Na straně osm

Je to velmi povedený špionský film spíše pro ženy. Děj je zdánlivě zmatený. Je občas i těžší domyslet si o čem se to baví, protože používají často dvojsmysly, ale jako celek je to příjemný pohodový film. Moc se mi líbí absence násilí, zápletka je také zajímavá a k tomu všemu vyzdvihuji herecké výkony a atmosféru. Je to takový sympatický film. (04.02.2020)

Ešte komornejší film než Mníchov, Tinker Tailor Soldier Spy či A Most Wanted Man. Ale uspokojivý, ak chápete, že dostatočnými rekvizitami pre špionážny thriller môžu byť informácie a peniaze, nie za každú cenu zbrane. A spracovanie nemusí obsahovať efektnú akciu, keď sú k dispozícii dobrí herci a scenár. (05.07.2017)

Ten jazzový podtón, kterému je podřízena i barva filtrů a kamera, se mi docela líbil. Jen škoda, že ze slibného začátku, slibujícího sofistikovanou hru kočky s myší, se vyklubala nakonec poměrně prvoplánová a povrchní červená knihovna, kde přední analytik MI5 má fakt, ale fakt dokonalý čuch na lidi, takže se nikdy nesplete a ví přesně, komu se v tom oboru lží dá, a komu nedá věřit. Mezitím ještě řeší vztah se svou dcerou a se svými dvěma předchozími manželkami z celkem čtyř, ale nic navíc v tom fakt není, snad kromě jistého patriotismu, jisté drobné nenávisti k Izraeli a nejasnému postoji k liberálním hodnotám. (12.05.2019)

"Johnny je občas slabší v taktice, ale silný ve strategii." Tak ho tu máme, Johnnyho. Už jsem viděl rychlý, silný i přesně střílející agenty a to přesně Johnny není. On je jinej. Výjimečnej. A hlavně sešlej. Měl jsem o něj trošku obavy, že ho na cestě za pravdou zdrží nějaký prostatický problémy, ale místo toho ho zdržoval jen nekonečnej pokec se syrskou roštěnkou. Jak jsem však bystře zjistil, tak v některejch pasážích mě to docela bavilo, takže se dalšímu konspiračnímu setkání s Johnnym u kopírky asi nebudu bránit. (19.06.2021)

Špionážní drama, ve kterém nepadne jediný výstřel, nevybuchne jediná budova, ale zato nás oblaží nepřekombinovanou zápletkou a uvěřitelnými postavami. Bohužel jsem se ze začátku ztrácela. Nestíhala jsem číst kulometné titulky, poslouchat těžkopádná britská souvětí a až po plno minutách pochopila, o jakou organizaci vlastně jde. (Na druhé sledování není ten film až tak přitažlivý) Druhá polovina filmu už byla v pohodě. Politika se tu mísí s rodinnými problémy a nesmí chybět romance, přizpůsobená věku a povaze postav. Page Eight mě dostalo svou inteligencí a schopnosti zaujmout bez nutnosti přikrášlovat a šokovat. Neřeší, jestli agent X chytí padoucha Y a přitom zachrání Londýn, zabývá se současnými zpravodajskými organizacemi v UK a jejich významem v současné politice. (04.12.2013)