Místnost sebevrahů

[MFF Cinematik 2011, Piešťany] Emo subkultúra inkasuje poriadne nechcenú facku po ktorej sú priaznivci Tokio Hotel nútení si uvedomiť, že byť z ničoho nič homosexuál automaticky znamená hanbiť sa, utiahnuť sa, sebapoškoďovať sa, teda v praxi nadobro stratiť hlavu, zavrieť sa na 2 roky do izby, tam hystericky jačať/bucháť si hlavu o stenu, prepadať do paranormálnych stavov a útechu dosahovať pri chorej internetizácií v útrobách "Second Life" virtuality. Len tak pomimo to o "emákoch" až tak úplne nie je, keďže nám tu vystupujú tiež (až alarmujúco) neukáznení rodičia, ktorých priority tvorí kariérny rast, snobské večierky, zamlčované zálety a teda zvolení priesečník zlej výchovy s "poruchou psychiky" vyostrene upozorňuje "pozor vážení, toto sa može týkať kohokoľvek z nás." Vo výsledku je to však nevyvážená pózička obsahujúca efektné ozdôbky, dynamickú reprodukciu dvoch dej. línii, (okrem tej klubovej) uvreščanú "la resistance" hudbičku, hromadu ošemetných otázok a v skratke-všetko (narvané dokopy) a (vo výsledku vlastne) nič. Inými slovami mi "Sala samobójców" tu i tam pripadá ako taký riadne slabý+konfúzny odvar "Ben X" občasne využívajúci trapnosť z "Twilightu", samozrejme s ofinou nie do "kohúta", ale do čela... (19.09.2011)

Spoilery!Ten, kdo vám tento snímek doporučil, zoufale volá o pomoc. Moje hodnocení nebude zřejmě plně vypovídat o potenciální kvalitě snímku, neboť se snímek točí kolem dvou věcí, které se mi dost hnusí. Tedy kolem nejdebilnějšího životního stylu EMO a kolem jedné z nejtrapnějších sexuálních orientací - gayství. Dokonce došlo i na jakousi dehonestaci juda, na které se budu nyní dívat jako na teploušský sport, kde se dva páni mohou ohmatávat až k vyvrcholení. Téměř dvouhodinový výlet mezi retardy, kteří neumějí dát svému životu smysl, či si alespoň najít vynikající koníček (filmy, hry, sport, sex, ...), který jim zlepší náladu v každém momentu, kdy jim vyvstanou na mysl podobné 3.14čoviny. Animovaný útěk do virtuálního světa na mě poté působil maximálně rušivě. Vedu zřejmě příliš spokojený život, abych podobný film dovedl patřičně docenit. (15.02.2017)

Zajímalo by mě, proč je obsah - oficiální text distributora - takhle mimo =D Film samotný má zajímavé téma, ale místy jej vyjadřuje příliš nešikovně, hlavně vedlejší postavy jako by si úplně nesedly se svými rolemi. A zpracování virtuální reality ve hře, okolo které se točí zápletka, je... přinejmenším zvláštní. Na druhou stranu, závěr je dost povedený, takže si ode mě snímek zaslouží průměrné hodnocení. (14.04.2014)

Téměř famozní technofobní laskomina, jedinečná zejména v tom, jak prvotřídní formou zpracovává rozličné aspekty emo subkultury, kterou mají tvůrci velmi dobře nastudovanou, přičemž si sama vesele podřezává větev důrazem na absenci rodinného zázemí, která vysvětluje veškeré dění. A ještě se u toho tváří jak smrtka z Bergmana. Takhle strukturovaně, náročně a profesionálně zpracované téma, které si pak sami tvůrci zruší DOSLOVA odpojením kabelu se prostě nevidí. Radost skrze slzy odstrkovaných dětí zde na databázi je neskutečně srandovní u filmu, který jim celou dobu řiká, že zdání jejich vlastní vyloučené individuality stojí a leží na tom, jestli s nimi maminka s tatínkem chodí o víkendu na výlety. Bravurní příklad toho, jak vynikající tvůrčí schopnosti jsou schopny podržet prakticky jakékoli téma. Ten film totiž, přes veškerý výsměch, funguje na dramatické úrovni až překvapivě dobře. A jak je poslední dobou v Polsku zvykem, má výborné herce._______________Anebo je fakt všechno jinak? (zdroj imdb) "I don't know how to start. I was.... crying all the time. I know those situations. This world is ill, and we are sick. I saw world as Dominik did. I had luck. I wasn't an adult, I was 17 years old. I've suffered from depresions, anxiety and distress, and selfharming. That's my illness. And virtual reality was helping me a lot. There were people, who could understand me. When my parents send me to hospital, I hated them for that, but now I know, they saved my live. You cannot be fully healed from this. But I won one fight when I came back from hospital. War is still there. My panics in crowds, my fear. But now I know, I won most of my fights, and I feel stronger when I win another one. Now... In my 21 years, I'm still doing highschool. Still waiting to pass 2 years and then graduation/school-leaving exam. I can't say I feel happy. But I'm alive. That's the meaning. Stay alive to see and try more. " (25.06.2013)

Trochu jsem se obávala, že půjde o zfilmování zkreslené představy většiny lidí, tedy, že se emo nutně musí týkat homosexuality, depresí, sebevraždy.. V podstatě to tak bylo, i když o to emo vlastně nakonec vůbec nešlo (kdo viděl, ví..).Téma je pro mě přitažlivé, protože posměch kvůli tomu, že je někdo "jiný" mi je dobře znám.... Ale tady mi to u hlavního hrdiny připadalo takové nepřirozené,umělé... Na druhou stranu nevyzrálým jedincům, kteří se zrovna hledají, jde udělat bordel v hlavě hodně jednoduše (tady v tom případě jde o růžovovlasou holku, co chce umřít a zároveň stáhnout všechny s sebou, alespoň to tak nechtěně vyznělo..). Rodiče, kteří nechápou a jde jim v podstatě jen o vlastní klid tu byli vyobrazeni dobře. Ale animovaná část tomu nesmírně škodí, navzdory ostatnímu zajímavému zbytku, mě tohle prostě nesmírně nudilo a připadalo přitažené za vlasy. Škoda toho virtuálního světa, protože jinak bych byla schopná hodnotit výš, ani písnička od Billy Talentů to nezachrání :-)Jinak mám jakýsi dojem, že uživatel/ka JFL asi viděla jiný film, protože tady nikdo nikomu skutečnost, že je homosexualita psychická porucha, nevnucoval.. (26.02.2013)