Kids

Že teenagery zajímá především píchání a tráva není nic objevného a postavit na tom celý film mi přijde prostě mimo. Je sice pravda, že tu obchází strašidlo v podobě AIDS, ale tahle linka mi přišla nedostatečná. Naturalistické a drsné jistě, ale to samo o sobě nestačí. Na 50% to tahá především Chloë Sevigny, na kterou se mě baví dívat. Bez ní by to byl laciný moralistický podprůměr. (23.07.2019)

A co děti? Mají si kde hrát? - Co já vím, kde si teď ti mí drobečkové hrajou? Hlavně že nezlobí. ... a že je nevidím.... a kdyby náhodou někde vyvedly občas nějakou tu klukovinu, tak ať o tom raději nevím... a vlastně... ať raději ani nejsem u toho, ať ty vylomeniny nedělají s mými končetinami ... a vlastně svůj život mám taky ještě pořád rád... (02.10.2005)

No, podľa mňa toto bol jeden drbnutý film s ešte drbnutejšími deckami v hlavných úlohách! Kto vie, asi by ma šokoval pred tými osemnástimi rokmi, teraz rozhodne nie, práve naopak! Dialogy hlavných hrdinov mi nenormálne pili krv ( Telly, Casper) ! Alebo, kedˇ mladučká Jenny prišla do klubu NASA a všetci ju tam vítali ako VIP hosťa, ktorý každý večer '' rozbije '' liter na drinkoch... Vedˇ tie decká len zevlovali a vôbec nemali prachy! Jediné, za čo udeľujem práve tú jednu hviezdičku je fakt, že som mal nepríjemný pocit, kedˇ som si uvedomil, že hrozba AIDS je reálna a potom za scénku s chlapíkom bez nôh. Inak som tento film musel doslova dávať na etapy! (07.12.2011)

Neuvěřitelně přitažený za vlasy. To snad nemůže nikdo myslet vážně, co se v tom filmu odehrává. Netvrdím, že se něco podobnýho neděje, ale takhle to přehánět? Emocionálně na mě film nezapůsobil ani trochu, rozhodně jsem s nikým z hrdinů nesoucítil, to mi spíš všichni přišli debilní a jednoroměrný. Ty vysledky AIDS testů musel odhadnout snad úplně každý a bylo to dost levný. Co jsem ovšem vůbec nepochopil, byl ten závěr. Ta holka hledala toho kluka, co ji nakazil, aby si to s ním vyřídila nebo co, najde a co udělá? Samo že nic. Zatímco on nakazuje právě další holku. Ta holka je navíc zobrazovaná skoro jako světice z jinýho světa, která měla sex jen jednou za život, v tom případě je dost divný, že ho měla zrovna s tím debílkem a ještě trapněji na mě působilo, jak si v tom baru vzala drogu. Její odpor byl opravdu úžasný. "Já to nechci" "Vem si, no tak" "Tak jo, dík". V tu chvíli jsem byl skoro rád, že ta postava má AIDS, protože někdo tak pitomý si to zaslouží. A dost pochybuji o tom, že zrovna do týhle pozice mě chtěl ten děda rejže dostat. Ale jestli jo, tak se mu to povedlo opravdu skvěle a klobouk dolů. A ten kluk co jí znasilnil na konci, byl taky pekný debílek. Poslední věta filmu, jeho věta "Co se to stalo?" Dost divný závěr, o tom že ta holka ma AIDS nemohl nic vědět a nadrogovaný a ožraný jak prase byl většinu filmu, takže jeho výrok byl hodně mimo. A to se ani nezmiňuji o tom zmlácení černocha v parku, to už mi přišlo jako hodně černá komedie. Slabej konec slabého filmu. (05.05.2004)

Film Kids jsem viděl před drahně lety v pravě telecím věku coby tehdejší a údajnou skejťáckou modlu. Ne náhodou jsem v té době dráždil místní policisty výtržnostmi na skejtu nebo bruslích, seznamoval se punkovou a tvrdě rokovou hudbou vůbec a na ženské přirození jsem si nesáhnul ještě monoho let po tom :D, nicméně tehdá mě film opravdu zasáhnul a to v mnoha směrech. Předně jsem nemoh pochopit, jak může zmíněná mládež být tak zvlčilá, vždyť to mělo na míle daleko od toho, co jsme zažívali na vesnici u nás. Tady taky sice jely drogy, drobná kriminalita i sex, ale to všechno jsme do určité doby sledovali z povzdálí, přes okno sousedovic pokoje nebo v na tajnajnačku zakoupených erotických časopisech. Každopádně tehdy jsme i přes drobné rébélie měli úctu k dospělým a k rodičům především - sám si vzpomínám, jak jsem se ke svému prvnímu pivu nechtěne přiznal sám po trefně položené otcově otázce. Ale zpět k filmu. Autor poměrně surovou formou zachytil celkem vyhrocené vztahy mezi skupinkou kámošů a přátel, vztahy k rodinám a okolí, které by se sotva daly nazvat ideálními. To vše pochopitelně s brutálními následky, což byla hlavní věc, které mě tenkrát tak šokovala - skoro bych řek, že úplně stejně, když nám v rodinné výchově poprvé přednášeli o aids, dobře si vzpomínám, že jsme byli jak zařezaní. Pro mě je to tedy film značně zásadní a díky svému kontroverznímu pojetí a neomalenosti působí účinně i takřka po dvaceti letech! (24.04.2014)