Let

Denzel je hustej! Nominace na zlatého plešounka oprávněná. LET sice říká, že chlast je fuj, ale v podstatě říká i to, že kokain je fajn (aspoň teda když to přeženete s chlastem). S tímhle snímkem mám jediný problém, ukončil bych ho už po prvním "ne", před komisí. Pak by to nebyla taková agitka. Robert Zemeckis na poli klasických hraných filmů chyběl a jeho um je znát. Komorní scény umí bravůrně a vizuální majsterštyky (při pádu letadla) zvláda možná ještě líp. Příště tedy trochu zkrátit a vybrat si drobet lepší scénář. Chvalme Ježíše! (11.01.2013)

Pro svět filmu je asi dobře, že se Zemeckis vrátil od pochybných digitálně animovaných projektů. Obzvlášť první části Letu, kdy je zachycena osudová nehoda, je toho důkazem. Osudné události jsou natočeny tak svižně a „jakoby autenticky“, že jsem si až po dobu sledování filmu nestihnul uvědomit, jako moc to vše působí nereálně (i když stejně kolikrát působí i epizody Leteckých katastrof). I několik dalších minut po nehodě je film velice poutavý, nejen dějem, ale i filmovou řečí, střihem, poutavými záběry, užitím hudby, jako by sám režisér oslavoval svůj návrat k živým hercům. Pak ale film začne trochu doplácet na přemrštěnou stopáž. ozvlášť pak v závěru jsem měl dojem, že je sdělováno trochu víc, než je třeba a ten patos v závěru si také mohli odpustit. V celku ale velice slušný film, který je dobré alespoň jednou shlédnout. (11.03.2013)

Zemeckisův Let mi docela dobře sedl na moji filmovou náladu a možná i proto nemám sebemenší důvod hodnotit hůř. Denzel Washington hraje klasicky výborně, jeho postava je zajímavá a bavil mě i samotný děj. Havárie letadla byla dobře zpracovaná a následné vyšetřování a líčení jednání kapitána bylo opravdu záživné. Potěší i soundtrack. (04.11.2013)

Přestože velmi kvituji, že Robert Zemeckis přestal točit reklamy na motion capture technologii, jsem z jeho prvního dospělého filmu z tohoto století trochu zklamán. Samotná scéna kritického letu je špičková, ale většina zbytku filmu, místo aby se soustředila na to nejdůležitější (vyšetřování), tak se utápí v odbočkách. (01.01.2013)

Když zfetovaný negr zapíchne sedmčtyřisedmičku do pole a jako nezvratným osudem to rozchodí většina porážkových lidí, čekal by jeden kulantní právní drama nebo masakroidní vyvražďovačku, a ne morální agitku, že chlast a kokain je fuj, obsahující skoro čisté dvě hodiny tlachání s leteckou komisí a šerednou štětkou. Aspoň tedy ne od Zemeckise. To já jednou svou bleskovou reakcí díky experimentování s elkem zachránil asi tak šest až deset lidí (přesný počet si moc nepamatuju)! Nastoupil jsem s nimi v Monte Carlu do výtahu, a když jsem tak v tom hloučku postával a čekal, až se zavřou dveře, postřehl jsem svým dokonalým periferním viděním, že se blíží nějaký podivný vagus. Mé zbystřené, zenové reflexy zareagovaly okamžitě, vymrštil jsem bleskově ruku a v poslední chvíli zapíchl prst do tlačítka s nápisem "Fermer". A to tam těch knoflíků bylo asi pět (nebo tak nějak) a do té doby jsem vůbec francouzsky neuměl a potom taky ne. Těsně před tím, než se dveře úplně zavřely, postřehli jsme, že ten týpek hodil asi metr od výtahu naprosto nechutnou, hutnou a vydatnou šavli. A jak se všichni s despektem dívali na mé rozšířené zorničky a ležérně frivolní chůzi, když jsem nastupoval!!!! Po mé záchranné misi se vše jako mávnutím kouzelného proutku obrátilo. Matky si s obdivnými, úlevnými pohledy tiskly k prsům své ratolesti, prošedivělí stařečci odhazovali své francouzské hole, aby mě mohli vděčně obejmout, jindy drsný a odtažitý buzi-nes man odložil na zem svou aktovku z krokodýlí kůže, aby si mohl servat z ruky Rollexky a nadšeně mi je věnovat, protože jsem mu zachránil montérky od Armaniho, a všichni dohromady mě začali přesvědčovat, že díky je opravdu merci. Děsně jsem se dmul a rděl a opravdu si myslím, že s čistou hlavou bych to nedal, a jen bych tam tak strnule stál a hleděl vstříc blížící se katastrofě. No a co myslíte? Natočil o mě někdo nějaký otravný, nudný a frustrující film? Ani hovno! Bude to tím, že nejsem černoch, rasisti hnusní!!! (10.01.2013)