Slova

Úchvatné, duchaplné, naplňující, inspirující, opravdové, emocionální, dokonalé, bezchybné a překvapující. Zoe Saldana a Bradley Cooper předvedli dokonalý herecký talent stejně jako všichni ostatní účinkující. Hudba byla naprostro famózní a podtrhovala skvěle děj. Zasazení příběhu bylo geniální a hodně příjemné. Nemám, co bych vytkla, rozhodně špičková podívaná. (22.12.2012)

Škoda jen, že chování postav v určitých momentech působí mírně přehnaně. Například když se Bradley Cooper rozhodne své ,jistě nesprávné, rozhodnutí napravovat. Nicméně na romantický film přesto povedené a 4 hvězdičky si ode mě zaslouží. Konec filmu je takový poměrně zvláštní a moc mě nesedí k celkovému vyznění filmu. (02.01.2013)

Jednoduché a divácky vřelé převedení sofistikované vyprávěcí struktury do filmu a zároveň velké překvapení, které se nescvrkává jen na uslzené americké melodrama, ale nabízí také témata a otázky spojené s autorstvím a hranicí mezi fikcí a realitou. Nedořečenost závěru vlastně ani nezavání tím, že by debutující režiséři nevěděli, jak svůj snímek zakončit - i tady opět odkazují k podstatě sebe samého a ukončují příběh naprosto stejně jako všechny tři vrstvy vyprávění tím, že vlastně žádný konec nemají. Ten totiž následuje až po posledních slovech knihy a vlastně i po závěrečných titulcích filmu, který symbolicky načrtává čtvrtou strukturu celého příběhu. Perfektní herecké výkony a vysoká technická kvalita navíc Slovům přidávají na diváckém zážitku, který tentokrát zůstává těsně pod maximem. (20.11.2012)

V posledních minutách se tempo snímku opovážlivě zpomaluje, chvílemi jsem dokonce byl i v rozpacích - zajímalo by mne, kolikrát se závěr samotný přepisoval. Jinak jsou The Words zdařilým důkazem toho, že slova se dají s noblesou přenést na plátna kin i bez toho, aniž by diváci v sále slyšeli šustit papír. (21.09.2012)

Způsob, jakým je film vyprávěn, je zneklidňující a nechává diváka ve stálém napětí,ačkoliv není těžké předvídat věci příští. Spisovatelské téma je pro mě přitažlivé, stejně jako sláva, jenž šťastlivci, chváleného kritikou a obletovaného čtenářskou veřejností dodává jakousi auru neobyčejnosti, která ho de facto předem omlouvá za příležitosti, které z něj udělají zloděje - tím mám na mysli epizodu s Olivií Wilde, která nesklouzla do laciného "bla bla - flirt, bla bla - drink, bla bla - hotelový pokoj a bla bla - úchyl", tady budiž přičteno ke cti Dennisu Quaidovi, že úchylně jen vypadal, aby nás zmátl, ačkoli tato póza, vedle o třicet let mladší Olivie, zřejmě nevyžadovala zvláštního sebezapření :-). A ano, ten film byl hlavně o postavách, na které se moc hezky dívalo a které se moc dobře poslouchalo, a to včetně románové hudby (jak to jen udělali, že ji tak nazývám?). Samozřejmě musím vyzdvihnout experta přes zarudlá víčka - Bradley Coopera, decentní Zoe Saldanu i úctyhodného Jeremy Ironse, kteří pomohli z nijak převratného, morálně laděného námětu vykouzlit takhle příjemnou záležitost. (11.02.2013)