Gang Story

Napriek tomu, že väčšina komentárov, ktoré som k tejto snímke mal tú možnosť čítať, hovoria o priemernej a ničím výnimočnej gangsterke, tak musím povedať, že ja osobne som s tým spokojný viac než dosť. A dôvod je úplne prostý, dostal som totiž presne to, čo som aj dostať chcel. Francúzi vedia ako na to, žiadne vedľajšie preumelkované dejové linky o nešťastne zaľúbenom mafiánovi a podobné nezmysly tu nemali priestor, podobne ani nijaké zbytočné prestrelky čisto pre efekt alebo zženštilé hlavné postavy, to skutočne ani omylom, všetkému tomuto sa vyhli. A spravili nepochybne dobre! Bolo to precízne, realistické, malo to úroveň a musím povedať, že ani na okamih som sa nenudil. Obsadenie Gérarda Vidala (Momon) bolo trefou do čierneho, sledovať jeho po väčšinu času kamennú tvár a popritom aj obrovskú dávku charizmy naozaj stálo za to, bol vskutku perfektný a za tým si proste stojím - jeho výkon by som sa dokonca nebál označiť za akýsi moderný a naozaj dôstojný francúzsky ekvivalent ku Brandovmu stvárneniu Kmotra či napríklad Gazzarovmu Camorristovi. Keď k tomu navyše ešte pripočítam až prekvapivo pútavý príbeh, skvelo zvládnutú retrospektívu, postupne dávkované napätie či napríklad aj celkovú eleganciu, v akej sa niesla prakticky celá snímka, tak potom naozaj pomaly ani neviem, čo by som Marchalovi tentokrát mohol a mal vytknúť. Jasné, niečo by sa už nepochybne nájsť dalo, to sa predsa dá vždy a všade, pokiaľ človek naozaj chce, lenže môj celkový dojem to nijak výraznejšie neovplyvnilo. Les Lyonnais sú skrátka nadmieru vydarenou žánrovkou, ktorá mala onen potrebný šmrnc, no a musím už len doplniť, že takto kvalitne zvládnutých gangsteriek v modernom šate by som v dohľadnej dobe uvítal kľudne aj viac. 5/5 (05.12.2014)

A pak má člověk věřit svému nejlepšímu příteli. Podle skutečného příběhu a tedy mravní poselství filmu nejasné. Syrově, ale trefně vykreslená morálka jedné komunity určitého etnika, kdy „mám zájem o nějakou práci,“  neznamená zájem o osm hodin denně ve fabrice, ale jen o pár minut denně „práce“ se samopalem. Ovšem nezapomenout přitom plácat sami sebe po ramenou, jak jsme čestní a féroví: „Chlap, kterej bije svou ženu není chlap!“ Oběšený pes, to je rodinná tragédie přímo antických rozměrů, ale kvůli loupeži zabitá policistka, máma dvou dětí, to je přece pouhá informace ze zpráv. (21.04.2013)

Kdybych to sám neviděl, tak bych tomu nikdy nevěřil, ale téhle kriminálce nejvíc podráží nohy nedostatečné charisma Gérarda Lanvina. Tenhle drsňák od pohledu, jehož si už nedokážu představit bez unavených očí, kupy problémů a zbraně na dosah, kterou je hodlá všechny vyřešit, působil tentokrát ploše a nezajímavě. Přestože zahrál vysoký standard a z jeho projevu mu nemůžu vytknout vůbec nic, tak jsem mu jeho postavu vůbec nevěřil. Bez toho působil jen jako obyčejný padouch, jemuž se nejen nedá fandit, ale ještě jsem mu jeho nezáviděníhodný osud přál. Takhle to Olivier Marchal určitě nezamýšlel. (05.01.2014)

Tihle chlápci nikdy moc nemysleli na horkou vanu nebo životní pojištění. Užívali života po svém a nyní, o desítky let později, ač stále s nabitými bouchačkami v nočním stolku u postele, se snaží vrátit svým blízkým to, co už dávno vrátit nelze a užít si zaslouženého stáří. Zatímco takový Veřejný nepřítel č. 1 postrádal větší švih a tah na bránu, bývalý člen pařížského policejního sboru Olivier Marchal překvapil už výbornou Válkou policajtů, kvalitativní sešup se nekoná ani v případě téhle bandy charismatických lupičů. Ta záměrně působí unaveným dojmem, moc nemluví, přesto se dá z jejich tváří leccos vyčíst. Syrový snímek už sice nemá takový feeling jako jeho starší bráška, přesto za pozornost stojí!! (16.09.2012)

Nie je to zly film, ale mne vôbec nesadol spôsob akym je to podane. Neustale sa strieda sucasnost so spomienkami z minulosti o vzostupe hlavneho hrdinu. Linia v sucasnosti ma vôbec nebavila a radsej by som si pozrel klasicky pojaty vzostup a pad mafiana. Ale asi by ma to aj tak v tomto pomalom sedemdesiatkovom tempe nebavilo. 4/10. (21.08.2017)