ihneď sa stáva jedným z TOP spisovateľov. Obdivuje ho celý svet a jeho kniha sa stáva bestsellerom. Jedného dňa si v parku k nemu prisadne starší pán o paličke. Spočiatku príjemný rozhovor sa po čase mení na tvrdé obvinenie. Je Roryho príbeh v knihe skutočne jeho vlastným výtvorom? Aká je vlastne pravda? Jeden základný príbeh opisuje dva vedľajšie pod-príbehy. Nechápem zaradenie tohto filmu pod žánre - mysteriózna, psychologická, dráma. Dosť ma to zmiatlo. Čakal som niečo úplne iné. Z prvých dvoch spomínaných je tu asi toľko koľko je soli v koreničke. Priznám sa, že napriek slušnému hereckému obsadeniu, snahe o originalitu príbehu, mňa tento film veľmi nechytil. Zívačka. S odretými ušami 3 hviezdy. (17.10.2013)

„Ten příběh mu nešel z hlavy. Odkud se vzal? Kdo ho napsal? A ta slova, kterým čelil, byla ztělesněním všeho, o co kdy v životě usiloval. A realitou toho, čím se nikdy nestane.“ Co dělat, když v hloubi duše cítíte, že vlak s vaším životem skončil na slepé koleji, nic se nedaří, jak byste si přáli, a najednou úplnou náhodou objevíte něco, co může změnit naprosto všechno? Odoláte pokušení, zachováte se morálně, nebo prostě popadnete nabídnutou příležitost za pačesy? Protože chlubení se cizím peřím je jedna věc, založit si na tom prakticky celou svou novou existenci pak druhá…Líbilo se mi to. Nejde o nic komplikovaného ani dějově překvapivého, přesto jsem se bavil a těšil se, až dojde na konfrontaci, jakkoliv zdánlivě zbytečnou vzhledem ke starcově motivaci. Přišlo mi spíš naivní to, jak se zachovalo Dora, ale budiž. Film mi rychle utekl a já má mu rád přiklepnu slušné 4*. „Jsi velmi talentovaná, Daniello. Ale v určitou chvíli se musíš rozhodnout mezi životem a fikcí. Jsou si velmi blízké, ale nikdy se neprotnou. Jsou to 2 velmi rozdílné věci.“ (06.09.2020)

V posledních minutách se tempo snímku opovážlivě zpomaluje, chvílemi jsem dokonce byl i v rozpacích - zajímalo by mne, kolikrát se závěr samotný přepisoval. Jinak jsou The Words zdařilým důkazem toho, že slova se dají s noblesou přenést na plátna kin i bez toho, aniž by diváci v sále slyšeli šustit papír. (21.09.2012)

Slova, co vlastně jsou slova? Používáme je každý den, vypouštíme s z úst, píšeme s nimi, aniž bychom si jejich význam nějak blíže uvědomovali. Když je člověk spisovatel, měl by jejich význam znát určitě lépe, obratněji s nimi manipulovat a používat je jinak, než kterýkoliv jiný smrtelník. Ale co se stane, když tak slova, co spisovatel použije ve své knize nejsou jeho? A přesně o tom vypráví tento sympatický film, který začíná čtením ukázky z knihy známého spisovatel v podání Deniise Quaida a postupně nám rozplétá, ne jeden, ale hned tři příběhy, které mají spolu hodně společného. Herecky zahráno velmi solidně, byl jsem překvapen hlavně z Bradleyho, kterého jsem znal povětšinou úplně z jiných filmů a v Jeremyho případě nebudu nosit dříví do lesa. Není to asi úplně čistá čtyřka, objektivně tak asi 3 a půl, ale nebudu krkna a zaokrouhlím to směle nahoru. Kromě již zmiňovaných herců také za sympatické ženské herecké obsazení a poté hlavně za hudbu, která se filmem proplétá velmi nenápadně, ale mile, skoro po celou dobu jeho trvání. (26.01.2015)

Těšil jsem se, a to poměrně dost, ale vidím v téhle líbivé látce jen lehce povrchní a vyprázdněnou story á la jak jedna událost ovlivnila další. Hlavní hrdina, který si neustále mne oči, tu posbíral snad všechna myslitelná klišé, která z příběhů o začínajících spisovatelích známe. Jeho nasávání samotné esence života a hledání těch správných slov jsou dramatická asi jako hraní pexesa s pětiletým dítětem. Ne vlastní pílí a talentem nabraná sláva a uznání odstartuje jeho boj s morálkou. Položenou otázku už ale tvůrci za pomoci skřípajících dialogů prakticky nikam neposunou. Vypravěčem příběhu je jiný spisovatel, alespoň jeho rovina je trochu zajímavá. To se nedá říct o té třetí, kterak byl americký voják za druhé světové války vyslaný do Francie, kde se pochopitelně zamiluje. Právě on bude mít v „prvním“ příběhu výraznou úlohu. Možná to vypadá komplikovaně, ale složité to rozhodně není. Možná se tak tváří, ale každou linii tvůrci jen povrchně olizují a diváka jednoduše nestrhnou. Navíc ženskou část publika může naštvat totálně pasivní role žen v příběhu. Jsou jen katalyzátorem mužských kroků a třeba v případě Zoe Saldany je to minimálně škoda. Sympatická výprava a dokonale „čistý“ obraz na tom nic nemění. Pisálek holt možná literární svět dostal do kolen, s tím filmovým to má ale pořádně nahnuté. (10.01.2013)