Bohemian Rhapsody

Před zhlédnutím bylo obtížné krotit očekávání, které díky drtivé vlně pozitivních ohlasů (nejen tady, ale i přímo v mém okolí) řádně nabobtnalo. Nečekal jsem však něco nutně fakticky naprosto přesného, ostatně se ani nepovažuju za znalce skupiny. Jednalo se mi vyloženě o zážitek. A ten je opravdu mimořádný. Film má především energii a emoce. A to i přesto, že je poměrně dlouhý a tempo (krom koncertů) nepatří k nejrychlejším. Pokud se zrovna řešily vztahy, samota a hledání se, šlo o kvalitní podívanou. Ale v pasážích, ve kterých se přešlo k samotným vystoupením, byl film naprostou peckou hudebního žánru a právě v těchto mezích jsem snímek vnímal a přistupoval k němu. A samozřejmě, když se ještě takhle vydaří casting a zejména Rami Malek předvede takový výkon, zážitek to posune ještě o trochu výš. Půl hvězdy strhávám za některé příliš chtěné dojemné scény (hlavně ty s rodinou), jinak bez dalších výtek (jen škoda, že na mou nejoblíbenější písničku došlo až při titulcích a už bez obrazu). Přiklepávám slabší plný počet. (16.06.2019)

Přestože se dílo na první pohled vcelku podařilo, tak byl film pro mne velkým zklamáním. Rozhodně nesouhlasím s tak vysokým hodnocením, když to porovnám s jiným filmem, který jsem nedávno shlédl ,,A Star is Born" který má asi o 12% horší hodnocení a ve výsledku je pravděpodobně lepší a procítěnější, tak jsem docela v pokušení dát jen hvězdy 2. .... Úprava hodnocení po shlédnutí filmu The Doors z roku 1991. V porovnání s tímto filmem působí Bohemian Rhapsody jako pohádka a bohužel nijak zvláště podařená. Chápu, že do filmu nechtěli dávat moc teploušských věcí, ale přeci jen by to měl být film o nespoutanosti a Rock'n Rollu. Namísto toho však Fredy působí jako takový uťáplý, nejistý ňouma. Na filmu tak zůstává pouze skvělá hudba, kterou však produkce nestvořila a všechna sláva by měla jít pouze kapele Queen. Film je to však o ničem a ani nepopisuje Fredyho život příliš výstižně. Můj finální verdikt je tak na 1-2 hvězdy. 35% (20.01.2019)

Pocta legendární skupině a oslava skvělé hudby, ale bohužel nic víc. Ódy většiny diváků na film mě nechávají chladným. Všichni určitě vědí, že Mercury byl rocková hvězda, výstřední gay a zemřel na AIDS. Zbytek kapely to však viděl jinak a vznikl neškodný rodinný film. Nepochopitelně se z toho navíc snaží vyjít jako Rychlé šípy. Kdo již viděl jejich životní vystoupení na Live Aid, tak v podstatě nemá důvod jít do kina. V rockovém nebi teď musí být hrozně nablito. (07.02.2019)

Bohemian Rhapsody je krása s nesmírnou duší. Já ji dík zde získané deformaci hodnotila jako film a děkuji za příležitost si na podruhé uvědomit, že přátele a lásky, co formují váš život a dostanou vás z depek do výšin, je takhle vnímat hambárna. Kdo nezná a chce dál plout na vlně, ať si dá Tribute … jedinečné rockové díkuvzdání Freddiemu do nebe. (17.11.2018)

Bryan Singer se svým dotáčkovým kumpánem Dexterem Fletcherem natočil úžasně strhující film, který jde asi nejlépe přirovnat k pár let starým Rivalům Rona Howarda. Proč? Především proto, že oba jsou technicky precizní, a oba sledují osudy těch, kteří příliš nezapadali a museli se potýkat s nepřízní osudu, byť každý jinak, a kteří se stali legendami. A v nemenší míře proto, že oba filmy dost zkreslovaly realitu, aby se dosáhlo lepšího dramatického efektu:) V případě Bohemian Rhapsody je zřejmé, že je to důsledek přísného dohledu ostatních členů Queen nad tvůrčím procesem, což jde doložit i důvody, proč nevznikl snímek se Sachou Baronem Cohenem v hlavní roli (ne, to že měl skoro o 15 čísel víc než Freddie, nebylo rozhodující;)). Výsledkem je, jak jsem psal v úvodu, strhující film, který je nutné vidět v kině, aby vás mohl závěrečný Live Aid nátěr patřičně zatlouct do sedadel a zároveň vás donutit šít sebou do rytmu. Hudba Queenů zkrátka a dobře vládne, a díky tomu jde skoro odpustit i opravdu velké odchylky od skutečného toku času a skutečného chování postav na plátně od jejich reálných předobrazů. Které jsou mimochodem na stupnici vizuální podoby někde mezi 8 a 10 body z 10. Nejblíž originálu je rozhodně Gwilym Lee jako Brian May. Rami Malek, jakkoliv podává bravurní výkon ve všech polohách (včetně hlasových), bohužel působí o poznání křehčeji než skutečný Freddie, a mám dojem, že přehnal i míru "gay stereotypní afektovanosti" v civilním chování hlavního hrdiny. Naproti tomu jevištní podobu legendárního zpěváka ovládl s hodinářskou přesností. Kino po projekci tleskalo - já ne, ale i tak pro mě s mojí nemalou láskou k té neuvěřitelně proměnlivé a silné hudbě, kterou ti čtyři světu dali, byla Bohemian Rhapsody velký zážitek. I tak si ale myslím, že jednoho dne by měl Freddie Mercury dostat nijak nesterilizovaný a neuhlazovaný životopis, který by ho ukázal takového, jaký opravdu byl. A který by neohýbal stěžejní události tak, jako to dělá tahle vypulírovaná částečně vylhaná megaatrakce, byť ty lži slouží zpříjemnění zážitku diváka, a dodávají nemalou dávku humoru. Nejlepší vtip je samozřejmě Mike Myers aka Wayne z Wayneova Světa jako fiktivní producent, který Queenům vyfuckuje Bohemian Rhapsody:) Přes všechny výhrady dávám 90 %. A doporučuji některý z dokumentů o Queenech (třeba Freddie Mercury: Příběh, nebo Queen: Days of Our Lives) nebo nějakou knihu o nich - nebo o něm. O člověku, jehož hlas byl Made In Heaven, jehož život byl jako Great Pretender, podle hesla I Want It All, a jehož Show Must Go On. (18.11.2018)