Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHrají:
Lynn Carlin, Buck Henry, Georgia Engel, Tony Harvey, Audra Lindley, Paul Benedict, Vincent Schiavelli, Tina Turner, Philip Bruns, Allen Garfield, Kathy Bates (více)Obsahy(1)
Manželům Larrymu a Lynn, kteří jsou navenek spokojeni se svým životem, jednoho dne nečekaně zmizí dcera Jeannie. Začíná pátrání, v němž se ukazují marné snahy „rozumně“ objasnit její dobrovolný odchod, stejně jako nalézt místo, kde se ukrývá… Takový je ve zkratce příběh, který natočil režisér Miloš Forman v USA poté, co zde dlouho hledal vhodnou látku pro svůj nový film. Navázal v něm na svoji českou tvorbu (zejména na snímek Konkurs) a zároveň satirickým až zlomyslným způsobem postihl způsob života některých Američanů. Není proto divu, že byl mnohem lépe přijat evropskými diváky. Získal za něj ocenění britské akademie BAFTA za nejlepší režii a na MFF v Cannes Cenu za nejlepší film. Současně otevřel Miloši Formanovi cestu k další umělecké činnosti a možnost přesvědčivě se prosadit mezi hollywoodskými tvůrci. (Česká televize)
(více)Recenze (221)
Jakožto zdejší největší filmový odborník, jsem nemohl opomenout odchod největšího českého režiséra. Jeho památku jsem snad nemohl uctít snímkem s příznačnějším názvem. Byl jsem nadšený a fascinovaný tím, jak se Milošovi podařilo přenést vtipný český humor filmů jako jsou Lásky jedné plavovlásky nebo Hoří, má panenko a napasovat ho na americké herce, kteří byli vybráni fenomenálním způsobem. Bránice mi opět zakmitala. Správně zvolenými hudebními skladbami mi dal pocit, že se nacházím v centru dění éry hippies. Miloš měl velkou výhodu, že byl vlastníkem humoru podobného tomu mému, tudíž jaksi nemohla nastat situace, že by vtipný někdy nebyl. Zajímavý děj, šíleně příjemná atmosféra a hromada luxusních kreativních nápadů a úžasného humoru. Co si člověk může přát víc. Odpočívejte v pokoji, mistře! Máte můj nekončící obdiv, což je ta nejcennější věc, jaké se vám mohlo v životě dostat. ()
Nevím koho napadlo k tomu filmu napsat anotaci "vlídný pohled na pomatenou generaci 70. let". Vlídné to není ani za mák, naopak neskutečně zlomyslné. A o generaci 70. let a její pomatenost tam taky nejde. Pomatení jsou možná tak rodiče téhle generace. Každopádně jde o jeden z Formanových nejlepších filmů. ()
Ta výuka hulení je opravdu neodolatelná, měli by ji zařadit mezi povinné předměty - např. v poslanecké sněmovně... - jednak by řádově stoupla kvalita rozpravy... a ani zákony by nevznikaly horší, než teď.. http://www.youtube.com/watch?v=fEsQBTd4kWg ()
První americký film Miloše Formana zcela zjevně a vědomě navazuje na režisérovy předchozí české filmy, takže by nebylo těžké jej řadit spíše ještě k filmům "nové české filmové vlny", než k dalším, později vzniklým Formanovým americkým filmům. Přesto rozhodně nelze tvrdit, že by šlo o film netknutý americkou realitou. Právě naopak. Stejně jako dokázal Forman velmi trefně glosovat českou maloměstskou společnost, dokázal totéž i s "velkoměstskou" společností americkou. Člověk jen žasne, jak rychle s v ní dokázal zorientovat a přesně ji pochopit. Nenajdeme zde ani náznak, z něhož by bylo možné soudit na pohled cizince... Sám Forman kdesi prohlásil a vehementně to prohlašoval i kameraman Ondříček, že jde o "Konkurs po americku", přesto bych si s tímhle tvrzením dovolil nesouhlasit. Jistě, výchozí body příběhu jsou v zásadě týž, ovšem to, co bylo v Konkursu pouze okrajovým dějem, stalo se v Taking Off tím nejpodstatnějším. Daleko spíše zde lze odhalit styčné body s jinými Formanovými opusy, především s Černým Petrem, do jisté míry i s Láskami jedné plavovlásky a s Hoří má panenko. Konkurs na zpěvačku zde totiž tvoří přinejlepším pouze jakýsi dekorativní rámec, rámec sice velmi zajímavý, sám o sobě i vcelku nosný, ovšem v rámci vlastního příběhu vlastně nepodstatný a postradatelný. To podstatné je zásadní generační střet, přesně ten, který tolik hýbal celou tehdejší západní společností. Generace hippies a beatniků se sice na počátku sedmdesátých už mohla zdát ideově poněkud vyprchaná, ovšem o to silnější byla v realitě běžného života. Zde už vlastně nešlo o nějakou plánovitou revoltu, ale prostě o střet dvou odlišných světů, které si při nejlepší vůli nemohou vzájemně rozumět. Přes všechny snahy o navázání kontaktů, přes všechny přednášky v klubu rodičů dětí uprchlých z domova, přes odvážné experimenty s drogami, zeje mezi rodiči a dětmi nepřekonatelná propast. Snahy ji překlenout mohou působit smířlivě, ale jejich jediným výsledkem je grotesknost. Paradoxně přitom generace rodičů vyznívá jako ta méně rozumná, chovající se zcela iracionálně a neskonale naivně. Jejich jednání zde ovšem vyznívá nejen jako nesmyslné a situaci daleko spíše komplikující než řešící, ale ještě navíc prozrazuje obecnou nefunkčnost základních modelů chování "dospělé" společnosti, velících působit navenek utěšeně a bezproblémově, problémy "odborně řešit" případně potlačovat a vždy a všude vystupovat jako ten, kdo má pravdu a disponuje jakousi vyšší autoritou... Řemeslně skvěle podaný film s excelentními hereckými výkony, skvělou kamerou, brilantně režírovaný a sestříhaný, obsahově film velmi výbušný a nutící pozorného diváka přemýšlet o nikoli nepodstatných otázkách... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, jitrnic, Tetsuo ()
Ne ne ne... po druhém skouknutí zjišťuji, že i první americký film Miloše Formana si zaslouží 5 hvězd ---- Dospělí jsou jen přerostlé děti. Nádherný humor, moc pěkné písničky evokující éru hippies a špičkové herecké výkony..... Trocha osvěty: Lidi, choďte na PROJEKT 100, protože dávají filmy, kvůli kterým stojí za to žít... ()
Galerie (36)
Photo © Mokép
Zajímavosti (28)
- Jedná se o první zahraniční film Miloše Formana. (R´Hell)
- Miloš Forman si zahrál muže, který ve scéně "jak správně kouřit marihuanu" sahá ženě na prso. (zuza99)
- Forman byli se spoluscenáristou filmu Jeanem-Claudem Carrièrem inspirováni skutečným příběhem z novin a materiál ke svému filmu sbírali takřka dokumentaristickou metodou už od jara 1968 v newyorské East Village. (Kubrickon)
Reklama