Toy Story 4: Příběh hraček

Tak jsem se k tomu konečně dostal. I po letech návrat k této slavné značce kupodivu funguje. I když cílovka už je úplně jiná generace, než která byla u zrodu série. Příběh se točí kolem nové holky jménem Bonnie. Ta si s Woodym moc nehraje, což ho mrzí. Ve škole si vyrobí novou hračku, Vidlíka, který je dost trapný a točí se kolem něj celý film. Na výletě se ztratí a Woody se ho vydá hledat. Vlastně většina filmu se odehrává v zábavním parku a ve starožitnictví. Tam potkáme i Pastýřku a zlou panenku Gábi. Scény ve starožitnictví jsou místy lehce strašidelné. Zbytek hraček s výjimkou Buzze tu nemá tolik prostoru. Štval mě důraz na ekologii skrz Vidlíka, který neustále skáče do koše. Jinak je to v pohodě. "Máš ve mně přítele." (26.02.2020)

Toy Story jednička je pro mě největší srdcovka z dětství. VHSku jsem viděl tak aspoň tisíckrát a hrála u nás klidně i dvakrát denně. Navíc mi humor přijde geniální dodnes. Kdo by nemiloval Šerifa Woodyho a Buzze Rakeťáka. V češtině navíc skvěle nadabované. Dvojka mi prodloužila dětství a trojku si upřímně moc nepamatuju. Viděl jsme jí pouze jednou, a tak bych řekl, že na mě příliš velký dojem neudělala. Ovšem čtyřka.... To je návrat do dětství se vším všudy. Velký fanservis a ze mě já opět ten malý kluk, co zbožňuje Buzze a Woodyho. Navíc má čtyřka skvěle nastavený humor. Bavil jsem se od začátku do konce. Animace skvělá, hudba super a to shledání s přes dvacet let starými postavami je prostě vynikající. Je fakt, že na tyhle dva koukám už téměř čtvrt století a to je prostě neuvěřitelná doba. Přesto jakoby to bylo včera. Myslím, že tenhle příběh hraček není dělaný, pro dnešní děti. Tenhle příběh hraček je dělaný pro lidi, kteří na ně před dvaceti čtyř lety koukali. A já byl jedním z nich. Navíc to rozloučení s postavami je krásné, emotivní a přesně taková rozlučka jaká má být. Já jsem s novým Příběhem hraček naprosto spokojen. Zavzpomínal jsem si, pobavil jsem se, zasmál jsem se a na konci byl nesmírně dojatý. Beru to jako finální tečku a pětku nechci. Díky Toy Story, bylo to krásných dvacet čtyři let. (90 %) (02.09.2019)

Títo všetci (ôsmi !) scenáristi sa čosi navymýšľali, pokiaľ prišli na zmysluplný príbeh, ktorý ešte aj tak okorenili o ďalšie príhody, až sa v ňom možno začali sami trochu strácať ? Namiesto Andyho, tu je tentokrát Bonnie, postavy sa menia (starnú), no hračky sú stále rovnaké, nemenia sa, kazia sa, pričom dobrodružstvá opäť nesmú za žiadnych okolností proste chýbať: V otvácacej sekvencii (flashback spred 9. rokov) som jednak svedkom pohotovej záchrany zakliesneného autíčka v rigole, kde skrátka nesmel chýbať ani šerif Woody spolu s partiou kamarátov, medzi ktorými bola i Jessie. Nakoniec všetko prebehlo úplne hladko, keď ju zrazu schmatne malej otec, aby ju ďaleko zaviezol, keďže prestala byť už pre Bonnie zaujímavá. Tí dvaja sa nakoniec bolestne rozlúčia, ale život hračiek musí pokračovať i naďalej. O chvíľu neskôr si krpaňa vytvorí v škôlke zábavku zo smetí, ktorej dá meno »vidlička« , výstižnejší je skoršie tento anglický výraz « FORKY » , ktorý sa stihol už udomácniť. Forky znenazdajky ožíva, ale je k tomu i riadne zakomplexovaný, pretože veď jeho pôvod je priamo zo smetného koša, a tak mu bude mať ešte čo Woody vysvetľovať, pokým sa veci dajú na správnu mieru... Na to bude mať vonkoncom vrelý dostatok času, pretože opätovná, vzrušujúca avantúra už nejaký čas isto klope na dvere, keď zrovna najprv strašne nahnevaná i potom dodatočne veľmi smutná Gabby Gabby, bude akýmsi neskorším prostredníkom následných udalostí, ktoré sa vykryštalizujú v nevídaný, neuveriteľný prospech našich hrdinov, lebo až vtedy sa práve ukáže, čo všetko sa v nich skrýva... ? _ V roku 1995 uzrel svetlo sveta - Príbeh hračiek od Johna Lassetera, keď odvtedy už strašne veľa vody pretieklo, až sa z P.I.X.A.R. animation studios, stalo špičkové štúdio, ktoré nakrúca jeden fascinujúci film za druhým, a to skrz najmodernejšiu počítačovú animáciu. Len v poslednej dobe sa mi zdajú byť čoraz menej kreatívni, akými voľakedy bývali. Už sa opakujú, robia samé sequely, keď aspoň občas vznikne niečo EXTRA podnetné: (Hore, 2009). Na štvorke si vskutku dali dosť záležať, animácia je doslova - dokonalá, hračiek akosi už pribúda, je ich naozaj veľa, až som mal z nich hotový guláš, no i napriek tomu som sa medzi nimi vôbec nestratil. Budem trochu aj kritickejší: „Nevyčerpali sa už náhodou všetky nápady, kadiaľ sa uberať ďalej” ? V podstate, Josh Cooley, sa už iba opakuje, nemyslím si, že by mi naservíroval čokoľvek nové, i keď s uhrančivým Dukeom Caboomom, s hlasom Keanua Reevesa, trafil klinček po hlavičke, ako nič ! Tom Hanks/Tim Allen sú tu, ako doma, pre nich dvoch sa nejedná o premiéru, v tomto vlaku sú od samého začiatku. V originálnom znení sa jedná o moc intenzívnejší zážitok, než aký by mi ponúkol slovenský dabing. Drobci nech si môj návrh absolútne nevšímajú, pretože by titulky čítať nestíhali, čím by mali z filmu hotový chaos ! (24.03.2020)

Zprvu nevítané pokračování, které ve formě hledání životní role středního věku statečně cílí na nejdospělejší diváky a ty nejmenší potěší víceméně snad jen Vidlíkem. Jinak jde totiž o přemýšlivou a překvapivě také slušně děsivou procházku nostalgickou myslí, která odpovídá na otázky, na které jsem netušil, že nutně potřebuji znát odpověď. Nebýt odklonění staré party (bohužel i s Buzzem) na vedlejší kolej, nemám slov, protože jsem se zase smál na celé kolo a na konci zcela podle očekávání nekontrolovaně slzel. Takhle přece jen o půl kroku slabší než původní trilogie, ale strach ze zbytečného apendixu se naštěstí ukázal kompletně lichý. (26.08.2019)

Od té doby, co Pixar adoptoval novou politiku, jde o nejlepší sequel. Trojku, kterou před lety mnozí považovali za nejlepší Pixar film či snad animák všech dob, jsem tehdy rád neměl (Moc starý věk? Moc mladý věk? Špatné načasování? Temnější dvojka ještě jednou?), ale uznal jsem dokonalé zakončení série. Jako alegorie života, dětství, dospívání i přátelství to zde pořád dává smysl. Ale ta práce se starými postavami? Jsou jen fóliemi pro ústřední postavy, stejně jako u ostatních sequelů z posledních let. Návrat fajn, jedna retrospektiva, ale co se stalo třeba s Tučňákem? Jsem jediný, kdo se ptá? Navnadila mě zdejší zmínka o twistu postavy, s jakou jsem díky menším konspiračním teoriím počítal jinou, ale jsem rád, že k tomu nedošlo a stalo se zde to, co se stalo. I když to mnohé zklame. Jinak menší rozčarování, ale zároveň uvědomění, že to lepší být nemohlo. Na druhou stranu... i když typická dojná kráva tu ještě cítit není, má už svůj život za sebou. Snaha o vzkříšení by už byla jen a jen bolestivá. (17.04.2020)