Why Do We Need All The Brass Bands?
Obsahy(1)
Tato povídka patří k filmu Konkurs. Hudební fejeton KDYBY TY MUZIKY NEBYLY vypráví o dvou dechových kapelách, Kmochově hudbě Kolín a Dechové hudbě ZK Veřejného požárního útvaru Kolín, které se připravují na II. Kmochův Kolín... Formanovi se podařilo najít vynikající představitele muzikantů ze staré školy a ukázat kontrast jejich vztahu k dechovce a toho, jak k této hudbě přistupuje nejmladší generace. Snímek je součástí první samostatná režijní práce Miloše Formana, filmu KONKURS, který je složen ze dvou hudebních fejetonů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (49)
Motorky a dechové orchestry, tak by se to dalo zkráceně charakterizovat. Zatímco u motorek jen mlčky sledujeme, u zkoušek orchestru se dočkáme kapelníkova lamentování a je úplně vidět, že Jan Vostrčil je ve svém živlu (i v osobním životě dělal kapelníka a Kmochův Kolín spoluzaložil, takže vlastně hrál sám sebe a to jeho nadšení z něj úplně čiší). Ostatně jeho účast je jediným želízkem v ohni celého filmu - jinak nám film nic moc nenabídne. Samozřejmě Formanův rukopis je zde již znát, ale není to ještě to pravé ořechové. "Nashledanou." "Raději ne." ()
Na dnešní dobu už je to místy zdlouhavé, ale jinak... U kontrastu motorek a dechovky jsem si kdysi poprvé uvědomil, co všechno se dá hudbou udělat s vyzněním záběru. Obdivuhodný Formanův cit pro tváře. Vostrčilův virtuózní portrét kapelníka-šamana, chlapíka absolutně oddaného té své muzice jako čemusi vyššímu, v rituální křeči naslouchajícího řeči bohů a neuměle tlumočícího to poselství ostatním členům kmene. Dřív bylo takových umanutců vidět víc a osobně jsem toho názoru, že náš skeptický národ je potřebuje o to naléhavěji, oč krutěji se jim vysmívá. Tenhle film ale není žádný primitivní výsměch, Forman spíš s přírodovědeckým nadšením i odstupem pozoruje chování lidí asi jako etolog chování žiraf, s čímž ostatně už nikdy tak úplně nepřestane. ()
Nebudu si na nic hrát. Tohle mě prostě moc neoslovilo, i když alespoň na ten průměr si to podle mě sáhne. Jsou zde dobré momenty, především v celém tom herecky nehereckém podání, kdy Jan Vostrčil je prostě skvělý a musím uznat, že hudebně skutečně budete mít pocit, že to je dobré a že to není jen nahrané. ()
Dechovečka mým uším vyloženě nevadí, ale celý tento film je prostě úplně trapný. Díky krátké stopáži diváky sice během sledování neprovázejí sebepoškozovací sklony, ale stejně se ve většině případů určitě nudí jako prase. 30 minut člověk sleduje kecy dirigentů, které jsou provázeny sotva průměrnou hudbou. Sem tam vybafne vtípek. Většina stopáže je ovšem totálně o hovně. Ani moc nechápu smysl celého snímku. V mých očích se jedná o zcela zbytečnou sračku. Děj je o nakouknutí do života muzikantů. Vostrčil je fajn, ale hvězdičku za něj nedám. Vůbec mě to jako celek neoslovilo. Pěknější odpádek. ()
Těžká nuda, jejíž účel sice jakž takž chápu, ale nijak mě to nezaujalo, dechovka mě nebere už vůbec (jen při výjimečných příležitostech od určité skupiny), nic mi to nedalo, celkem rychle nejspíš i zapomenu, že jsem to vůbec viděl... Je to československá nová vlna, je to jiné než filmy předtím, ale to automaticky neznamená, že to budu jen kvůli tomu vynášet do nebes. Ono to totiž ani objektivně není moc dobré. Slabé 2* ()
Zajímavosti (6)
- Film bol natáčaný v Kolíne a Solopyskoch pri Kutnej Hore. (Raccoon.city)
- Neherce Jana Vostrčila, který byl skutečným dirigentem jedné skupiny dechové hudby, objevil náhodně Jan Passer. Jeho přirozené charisma uchvátilo nejen Passera, ale i Miloše Formana, který poté J. Vostrčila obsazoval pravidelně. (mchnk)
- Snímka bola natáčaná na 35 mm zvukovú kameru, ktorú mladým filmárom zapožičalo filmové štúdio Barrandov. (Raccoon.city)
Reklama